{"id":5496,"date":"2023-11-25T20:59:01","date_gmt":"2023-11-25T19:59:01","guid":{"rendered":"http:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/?page_id=5496"},"modified":"2023-11-25T20:59:01","modified_gmt":"2023-11-25T19:59:01","slug":"ceska-kanada-2023","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/vandry-2\/ceska-kanada-2023\/","title":{"rendered":"\u010cesk\u00e1 Kanada 2023"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/a>Z\u00e1\u0159iov\u00fd vandr tentokr\u00e1te do \u010cesk\u00fd Kanady, jsme podnikli za\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed. A tak jsme se ve st\u0159edu \u0161est\u00fdho vydali vandrovat. Sraz s Jurou a \u0160us\u0165ou v HavlBrodu byl naru\u0161en lehkou disfunkc\u00ed lokomotivy M296.2 \u201eB\u00f3\u010fa\u201c, kter\u00e1 nejprve zasmrd\u011bla, aby se posl\u00e9ze ve Smi\u0159ic\u00edch zastavila \u00fapln\u011b. Person\u00e1l rozbit\u00fdho vlaku, ohledupln\u011b vyhnal v\u0161echny cestuj\u00edc\u00ed na per\u00f3n, se\u0159adil posti\u017een\u00fd do trojstup\u016f po dvou a ozn\u00e1mil, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli je tu n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vlak RegioPanter jedouc\u00ed taky do Pardubic. RegioPanter p\u0159ifr\u010del a houf cestuj\u00edc\u00edch z rozbit\u00fdho \u201eB\u00f3di\u201c r\u00e1zem vyplnil ve\u0161kerej volnej prostor. J\u00e1 se svou almarou, lehce zapadl do mezery mezi lidma. Na\u0161t\u011bst\u00ed v\u011bt\u0161ina lid\u00ed vystupovala u\u017e v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9 a do Rosic nad Labem, m\u00edstu m\u00fdho p\u0159estupu do dal\u0161\u00edho vlaku, si tak jedu jako p\u00e1n a s minim\u00e1ln\u00edm zpo\u017ed\u011bn\u00edm. Dokonce ud\u00e1lost nem\u00e1 vliv na dal\u0161\u00ed spoj. Od Pardubic p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed Regionova napln\u011bn\u00e1 a\u017e po strop. Op\u011bt se vkl\u00e1d\u00e1m s nasazen\u00fdm b\u00e1glem do mezery a v\u0161\u00ed silou udr\u017euju rovnov\u00e1hu. Za Chrudim\u00ed ve Slati\u0148anech studenti vystupujou a hnedle je v\u016fkol volno. Uvelebuju se na sklap\u011bc\u00ed sesly u hajzl\u00edku a nech\u00e1v\u00e1m se kol\u00edbat Regio\u0161ukafonem. P\u00e1\u010d u\u017e se korpulentn\u00ed kondukt\u00e9r kone\u010dn\u011b dok\u00e1\u017ee prosm\u00fdknout celou soupravou, \u0161t\u00edpe n\u00e1m l\u00edstky a z\u00e1rove\u0148 informuje o v\u00fdluce ze \u017d\u010f\u00e1rce u Skut\u010de do Hlinska. To mi fakt jako ud\u011blal radost. N\u011bkde jsme nabrali sekeru a do toho \"\"<\/a>tohle. To teda nev\u00edm, jestli v HavlBrodu stihnu n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed spoj. Douf\u00e1m \u017ee kuc\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00e1ck\u00fd dok\u00e1\u017eou pl\u00e1novat v\u00fdluky tak, aby zpo\u017ed\u011bn\u00ed dohnali. Autobus do Hlinska jel jako drak, p\u0159estup sm\u011br HavlBrod pak\u00e1rna haupt b\u00e1nhof je bez z\u00e1drhele a helemese na p\u0159\u00edjezdu v HavlBrodu jsme skoro bez zpo\u017ed\u011bn\u00ed. 2minuty na p\u0159estup by snad mohly sta\u010dit. Panick\u00fd popob\u011bh, popodchodem, schochodydydy a hu\u017e jsem u t\u0159et\u00edho n\u00e1stupi\u0161t\u011b, kde stoj\u00ed vlak do Slavonic a u\u0148 dva statn\u00ed vandrovn\u00ed, Jura se \u0160us\u0165ou. Nastupujeme do RegioSpideru, kterej se za dv\u011b minuty d\u00e1v\u00e1 do pohybu, aby n\u00e1s za 2hodiny a 23minut vyplivnul ve Slavonic\u00edch. Cestou si sd\u011blujeme z\u00e1\u017eitky, pokukujeme jak krajina ub\u00edh\u00e1, p\u0159i\u010dem\u017e se za okny m\u00edhaj\u00ed masokombin\u00e1ty Kostelec u Jihlavy a dneska u\u017e zav\u0159enej v Hodic\u00edch. O p\u016fl jedn\u00fd stoj\u00edme na per\u00f3n\u011b Slavonick\u00fdho n\u00e1dra\u017e\u00ed. Kdysi by vlak odfr\u010del d\u00e1l do Rakouska do Schwarzenau na hlavn\u00ed trati V\u00edde\u0148 \u2013 Gm\u00fcnd, te\u010f kdyby jel d\u00e1l by skon\u010dil v ro\u0161t\u00ed hnedle za posledn\u00ed v\u00fdhybkou, proto\u017ee od roku 45 je tu kone\u010dn\u00e1. N\u00e1dra\u017e\u00ed stoj\u00ed nad h\u0159bitovem, kolem kter\u00fdho se vyd\u00e1v\u00e1me na n\u00e1m\u011bst\u00ed. Osada Slavonice, zalo\u017een\u00e1 ve 13. stolet\u00ed na st\u0159edov\u011bk\u00e9 zemsk\u00e9 stezce