{"id":5403,"date":"2023-07-05T20:16:11","date_gmt":"2023-07-05T19:16:11","guid":{"rendered":"http:\/\/188.120.214.195\/?page_id=5403"},"modified":"2023-07-05T20:16:11","modified_gmt":"2023-07-05T19:16:11","slug":"krajinou-tisici-brodu-2023","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/vandry-2\/krajinou-tisici-brodu-2023\/","title":{"rendered":"Krajinou tis\u00edci brod\u016f 2023"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/a>Naj\u00edt datum, kterej by vyhovoval v\u0161em, nebylo jednoduch\u00fd. Jura tedy rozhodl tak, \u017ee jsme jeli ve st\u0159edu 17t\u00fdho kv\u011btna. Sraz v\u00a0\u010c\u00e1slavi na vlakov\u00fdm n\u00e1dra\u017e\u00ed. A\u0165 jsem hledal jak hledal, spojen\u00ed st\u00e1lo za starou bla\u017ekovou. P\u0159estupovat minim\u00e1ln\u011b 5x, nebo jet p\u0159es Prahu se mi opravdu necht\u011blo. Nezbylo ne\u017e jet Ign\u00e1cem a zanechat ho u \u010d\u00e1slavsk\u00fdho n\u00e1dra\u017e\u00ed. V\u00a08:55 stoj\u00edm na m\u00edst\u011b a je\u0161t\u011b ne\u017e se vyprost\u00edm z\u00a0p\u00e1s\u016f, n\u011bco mi cloum\u00e1 vozidlem. Je to Jura, p\u0159ipl\u00ed\u017eiv\u0161\u00ed se z\u00a0poza n\u00e1dra\u017en\u00ed budovy. V\u00edt\u00e1m se s\u00a0Jurou a Pe\u0165ou. \u0160us\u0165a je kde? P\u0159ijede zejtra ve\u010der, je\u0161t\u011b mus\u00ed p\u0159eposunovat n\u011bkolik n\u00e1kladn\u00edch vlak\u016f. Vynd\u00e1v\u00e1m b\u00e1gl z\u00a0kufru a p\u0159esunujeme se na zast\u00e1vku autobusu, nebo\u0165 n\u00e1m to jede v\u00a0dev\u011bt. Pok\u00e9rovanej \u0159idi\u010d s\u00a0prstenem od Arabely a p\u0159\u00edjemnej jak pond\u011bln\u00ed r\u00e1no, n\u00e1m prodal j\u00edzdenku, zav\u0159el dve\u0159e a vyrazil. Za dvacet minut stoj\u00edme v\u00a0Babi\u0161ov\u011b r\u00e1ji. Vlastn\u011b u pole \u017elut\u011b kvetouc\u00ed \u0159epky u Pab\u011bnic. Nasazujeme b\u00e1gly a vyr\u00e1\u017e\u00edme vandrovat. Na v\u0161echny strany to vypad\u00e1 na f\u00e1dn\u00ed skoro rovinatou krajinu. Po sto metrech asfaltu silnice \u010d. 339 odbo\u010dujeme vpravo na poln\u00ed cestu, kde je vid\u011bt jak posledn\u00ed dny vydatn\u011b pr\u0161elo. Te\u010f je sice slune\u010dno, ale v\u00edtr je docela studenej. Dlouh\u00fd pole tak dlouh\u00fd nebylo asi proto, \u017ee se cesta sto\u010dila vlevo do \u00fadol\u00ed k\u00a0Medenick\u00fdmu potoku. Je\u0161t\u011b nejsme na cest\u011b ani kilometr a je tu p\u0159ek\u00e1\u017eka. Potok tu je, cesta tu je, ale kde je mostek? Nen\u00ed! Potok nen\u00ed sice kdov\u00ed jak \u0161irokej ale p\u0159esko\u010dit ho s\u00a0pln\u00fdm b\u00e1glem?! Pomohl padlej stomek a z\u00fa\u017een\u00ed toku. Cesta ke Kar\u00e1skovu