spojuj\u00edc\u00ed Prahu s V\u00eddn\u00ed, byla v dr\u017een\u00ed p\u00e1n\u016f z Hradce. Ve 14. stolet\u00ed se osada d\u00edky velkolep\u00fd v\u00fdstavb\u011b prom\u011bnila ve m\u011bsto. Sou\u010d\u00e1st\u00ed jsou dv\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed (dnes pojmenovan\u00fd jako n\u00e1m\u011bst\u00ed M\u00edru a Horn\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed), kter\u00fd jsou \"\"<\/a>obklopen\u00fd st\u0159edov\u011bk\u00fdmi m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdmi domy. Dominantou je Kostel Nanebevzet\u00ed Panny Marie z poloviny 14. stolet\u00ed. M\u011bstsk\u00e1 v\u011b\u017e byla postavena v letech 1503\u20131549 za finan\u010dn\u00ed podpory soukenick\u00fdho cechu. Barokn\u00ed st\u0159echa trojlodn\u00ed baziliky je z roku 1750. Do dne\u0161n\u00ed doby se ze t\u0159\u00ed bran dochovaly dv\u011b Da\u010dick\u00e1 a Jemnick\u00e1, krom\u011b toho zbytky hradeb, na jihov\u00fdchodn\u00edm okraji historick\u00fdho centra \u010dtvercov\u00e1 ba\u0161ta a severov\u00fdchod\u011b polygon\u00e1ln\u00ed ba\u0161ta. Da\u010dick\u00e1 br\u00e1na zvan\u00e1 Doln\u00ed nebo tak\u00e9 \u010cerven\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed v ulici Da\u010dick\u00e1 a stejn\u011b jako br\u00e1na Jemnick\u00e1 je gotick\u00fdho p\u016fvodu, p\u0159estav\u011bn\u00e1 renesan\u010dn\u011b v 16. stolet\u00ed. Vn\u011bj\u0161\u00ed oblouk br\u00e1ny je hrotit\u00fd a m\u00e1 vysokou dr\u00e1\u017eku pro padac\u00ed m\u0159\u00ed\u017e. Ve druh\u00fd polovin\u011b 15. stolet\u00ed byl p\u0159ed br\u00e1nou zbudov\u00e1n tzv. barbak\u00e1n. Do dne\u0161n\u00edho dne se zachovala vysok\u00e1 t\u0159\u00edpatrov\u00e1 hranolov\u00e1 stavba br\u00e1ny se sedlovou st\u0159echou a v\u011b\u017eic\u00ed ve h\u0159ebeni. Pr\u016fjezd je sklenut valenou klenbou. Fas\u00e1du zdob\u00ed renesan\u010dn\u00ed sgrafita v \u010derven\u00fd barv\u011b, podle toho m\u00e1 taky br\u00e1na sv\u016fj n\u00e1zev. Po prohl\u00eddce Slavonick\u00fdho n\u00e1m\u011bst\u00ed i Da\u010dick\u00fd br\u00e1ny a n\u00e1kupu drobnost\u00ed v m\u00edstn\u00edm obchod\u011b se vyd\u00e1v\u00e1me k muzeu opevn\u011bn\u00ed 20t\u00fdho stolet\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011bsto opou\u0161t\u00edme skrze opevn\u011bn\u00ed ze stolet\u00ed 13t\u00fdho. Za ov\u00e1lnou ba\u0161tou m\u011bstsk\u00fdho opevn\u011bn\u00ed a rohem bar\u00e1ku na n\u00e1s vykukuje panzer 1, zaparkovanej u hlavn\u00ed silnice. Replika n\u011bmeck\u00fdho tan\u010d\u00edku je um\u011b vyroben\u00e1 z \"\"<\/a>p\u0159ekli\u017eky na kolov\u00fdm podvozku. Ale na prvn\u00ed mrk k nerozezn\u00e1n\u00ed od origin\u00e1lu. Muzeum m\u00e1 zav\u0159\u00edno, tak jdeme o d\u016fm, vlastn\u011b o kostel d\u00e1l. Po \u010dtvrt kilometru se nach\u00e1z\u00ed u silnice kostel sv. Jana K\u0159titele z prvn\u00ed poloviny 14. stolet\u00ed, nejpozd\u011bji z konce stolet\u00ed 13t\u00fdho. Stavba n\u011bkolikr\u00e1t vyho\u0159ela, naposledy to bylo roku 1845. Jednolodn\u00ed stavba m\u00e1 u\u017e\u0161\u00ed presbyt\u00e1\u0159, zvn\u011bj\u0161ku ho zdob\u00ed op\u011br\u00e1ky. Na fas\u00e1d\u011b jsou sgrafitov\u00e1 pole, p\u016fvodn\u011b epitafy z roku 1582 zn\u00e1zor\u0148uj\u00edc\u00ed: Uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed, Kladen\u00ed do hrobu, Setk\u00e1n\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e s Veronikou, N\u00e1vrat Tobi\u00e1\u0161e, Evangelisty Matou\u0161e a Luk\u00e1\u0161e a tak\u00e9 fragmenty don\u00e1torsk\u00fdch text\u016f. Za \u017eelezni\u010dn\u00edm mostem se vrac\u00edme na \u010derven\u011b zna\u010denou stezku. \u0160us\u0165a se mezit\u00edm odpojuje a jde si prohl\u00eddnout k\u0159\u00ed\u017eovou cestu jdouc\u00ed od kostela Jana K\u0159titele ke kostelu sv. Ducha. S Jurou taky za\u010d\u00edn\u00e1me stoupat ov\u0161em pouze kolem dan\u010d\u00ed farmy. Na vr\u0161ku u Str\u00e1\u017en\u00fdho kopce jdeme pod\u00e9l pol\u00ed se slune\u010dnic\u00ed a\u017e k asfaltce u kter\u00fd stoj\u00ed prvn\u00ed z \u0159op\u00edk\u016f zdej\u0161\u00edho muzea opevn\u011bn\u00ed. Are\u00e1l je uk\u00e1zkou \u010d\u00e1sti obrann\u00e9 pevnostn\u00ed linie, tvo\u0159en\u00e9 syst\u00e9mem pozorovac\u00edch a palebn\u00fdch (st\u0159eleck\u00fdch) pr\u016fsek\u016f, protip\u011bchotn\u00edmi a protitankov\u00fdmi p\u0159ek\u00e1\u017ekami v d\u00e9lce t\u00e9m\u011b\u0159 200 m a 11 rekonstruovan\u00fdmi bunkry vz. 37 (\u0159op\u00edky) do stavu z obdob\u00ed mobilizace v z\u00e1\u0159\u00ed 1938 i do stavu socialistick\u00fd reaktivace v letech studen\u00e9 v\u00e1lky 1949 \u2013 1989. Samotn\u00fd muzeum se \"\"<\/a>nach\u00e1z\u00ed asi 200m za silnic\u00ed v les\u00edku, kde sund\u00e1v\u00e1me b\u00e1gly a v turistick\u00fdm p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku \u010dek\u00e1me na p\u0159\u00edchod \u0160usti. Spole\u010dn\u011b se vyd\u00e1v\u00e1me okouknout \u0159op\u00edky a jejich palebn\u00fd pr\u016fseky, p\u0159ek\u00e1\u017eku z je\u017ek\u016f, prase\u010d\u00edch oc\u00e1sk\u016f, ostnat\u00fdho dr\u00e1tu a \u0161pan\u011blsk\u00fd jezdce. Nau\u010dnou stezku proch\u00e1z\u00edme pod\u00e9l Protr\u017een\u00fdho rybn\u00edku a\u017e ke Star\u00fdmu koupali\u0161ti, po jeho\u017e hr\u00e1zi se znova vrac\u00edme na \u010dervenou zna\u010dku. M\u00edj\u00edme rybn\u00edk O\u017eral\u00fd a za D\u011bdkov\u00fdm rybn\u00edkem odbo\u010dujeme na zelenou vedouc\u00ed n\u00e1s k Pfaffenschlagu. M\u00edsto bylo pravd\u011bpodobn\u011b os\u00eddleno ji\u017e Slovany, ale p\u016fvodn\u00ed s\u00eddli\u0161t\u011b zaniklo n\u011bkdy v pr\u016fb\u011bhu 12. stolet\u00ed. Slavonick\u00fd far\u00e1\u0159 na jeho m\u00edst\u011b na konci 13. stolet\u00ed nechal postavit novou koloniza\u010dn\u00ed vesnici, kter\u00e1 byla nazv\u00e1na Pfaffenschlag. Osada v\u0161ak nep\u0159e\u017eila dobu husitsk\u00fdch v\u00e1lek. Sou\u010dasn\u00fd rybn\u00edk poch\u00e1z\u00ed a\u017e z roku 1483, kdy ves ji\u017e pades\u00e1t let neexistovala. Vesnice se skl\u00e1dala z v\u00edce jak deseti usedlost\u00ed, kter\u00fd byly uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny ve dvou \u0159ad\u00e1ch. Ka\u017ed\u00e1 st\u00e1la na jednom b\u0159ehu potoka, kter\u00fd tak vlastn\u011b prot\u00e9kal n\u00e1vs\u00ed. Domy byly stav\u011bn\u00fd z kamene, navazovaly na n\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00fd objekty a u n\u011bkter\u00fdch byly zji\u0161t\u011bny podzemn\u00ed sklepn\u00ed prostory. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk m\u00e1 mo\u017enost prohl\u00eddnou si z\u00e1klady v\u0161ech staven\u00ed a prozkoumat dispozici st\u0159edov\u011bk\u00fdch obytn\u00fdch objekt\u016f. Takov\u00e1to lokalita m\u00e1 nejenom republikov\u00fd, n\u00fdbr\u017e celoevropsk\u00fd v\u00fdznam. \"\"<\/a>Jednotliv\u00e9 domy sest\u00e1valy z jizby s pec\u00ed nebo ohni\u0161t\u011bm, s\u00edn\u011b a komory; v\u011bt\u0161\u00ed staven\u00ed m\u011bla i patrovou s\u00fdpku, kter\u00e1 byla zapu\u0161t\u011bna do zem\u011b. K vesnici pat\u0159ily p\u0159ilehl\u00e9 louky a pastviny, dneska je tady vzrostl\u00fd les a z Pfaffenschlagu jsou jen vykop\u00e1vky. Po prohl\u00eddce pokra\u010dujeme po zelen\u00fd zna\u010dce k silnici, p\u0159ekra\u010dujeme ji a jdeme Slavonick\u00fdm lesem na Graselovu stezku, d\u00e1l kolem rybn\u00edku Doln\u00ed \u0160atlava a\u017e ke Kan\u010d\u00e1ku, kde by m\u011bla bejt stud\u00e1nka. N\u011bkde p\u0159ed Slavonick\u00fdm potokem \u0160us\u0165ovi nach\u00e1z\u00edme vedle cesty v hou\u0161t\u00ed \u201emenhir\u201c. Po vyfocen\u00ed ho s n\u00edm, jdeme k nedalek\u00fdmu Kan\u010d\u00e1ku. Stud\u00e1nka je ale studnou, tak\u017ee nabrat vodu ze dvou metr\u016f bude fu\u0161ka. Studna slou\u017e\u00ed jako zdroj vody pro letn\u00ed skautsk\u00fd t\u00e1bor odd\u00edlu Nezma\u0159i, nach\u00e1z\u00ed se na louce kousek pod hr\u00e1z\u00ed rybn\u00edka Kan\u010d\u00e1k. Studna je obedn\u011bn\u00e1 prkny, zhora zakryt\u00e1 v\u00edkem, uvnit\u0159 jsou betonov\u00fd skru\u017ee. Vodu zat\u00edm m\u00e1me tak si nech\u00e1v\u00e1me r\u00e9bus s nabr\u00e1n\u00edm na r\u00e1no. Je\u0161t\u011b si fot\u00edm \u017eabku Skokana zelen\u00fdho, ne\u017e odch\u00e1z\u00edme k nedalek\u00fdmu skautsk\u00fdmu t\u00e1boru ve skal\u00e1ch u St\u00e1lkova. Bl\u00ed\u017e\u00ed se \u0161est\u00e1 odpoledne, bylo by dobr\u00fd se ubytovat. Krom\u011b zm\u00edn\u011bn\u00fd skautsk\u00fd z\u00e1kladny, upout\u00e1 v\u00fdrazn\u00e1 vrcholov\u00e1 sk\u00e1la a seskupen\u00ed voln\u011b le\u017e\u00edc\u00edch kamen\u016f. Dominantou