ml\u00fdnu te\u010f vede do kopce, proto\u017ee pod\u00e9l potoka to d\u00e1l nejde. Vystoup\u00e1me do Lomce ale hned u prvn\u00edho bar\u00e1ku zase sch\u00e1z\u00edme dol\u016f ke mlejnu. P\u0159ech\u00e1z\u00edme potok p\u0159es mostek a zhruba po sto metrech potok znovu p\u0159eskakujeme, abysme znova vystoupali nad \u00fadol\u00ed k\u00a0tvrzi\u0161ti Lomec. Tvrz ze 14. stolet\u00ed, kter\u00e1 byla s\u00eddlem lomeck\u00fdch zeman\u016f uv\u00e1d\u011bn\u00fdch roku 1385 i kr\u00e1tce pot\u00e9. Dal\u0161\u00ed osudy tvrze ani doba z\u00e1niku nejsou zn\u00e1my. Ze dvou stran tvrz chr\u00e1nil dochovan\u00fd p\u0159\u00edkop, zbyl\u00e9 strany nad \u00fadol\u00edm d\u00edky strm\u00fdm svah\u016fm um\u011bl\u00fd opevn\u011bn\u00ed nepot\u0159ebovaly. V severn\u00ed \u010d\u00e1sti tvrzi\u0161t\u011b je patrn\u00fd n\u00e1znak obd\u00e9ln\u00e9 budovy. Jsme nad \u00fadol\u00edm a fun\u00ed tady ledovej severn\u00ed v\u00edtr, tak se obl\u00edk\u00e1me a jdeme na 500metr\u016f vzd\u00e1len\u00fd T\u0159ebonick\u00fd hr\u00e1dek.\u00a0 Hr\u00e1dek st\u00e1val na \u00fazk\u00fdm skalnat\u00fdm ostrohu, na z\u00e1pad\u011b a \"\"<\/a>jihu spadaj\u00edc\u00ed strm\u00fdmi svahy do \u00fadol\u00ed Medenick\u00fdho potoka. Od pokra\u010duj\u00edc\u00ed planiny na severu a povlovn\u011bj\u0161\u00edho svahu na v\u00fdchod\u011b byl chr\u00e1n\u011bn hlubok\u00fdm p\u0159\u00edkopem a valem, p\u0159i\u010dem\u017e se opevn\u011bn\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b uprost\u0159ed v\u00fdchodn\u00ed strany, v m\u00edstech z\u0159ejm\u011b recentn\u00ed p\u0159\u00edstupov\u00e9 \u0161\u00edje p\u0159es p\u0159\u00edkop, v\u00edce zalamuje a st\u00e1\u010d\u00ed k jihu. Zbytky p\u0159\u00edpadn\u00fdch staveb nejsou na povrchu lokality patrn\u00fd, nav\u00edc se p\u0159i povrchov\u00fdch sb\u011brech zat\u00edm nepoda\u0159ilo z\u00edskat \u017e\u00e1dn\u00fd archeologick\u00fd materi\u00e1l pro dataci os\u00eddlen\u00ed. Proto byl hr\u00e1dek pouze r\u00e1mcov\u011b za\u0159azen do 13.-14. stolet\u00ed. Na skalnat\u00fdm ostrohu si d\u00e1v\u00e1me j\u00eddlo a odpo\u010d\u00edv\u00e1me. Najeden\u00fd se posouv\u00e1me o necel\u00fdch 300metr\u016f na sv\u011bte div se, hradi\u0161t\u011b! Hradi\u0161t\u011b zauj\u00edm\u00e1 plochu \u0161irok\u00fd troj\u00faheln\u00fd ostro\u017eny, ze t\u0159\u00ed stran dob\u0159e chr\u00e1n\u011bn\u00fd skalnat\u00fdmi svahy. Pouze na severn\u00ed a severoz\u00e1padn\u00ed stran\u011b bylo nutn\u00fd zbudovat \u0161\u00edjov\u00fd opevn\u011bn\u00ed proti pokra\u010duj\u00edc\u00ed plo\u0161e planiny a dodnes se zde dochovaly mohutn\u00e9 poz\u016fstatky