lokality je v\u00fdrazn\u00fd skaln\u00ed blok s v\u011b\u0161teckou miskou na vrcholov\u00e9 \"\"<\/a>plo\u0161in\u011b, bo\u010dn\u00ed trhlinou a p\u0159evisem. Samotnej t\u00e1bor se sest\u00e1v\u00e1 ze zam\u010den\u00fdho srubu a na okoln\u00edch skal\u00e1ch postaven\u00fdho le\u0161en\u00ed s plo\u0161nama , kde si skauti stav\u00ed stany. N\u00e1m sta\u010d\u00ed rozbalit karimatky a spac\u00e1ky. Nejd\u0159\u00edv jdeme pro trochu d\u0159\u00edv\u00ed na ohe\u0148. Ohni\u0161t\u011b je vzadu mezi balvany, kam u\u017e slunce nesv\u00edt\u00ed, tak\u017ee je tu chladno. To ale nevad\u00ed lesn\u00edmu my\u0161\u00e1kovi, kterej sl\u00edd\u00ed na kamenech po spaden\u00fdch drobc\u00edch chleba. Posiln\u011bn\u00ed \u0161pek\u00e1\u010dkama se p\u0159esunujeme zp\u00e1tky na le\u0161en\u00ed, kde je p\u0159eci jen teplejc. Ne\u017e se smrkne \u00fapln\u011b, okukujeme d\u0159ev\u011bn\u00fd le\u0161en\u00ed a hlavn\u011b vymej\u0161l\u00edme, jak zejtra dostaneme vodu z dvoumetrov\u00fd hloubky. Na obloze se pomalu objevujou hv\u011bzdy a let\u00edc\u00ed letadla blikaj na sv\u00fd cest\u011b k c\u00edli. Prvn\u00ed den m\u00e1me za sebou a 11kilometr\u016f v noh\u00e1ch. Us\u00edn\u00e1me.
\nO p\u016fl sedm\u00fd se probouz\u00edme. Kr\u00e1tce na to, si s Jurou bal\u00edme. Je\u0161t\u011b se jdu pod\u00edvat po okol\u00ed, kv\u016fliv\u00e1 neodkladn\u00fd z\u00e1le\u017eitosti ale na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b m\u011b zl\u00e1kala vy\u0161lapan\u00e1 cesti\u010dka k vrcholu kopce, kde u\u017e sv\u00edt\u00ed slunec. Vrac\u00edm se k le\u017een\u00ed, kde dobal\u00edm, abysme mohli j\u00edt ke Kan\u010d\u00e1ku posn\u00eddat ale hlavn\u011b, nabrat vodu. U\u017e m\u00e1m vymy\u0161lenej zp\u016fsob, jak vodu nabrat. \u0160us\u0165a po\u0159\u00e1d le\u017e\u00ed ani se nehne. Sd\u011blujeme mu, \u017ee jdeme ke studni nabrat vodu a sn\u00eddat. Jdeme kolem vrcholov\u00fdho kamene na louku a sch\u00e1z\u00edme dolu ke studni u Kan\u010d\u00e1ku. Na lavi\u010dk\u00e1ch vyr\u00e1b\u00edme s pomoc\u00ed provazu a e\u0161\u00e1lku nab\u011bra\u010dky. Ka\u017edej sme si vyrobili prototyp a jdeme ho vyzkou\u0161et. Oba fungujou na jedni\u010dku, tak\u017ee feliny jsou za chv\u00edli pln\u00fd. \u010caje si m\u016f\u017eeme d\u00e1t, co hrdlo r\u00e1\u010d\u00ed. R\u00e1\u010dil se p\u0159ivalit i \u0160us\u0165a. Spole\u010dn\u011b sn\u00edd\u00e1me, av\u0161ak \u0160us\u0165a zji\u0161\u0165uje, \u017ee postr\u00e1d\u00e1 sv\u016fj multifunk\u010dn\u00ed no\u017e\u00edk. Vrac\u00ed se tedy k nocovi\u0161ti, kde ho u ohni\u0161t\u011b objevuje. Po sn\u00eddani se m\u016f\u017eeme vklidu vydat na dne\u0161n\u00ed vandrov\u00e1n\u00ed. Pokra\u010dujeme ve v\u010dera \"\"<\/a>zapo\u010dat\u00fdm sledov\u00e1n\u00ed Graselovy stezky a zhruba po jednom kilometru stoj\u00edme u sk\u00e1ly s Graselovou trojmu\u017enou p\u0159edovkou a d\u011bl\u00e1me si self\u00ed\u010dko. Jan Ji\u0159\u00ed Grasel poch\u00e1zel z rodiny pohodn\u00e9ho (rasa), co\u017e bylo tehdy v\u0161eobecn\u011b opovrhovan\u00e9 povol\u00e1n\u00ed. Narodil se 4.4.1790 v Nov\u00fdch Syrovic\u00edch. Z d\u016fvod\u016f v\u0161eobecn\u00e9ho vy\u010dlen\u011bn\u00ed z venkovsk\u00e9 selsk\u00e9 spole\u010dnosti se rasov\u00e9 st\u00fdkali s tul\u00e1ky a zlod\u011bji. Sami si tak\u00e9 nez\u0159\u00eddka dopom\u00e1hali kr\u00e1de\u017eemi. Grasel byl veden k loupe\u017en\u00e9mu \u0159emeslu u\u017e sv\u00fdm otcem. Jeho odvaha z n\u011bj u\u010dinila brzy nebezpe\u010dn\u00e9ho zlo\u010dince a na jeho dopaden\u00ed byla vyps\u00e1na odm\u011bna. Byl chycen roku 1815. Soudn\u00ed proces, ve kter\u00e9m byl odsouzen za dv\u011b vra\u017edy a p\u0159es dv\u011b st\u011b loupe\u017e\u00ed a kr\u00e1de\u017e\u00ed, trval t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i roky. Od p\u0159edovky jdeme ke Graselov\u011b sluji a o kousek d\u00e1l stoj\u00edc\u00edmu Schillerovu kameni, kde podle pov\u011bsti slavn\u00fd n\u011bmeck\u00fd b\u00e1sn\u00edk Friedrich von Schiller \u00fadajn\u011b stvo\u0159il drama Loupe\u017en\u00edci. Na sk\u00e1le je n\u00e1pis „Schillerstein 1905“. N\u011bkde na p\u016fl cesty ke Graselov\u011b koupeln\u011b se na vyk\u00e1cen\u00fd pasece objevily \u201e\u0160ukac\u00ed sk\u00e1ly\u201c. Mo\u017en\u00e1 \u017ee se, takhle tady ty \u0161utry rozmno\u017eujou :-). Koupelna je miska v balvanu napln\u011bn\u00e1 \u0161pinavou vodou a koupat v n\u00ed se ned\u00e1 doporu\u010dit. Ve skaln\u00edm \u00fatvaru se nach\u00e1z\u00ed „vana“ (rozm\u011bry 120 na 90 cm, hloubka 30 cm) a „umyvadlo“ (pr\u016fm\u011br 60 cm, hloubka 20 cm). Cestou z kopce od koupelny n\u00e1m v \u00fastrety jela bajkerka, \"\"<\/a>kter\u00fd rad\u0161i uhejb\u00e1me z cesty. Sto metr\u016f a jsme na asfaltce. Jdeme ke k\u0159i\u017eovatce u Stoje\u010d\u00edna, kde odpo\u010d\u00edv\u00e1me v p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku, na\u010de\u017e pokra\u010dujeme Graselovou stezkou lesem k Doubkovu mlejnu, co\u017e je ve skute\u010dnosti vodn\u00ed pila Pen\u00edkov. Doba vzniku vodn\u00ed pily s ml\u00fdnem nen\u00ed zn\u00e1ma, vnit\u0159n\u00ed vybaven\u00ed pily se datuje k roku 1865. Voda proud\u00ed vstupn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1honu a pln\u00ed n\u00e1tokovou sk\u0159\u00ed\u0148. Pr\u016ftok p\u0159es kolo se ovl\u00e1d\u00e1 pomoc\u00ed t\u00e1hla a ramene z pilnice. N\u00e1hon vede vodu na vodn\u00ed kolo hlavn\u00edho pohonu. Zp\u011btn\u00fd chod voz\u00edku poh\u00e1n\u00ed pomocn\u00e9 vodn\u00ed kolo na konci n\u00e1honu. Voda je na n\u011bj ale vedena a\u017e po dokon\u010den\u00ed \u0159ezu samo\u010dinn\u011b se p\u0159ep\u00ednaj\u00edc\u00ed klapkou. Sou\u010dasn\u011b se t\u00edm vyp\u00edn\u00e1 chod pily. Hlavn\u00edm strojem je svisl\u00e1 r\u00e1mov\u00e1 pila celod\u0159ev\u011bn\u00e9 konstrukce. Voda na vodn\u00ed kolo byla nah\u00e1n\u011bna ze sousedn\u00edho rybn\u00edka. Pravideln\u011b pila fungovala a\u017e do 50. let 20. stolet\u00ed. Potom ch\u00e1trala a\u017e do rekonstrukce v letech 2001-2005. Pilu si prohl\u00ed\u017e\u00edme kolem dokola, a proto\u017ee je teplo, jdeme se s Jurou osv\u011b\u017eit vodou z rybn\u00edka. Opou\u0161t\u00edme Graselovu stezku proch\u00e1z\u00edme skrze Pen\u00edkov po modr\u00fd zna\u010dce. Za bejvalou fabrikou si trh\u00e1me dozr\u00e1l\u00fd \u0161pendl\u00edky a za posledn\u00edm domem u rybn\u00edka opou\u0161t\u00edme i modrou zna\u010dku. St\u0159\u00edbrn\u00fd kopec obch\u00e1z\u00edme z leva, kde objevujeme v hou\u0161t\u00ed u cesty pro \"\"<\/a>\u0160us\u0165u \u201emenhir\u201c. Tentokr\u00e1t si ho nejen fot\u00ed, ale zad\u00e1v\u00e1 jeho polohu do apky Mapy.cz. Po dal\u0161\u00edch 600tech metrech vych\u00e1z\u00edme na oslun\u011bnou louku u silnice mezi \u010cesk\u00fdm Rudolcem a obc\u00ed Mat\u011bjovec. Silnici p\u0159ech\u00e1z\u00edme a kousek za kapli\u010dkou na cest\u011b ve st\u00ednu si d\u00e1v\u00e1me velkej odpo\u010dinek. Je jedna hodina, va\u0159\u00edme \u010daj a d\u00e1v\u00e1me si n\u011bco k ob\u011bdu. Najeden\u00fd, odpo\u010dinut\u00fd se zved\u00e1me a m\u00ed\u0159\u00edme do Rad\u00edkova, kde jsme znova na Graselov\u011b stezce. Poprv\u00e9 se ves uv\u00e1d\u00ed v historick\u00fdch pramenech k roku 1358. Roku 1924 ve vsi fungoval Spo\u0159itelsk\u00fd a z\u00e1lo\u017eensk\u00fd spolek, \u017eivnosti tu m\u011bli dva kov\u00e1\u0159i, krej\u010d\u00ed, mlyn\u00e1\u0159, dva obchodn\u00edci se sm\u00ed\u0161en\u00fdm zbo\u017e\u00edm, pokr\u00fdva\u010d, truhl\u00e1\u0159i, dva trafikanti a hospoda\u0159ilo zde dvacet roln\u00edk\u016f. V den kdy jsme vs\u00ed proch\u00e1zeli my, nebylo nikde ani \u017eiv\u00e1\u010dka. Na konci vsi se zastavujeme U chlupat\u00fdho Tygra, zakryt\u00fdho pramene ze kter\u00fdho si \u010depujeme vodu. Potom stoup\u00e1me nad Rad\u00edkov na Skalku. Vrchu Skalka se lidov\u011b \u0159\u00edk\u00e1 Kofr\u0161t\u00e1n podle n\u011bmeck\u00e9ho n\u00e1zvu Kupferstein – m\u011bd\u011bn\u00fd k\u00e1men. P\u0159es vrchol proch\u00e1z\u00ed Graselova stezka. Skaln\u00ed masiv je dlouh\u00fd n\u011bkolik des\u00edtek metr\u016f. Nejvy\u0161\u0161\u00ed st\u011bna je na severn\u00ed stran\u011b vysok\u00e1 10 a\u017e 15 metr\u016f, ov\u0161em opa\u010dn\u00e1 strana se zvolna sni\u017euje a na sk\u00e1ly lze celkem snadno vystoupit. Strm\u00fdm kles\u00e1n\u00edm se dost\u00e1v\u00e1me na \"\"<\/a>louky Za humny. Fot\u00edm si bylinn\u00fd patro luk a pak jdeme na Filipovy kameny, kde stoj\u00ed popsan\u00e1 prkenn\u00e1 bouda. N\u00e1zev Filipovy kameny je nejsp\u00ed\u0161e odvozen od p\u016fvodn\u00edch majitel\u016f tohoto pozemku, kte\u0159\u00ed bydleli v Horn\u00edm Rad\u00edkov\u011b na \u010d.p. 13. M\u011bli jsme v pl\u00e1nu zaj\u00edt k rozhledn\u011b na Havlov\u011b ho\u0159e, ale vzhledem k \u010dasov\u00e9 t\u00edsni ji nech\u00e1v\u00e1me st\u00e1t tam kde je a m\u00edj\u00edme ji. M\u00edj\u00edme i Kask\u00e1du rybn\u00ed\u010dk\u016f a jdeme rovnou k hlavn\u00ed atrakci dne. Ve \u010dtvrt na \u0161est stoj\u00edme u sk\u00e1ly \u201e\u010e\u00e1blova prdel\u201c. D\u011bl\u00e1me nemravn\u00fd fotky, trochu odpo\u010d\u00edv\u00e1me, ne\u017e jdeme znova o kousek d\u00e1l. Nejkrat\u0161\u00ed cestou jdeme k Nov\u00fdmu Sv\u011btu, respektive k samoobslu\u017en\u00fdmu v\u00fd\u010depu na jeho okraji. D\u00e1v\u00e1me si pivo a kofolu. Je u\u017e pozd\u011b, bl\u00ed\u017e\u00ed se soumrak a tak se rozhodujeme j\u00edt do lesa ke skalce pod Nov\u00fdm Sv\u011btem pobl\u00ed\u017e \u010derven\u00fd zna\u010dky. P\u0159\u00edhodn\u00fd m\u00edsto k postaven\u00ed p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku nach\u00e1z\u00edme za pot\u016f\u010dkem po 18,5kilometrech. Ne\u017e se \u00fapln\u011b smrkne, stav\u00edme p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek, rozbalujeme si a pak teprve d\u011bl\u00e1me ve\u010de\u0159i. Kdy\u017e se smrklo \u00fapln\u011b, zalejz\u00e1me do spac\u00e1k\u016f a sp\u00edme.
\nProbouz\u00edme se docela pozd\u011b, proto\u017ee v\u00fdchod slunce byl za vysok\u00fdma stromama. Va\u0159\u00edme si sn\u00eddani. J\u00e1 si kone\u010dn\u011b d\u011bl\u00e1m slepi\u010d\u00ed v\u00fdvar s karotkou. Slepice i mrkev byla dehydrovan\u00e1 uvnit\u0159 pytl\u00edku z francouzsk\u00fdho K\u00e1D\u00e9\u010dka. Celkem to bylo jedl\u00fd. Nasn\u00eddan\u00fd bal\u00edme. Fot\u00edm si \"\"<\/a>kaprad\u00ed u pot\u016f\u010dku, potom odch\u00e1z\u00edme naj\u00edt stud\u00e1nku u \u010deven\u00fd zna\u010dky. M\u00e1me napln\u011bn\u00fd \u010dutory, tak m\u016f\u017eeme j\u00edt k Terez\u00ednu. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vesnici poch\u00e1z\u00ed z roku 1842. Po Mnichovsk\u00e9 dohod\u011b byla 8. \u0159\u00edjna 1938 ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1st katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed Mosty za\u010dlen\u011bna do nacistick\u00e9ho N\u011bmecka, n\u00e1sledn\u011b byl veden spor o lokalitu \u010dist\u011b \u010deskojazy\u010dn\u00fdho Terez\u00edna, kter\u00fd byl n\u00e1sledn\u011b 24. listopadu 1938 s cel\u00fdm okoln\u00edm v\u00fdb\u011b\u017ekem \u010cech \u010ceskoslovensku vr\u00e1cen. Za Terez\u00ednem odbo\u010dujeme spolu s \u010dervenou zna\u010dkou k rybn\u00edku Zv\u016fle. Na pasece vyk\u00e1cen\u00fdho lesa se pr\u00e1v\u011b vyno\u0159uje \u201ekeporkak\u201c. Nech\u00e1v\u00e1me ho se vyno\u0159it a no\u0159\u00edme se do lesa za pasekou. M\u00edj\u00edme rybn\u00edky \u0160\u00e1ndor a Alad\u00e1r, u kter\u00fdho se odd\u011bluje \u0160us\u0165a, vyl\u00e1kan\u00fd restaurac\u00ed \u010cesk\u00e1 Kanada. My s Jurou pokra\u010dujeme k rybn\u00edku Zv\u016fle po \u010derven\u00fd zna\u010dce. U p\u0159\u00edtoku do zv\u016fle pozorujeme hejno delf\u00edn\u016f a dokonce i hrb lochnesky. Ov\u0161em Zv\u016fle p\u0159ekvapila i jinak. Na pl\u00e1\u017ei z\u00e1pad se nach\u00e1zely dv\u011b \u201edra\u010d\u00ed\u201c lod\u011b. V are\u00e1lu Chatky Zv\u016fle se kon\u00e1 jak\u00fdsi teambuilding firmy Peri a mo\u017en\u00e1 je d\u00edky tomu otev\u0159enej kiosek. M\u00ed\u0159\u00edme k n\u011bmu a hle z op\u00e1\u010dn\u00fd strany p\u0159ich\u00e1z\u00ed \u0160us\u0165a, proto\u017ee v restauraci bylo zav\u0159\u00edno. V kiosku si vystoj\u00edme frontu na pivko a kofolu. Trochu odpo\u010d\u00edv\u00e1me, ne\u017e odch\u00e1z\u00edme k \u010e\u00e1blovu chlebu. Hned za \"\"<\/a>kioskem odbo\u010dujeme na nezna\u010denou lesn\u00ed cestu, po kter\u00fd stoup\u00e1me na rozcest\u00ed pod chlebem. Tady se nem\u016f\u017eeme shodnout kudy. J\u00e1 tvrd\u00edm, \u017ee p\u0159es cestu a n\u00e1sleduj\u00ed stezkou vlevo vzh\u016fru, zat\u00edmco Jura se \u0160us\u0165ou \u0159\u00edkaj, \u017ee rovnou vlevo. No uvid\u00edme \u0159knu a jdu p\u0159es cestu. A m\u00e1m pravdu he\u010d, je tu \u010derven\u00e1 zna\u010dka. Vystoup\u00e1m kolem v\u00fdvratu a\u017e na planinu u chleba, shazuju b\u00e1gl a jdu omrknout \u010e\u00e1bl\u016fv chleba. Ne\u017e bys \u0159ekl mrk, jsou tady J+\u0160, zjistili \u017ee cesta vlevo vede jinam a tak m\u011b n\u00e1sledovali. Spole\u010dn\u011b lezeme pod chleba a d\u011bl\u00e1me si s n\u00edm self\u00ed\u010dko. Z vrcholu balvanu vedle chleba se rozhl\u00ed\u017e\u00edme ve sm\u011bru, kam p\u016fjdeme a nen\u00ed to radostnej pohled. Kalamita nebo snad t\u011b\u017eba obna\u017eila \u201eKanadu\u201c, a\u017e na vyj\u00edmky, od strom\u016f. Kam a\u017e dohl\u00eddne\u0161 holina, ob\u010das \u0148\u00e1k\u00e1 ta \u010dup\u0159ina lesa ale jinak prd. M\u00e1 to sice jednu v\u00fdhodu a to tu, \u017ee jsou vid\u011bt skaln\u00ed v\u00fdlezy nebo obrovsk\u00fd balvany, ale ty st\u00edn neud\u011blaj. Nasazujeme b\u00e1gly a sestupujeme po \u010dereven\u00fd od chleba na rozcest\u00ed \u201ePod skalkou\u201c. P\u0159ech\u00e1z\u00edme silnici Terez\u00edn-Kun\u017eak a na malou chvilku se no\u0159\u00edme do lesa. U Mosteck\u00fdho poles\u00ed se znova vrac\u00edme na \u010dervenou zna\u010dku a taky vstupujeme znova do bezles\u00ed. Je p\u016fl jedn\u00fd, cht\u011blo by to p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek a naj\u00edst se. V map\u00e1ch objevujeme, \u017ee za Velk\u00fdm kopcem jeden je, tak se k n\u011bmu \u0161ineme, \"\"<\/a>okolo n\u011bkolika suchoh\u0159ib\u016f. Dobr\u00fdch 300 metr\u016f za Velk\u00fdm kopcem je opravdu p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek ve kter\u00fdm z\u0159izujeme j\u00eddelnu a odpo\u010d\u00edv\u00e1rnu. Va\u0159\u00edme si \u010daj a uj\u00edd\u00e1me vydatn\u011b ze z\u00e1sob. \u0160us\u0165a upad\u00e1 do sp\u00e1nku, a tak n\u00e1m p\u011bkn\u011b plyne \u010das. Za hodinu a kousek ho probouz\u00edme a jdeme d\u00e1l tou pustinou k nejvy\u0161\u0161\u00edmu vrcholu \u010cesk\u00fd Kanady. Po kilometru p\u0159ekra\u010dujeme silnici \u010d.151\u00a0 Kun\u017eak-Kaproun a za dal\u0161\u00edch 200metr\u016f stoj\u00edme pod vrcholov\u00fdm obeliskem. Vysok\u00fd k\u00e1men je nejvy\u0161\u0161\u00edm vrcholem \u010cesk\u00fd Kanady. Na vrcholu je mohutn\u00fd skalisko s \u0159adou balvan\u016f. V 1. pol. 19. stolet\u00ed byl na nejvy\u0161\u0161\u00ed sk\u00e1le vzty\u010den sloup ozna\u010duj\u00edc\u00ed triangula\u010dn\u00ed bod, kter\u00fd je dnes technickou pam\u00e1tkou. Trochu se rozhl\u00ed\u017e\u00edme zpod obelisku po krajin\u011b, pak odch\u00e1z\u00edme z vrcholu ke Kaprounu. Mus\u00edme po silnici, jin\u00e1 mo\u017enost tu nen\u00ed. Hned na za\u010d\u00e1tku obce odbo\u010dujeme na zelenou zna\u010dku, vedouc\u00ed k zast\u00e1vce \u00fazkorozchodn\u00fd trati. Kilometr za vs\u00ed, pod svahem je zast\u00e1vka. \u017delezni\u010dn\u00ed spr\u00e1va uva\u017eovala o z\u0159\u00edzen\u00ed zast\u00e1vky Kaproun ji\u017e p\u0159ed rokem 1930, av\u0161ak a\u017e nasazen\u00ed motorov\u00fdch voz\u016f \u0159ady M 11.0 umo\u017enilo tuto my\u0161lenku uv\u00e9st v tento rok v \u017eivot. Od t\u00fd doby v zast\u00e1vce Kaproun zastavovaly osobn\u00ed vlaky (a\u017e do p\u0159eru\u0161en\u00ed provozu v roce 2022). Od 3. 10. 2022 byl na dobu neur\u010ditou p\u0159eru\u0161en provoz \u00fazkokolejn\u00fdch trat\u00ed, spole\u010dnosti JHMD vypr\u0161ela platnost osv\u011bd\u010den\u00ed o \"\"<\/a>bezpe\u010dnosti provozovatele dr\u00e1hy. Prohl\u00ed\u017e\u00edme si okol\u00ed zast\u00e1vky i otisk J.D.Cimrmana, ne\u017e se vyd\u00e1v\u00e1me po kolej\u00edch do n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed zast\u00e1vky Senot\u00edn. U zast\u00e1vky v tr\u00e1v\u011b odpo\u010d\u00edv\u00e1me a zd\u00e1 se, \u017ee budeme zkracovat. Nedost\u00e1v\u00e1 se n\u00e1m \u010das a sil u\u017e taky moc nem\u00e1me. V Senot\u00edn\u011b u odbo\u010dky na Kun\u011bjov je rozhodnuto. Kun\u011bjov a kamenej st\u016fl vynech\u00e1me. Jdeme rovnou po silnici do Dobr\u00fd Vody. A\u017e k Doln\u00edmu pansk\u00fdmu rybn\u00edku kles\u00e1me, nad Dobrou Vodu je to do kope\u010dka a pak kr\u00e1tce dolu do Dobr\u00fd Vody. Nikde \u017e\u00e1dn\u00e1 hospoda, tak jdeme hledat d\u00e1rce vody. B\u00e1gly shazujeme u pumpy s \u017eelezitou vodou. Naproti sly\u0161\u00edme zvuky seka\u010dky, tak obsluhu \u017e\u00e1d\u00e1me o vodu. Bez probl\u00e9mu n\u00e1m pln\u00ed \u010dutory, ukazuje n\u00e1m bateriovou seka\u010dku a taky \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee voda z pumpy je taky pitn\u00e1, no holt Dobr\u00e1 Voda. Slunce u\u017e je hodn\u011b n\u00edzko, mus\u00edme urychlen\u011b doj\u00edt k lomu nad \u010c\u00edm\u011b\u0159\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed u\u017e to nen\u00ed daleko, jen n\u011bj\u00e1kych 1,5kilometru. Kilometr za Dobrou Vodou odbo\u010dujeme ze silnice na lesn\u00ed cestu vedouc\u00ed nad lom. Je\u0161t\u011b se zastavujeme u dom\u011bl\u00fdho menhiru a rozhl\u00ed\u017e\u00edme se nad lomem. Je p\u016fl sedm\u00fd, slunce je hodn\u011b n\u00edzko a v lese je docela \u0161ero. V m\u00edstech kde kdysi st\u00e1val hrad Beistein, hled\u00e1me p\u0159\u00edhodn\u00fd m\u00edsto k p\u0159esp\u00e1n\u00ed. \"\"<\/a>P\u00edsemn\u00e9 zpr\u00e1vy o lokalit\u011b se nedochovaly, z archeologick\u00fdch n\u00e1lez\u016f vypl\u00fdv\u00e1 doba existence v 15. stol. Je\u0161t\u011b v 19. stol. je popisov\u00e1no dnes nedochovan\u00e9 do sk\u00e1ly vysekan\u00e9 schodi\u0161t\u011b, kter\u00fd umo\u017e\u0148ovalo p\u0159\u00edstup na vrcholovou plo\u0161inu. Na n\u00ed st\u00e1la d\u0159ev\u011bn\u00e1 stavba, patrn\u011b charakteru obytn\u00e9 v\u011b\u017ee. Jednoduch\u00fd objekt z\u0159ejm\u011b plnil str\u00e1\u017en\u00ed a kontroln\u00ed funkci na zemsk\u00fd stezce z Raabsu p\u0159es Land\u0161tejn do Jind\u0159ichova Hradce. Okolo je to sam\u00fd balvan, p\u0159esto nach\u00e1z\u00edme jak\u0161tak\u0161 rovn\u00fd m\u00edsto nad kter\u00fdm stav\u00edme p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek a rozest\u00fdl\u00e1me. Va\u0159\u00edme si ve\u010de\u0159i, slunce h\u00e1z\u00ed posledn\u00ed zbytky \u0161ajn\u016f mezi stromy. Kdy\u017e do\u0161ajnilo, zalezlo n\u011bkam za obzor. A proto\u017ee se u\u017e docela smrklo a je tma, jako v ranci, taky zalejz\u00e1me. Jen n\u00e9 za obzor, ale do spac\u00e1k\u016f. V noh\u00e1ch 20 a p\u016fl kil\u00e1k\u016f, tak netrv\u00e1 dlouho ne\u017e se ozejv\u00e1 prvn\u00ed pila chr\u00e1palka. R\u00e1no vst\u00e1v\u00e1me v 6 hodin, bal\u00edme si, va\u0159\u00edme sn\u00eddani a v 7dum odch\u00e1z\u00edme kolem lomu do \u010c\u00edm\u011b\u0159e na autobus. V 8hodin p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed, kupujeme si l\u00edstky do Slavonic a obsazujeme seda\u010dky u dve\u0159\u00ed. Jedeme p\u0159es Novou Byst\u0159ici, Albe\u0159, Land\u0161tejn, Star\u00fd m\u011bsto pod Land\u0161tejnem do Slavonic. Znovu si prohl\u00ed\u017e\u00edme Slavonick\u00fd n\u00e1m\u011bst\u00ed, ne\u017e se vyd\u00e1me k vlakov\u00fdmu n\u00e1dra\u017e\u00ed, odkud n\u00e1m jede o p\u016fl des\u00e1t\u00fd vlak do HavlBrodu. Tady se lou\u010d\u00edme. Jura se \u0160us\u0165ou jedou k Brnu, j\u00e1 p\u0159estupuju do vlaku na Hlinsko. V\u00fdluka je po\u0159\u00e1d platn\u00e1, tak\u017ee autobusem do Skut\u010de. P\u0159estup na vlak do Rosic nad Labem, dal\u0161\u00ed p\u0159estup na Hradce Kr\u00e1lov\u00e9. P\u016fl hodinky po\u010dkat na spoj do Trutnova \u2013 Zelen\u00e1 louka a v 17hodin jsem doma. Vybalit, vyprat, umejt a m\u016f\u017eu relaxovat po 52kilometrech :-). A to je konec z\u00e1\u0159iov\u00fdho vandru.<\/p>\n

Odkaz na fotky tady.<\/a> \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Odkaz na video tady.<\/a><\/p>\n

Itiner\u00e1\u0159 zde.<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Z\u00e1\u0159iov\u00fd vandr tentokr\u00e1te do \u010cesk\u00fd Kanady, jsme podnikli za\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed. A tak jsme se ve st\u0159edu \u0161est\u00fdho vydali vandrovat. Sraz s Jurou a \u0160us\u0165ou v HavlBrodu byl naru\u0161en lehkou disfunkc\u00ed lokomotivy M296.2 \u201eB\u00f3\u010fa\u201c, kter\u00e1 nejprve zasmrd\u011bla, aby se posl\u00e9ze ve … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":776,"menu_order":31,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-5496","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5496","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5496"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5496\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/776"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5496"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}