p\u0159\u00edkop\u016f a val\u016f. Historie a okolnosti vzniku hradi\u0161t\u011b, nejsou dosud uspokojiv\u011b vysv\u011btleny, a to i vzhledem k absenci archeologick\u00fdch n\u00e1lez\u016f. Zat\u00edm je jeho existence kladena nejsp\u00ed\u0161e do 12. stolet\u00ed, kdy mohlo b\u00fdt vyu\u017eito jako koloniza\u010dn\u00ed op\u011brn\u00fd bod a \u00fato\u010di\u0161t\u011b. Od hradi\u0161t\u011b jdeme dol\u016f do \u00fadol\u00ed po strm\u00fdm \u00fabo\u010d\u00ed rovnou k\u00a0Medenick\u00fdmu potoku. Pohled do mapy, rekognoskace ter\u00e9nu, kde \u017ee jako ten Horn\u00ed lom le\u017e\u00ed. No jasn\u011b, za potokem! Nach\u00e1z\u00edme m\u00edsto kde p\u0159ekra\u010dujeme tok a vyd\u00e1v\u00e1me se do protilehl\u00fdho svahu. Horn\u00ed lom le\u017e\u00ed asi 400 m od st\u0159edu obce T\u0159ebon\u00edn je to vlastn\u011b rozs\u00e1hl\u00fd za\u0159\u00edcen\u00fd p\u0159evis kop\u00edruj\u00edc\u00ed okraj star\u00fdho lomu, o n\u011bm\u017e m\u00e1me prvn\u00ed zpr\u00e1vu z roku 1843. Celkov\u00e1 d\u00e9lka podzemn\u00ed chodby je 60 m p\u0159i pr\u016fm\u011brn\u00fd \u0161\u00ed\u0159ce 10 m a v\u00fd\u0161ce 14 m. Chodba je podep\u0159ena skaln\u00edmi pil\u00ed\u0159i. Podzemn\u00edm dob\u00fdv\u00e1n\u00edm mramoru, kter\u00fd slou\u017eil bu\u010f jako stavebn\u00ed \u010di ozdobn\u00fd k\u00e1men anebo je\u0161t\u011b \u010dast\u011bji na p\u00e1len\u00ed v\u00e1pna se setk\u00e1v\u00e1me v oblastech chud\u00fdch na v\u00e1penec. Lomy obvykle sleduj\u00ed v\u00e1pencovou polohu, kter\u00e1 se no\u0159\u00ed do rul \u010di amfibolit\u016f. Prolejz\u00e1me vyrubanou dutinu a vyd\u00e1v\u00e1me se ke\u00a0Spodn\u00edmu lomu, op\u011bt p\u0159es Medenickej potok, tentokr\u00e1t m\u011blk\u00fdm brodem. Spodn\u00ed lom je tvo\u0159enej dv\u011bma zatopen\u00fdma komorama o d\u00e9lce asi 30 m. Z\u00a0\u00fadol\u00ed se vyd\u00e1v\u00e1me okolo Mlejna V\u00e1penka na T\u0159ebon\u00ednskou n\u00e1ves. Pe\u0165a si fot\u00ed pomn\u00edk padl\u00fdch z\u00a01. \"\"<\/a>v\u00e1lky a j\u00e1 s\u00a0Jurou jdeme k\u00a0p\u016fvodn\u011b rom\u00e1nsk\u00fdmu kostelu, zalo\u017een\u00fdmu nejsp\u00ed\u0161e koncem 12t\u00fdho stolet\u00ed ale pravd\u011bpodobn\u011b u\u017e kostel st\u00e1l v roce 1194. V t\u00fd dob\u011b byl zasv\u011bcenej svat\u00fdmu K\u0159\u00ed\u017ei. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka, v n\u00ed\u017e je uvedenej pod latinsk\u00fdm ozna\u010den\u00edm Alba ecclesia, poch\u00e1z\u00ed z druh\u00fd poloviny \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. Pozd\u011bjc byl kostel upraven a roz\u0161\u00ed\u0159en v gotick\u00fdm, renesan\u010dn\u00edm a barokn\u00edm slohu. K roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed lodi a presbyt\u00e1\u0159e do\u0161lo v roce 1790. V pr\u016fb\u011bhu d\u011bjin se zm\u011bnilo zasv\u011bcen\u00ed. Kostel je uv\u00e1d\u011bn jako zasv\u011bcen\u00fd svat\u00fdmu Matou\u0161ovi nebo svat\u00fdmu Mat\u011bjovi. P\u0159i zdi kostela jsou star\u00fd n\u00e1hrobn\u00ed kameny. Na osmi kilometrech to bylo docela dost rozmanit\u00fdch pam\u00e1tek a p\u011bt brod\u016f. Dobr\u00fd ne?! Jsme z\u00a0prvn\u00edho \u00fadol\u00ed venku. V\u00a0d\u00e1li kom\u00edny Chvaletick\u00fd elektr\u00e1rny, v\u00a0bl\u00ed\u017ei \u010d\u00e1slavsk\u00e1 skl\u00e1dka odpad\u016f, no a v\u016fkol kvetouc\u00ed \u0159epka. Zcela neromantickou krajinou se p\u0159esouv\u00e1me zhruba kilometr asfaltkama do dal\u0161\u00ed romantiky. Ne\u017e odbo\u010d\u00edme znova do p\u0159\u00edrody, fot\u00edme si u Pab\u011b\u017eovick\u00fdho potoka opu\u0161t\u011bn\u00fd kamenn\u00fd mostek p\u016fvodn\u00ed cesty na Hrab\u011b\u0161\u00edn. My ale odbo\u010dujeme za nov\u00fdm mostem vlevo a lesn\u00ed cestou jdeme k\u00a0Chedrb\u00ed, kter\u00fd po dvou kilometrech jen l\u00edzneme a hned zase odbo\u010dujeme do \u00fazk\u00fdho \u00fadol\u00ed, potoka Klejn\u00e1rka. Po p\u016fl kilometru za Chedrb\u00edm u limnigrafu odpo\u010d\u00edv\u00e1me, netu\u0161e co n\u00e1s za zat\u00e1\u010dkou \u010dek\u00e1. Kdy\u017e se odpo\u010dat\u00ed dost\u00e1v\u00e1me za zat\u00e1\u010dku, hled\u00edme do vod brodu. Co s\u00a0t\u00edm? Jura se mnoho nerozpakoval a vyrazil. Voda nejenom \u017ee se nerozestoupila, ale vrchem, ba i gore i texem mu vnikla dovnit\u0159. S\u00a0Pe\u0165ou se \u0159eht\u00e1me na cel\u00fd kolo ale rozhodn\u011b Juru nen\u00e1sledujeme. Hezky se pokou\u0161\u00edme naj\u00edt jinou mo\u017enost. Pohledem do mapy zji\u0161\u0165ujeme, \u017ee cesta se za z\u00e1krutou zase vrac\u00ed na na\u0161\u00ed stranu, n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm brodem. Jdeme teda proti proudu a pro tentokr\u00e1t v\u00edt\u011bz\u00edme. Po 100metrech \u0159\u00eddk\u00fdho kakamrd\u00ed jsme u brodu, jenom\u017ee Jura stoj\u00ed na druh\u00fd stran\u011b Klejn\u00e1rky. Proto\u017ee u\u017e m\u00e1 nabr\u00e1no, brod\u00ed se k\u00a0n\u00e1m. Ujdeme 200 metr\u016f a je p\u0159ed n\u00e1ma dal\u0161\u00ed brod. Kdepak to ne! Jak\u00e1si cesta vede po na\u0161em b\u0159ehu, tak ji n\u00e1sledujeme. Bohu\u017eel miz\u00ed v\u00a0porostu, ale za k\u0159ov\u00edm vid\u00edme pole, tak jdeme tam. D\u00edky tomu obch\u00e1z\u00edme z\u00e1krutu potoka vrchem a ke stud\u00e1nce u J\u00e1nsk\u00fdho mlejna p\u0159ich\u00e1z\u00edme s\u00a0vrchu p\u0159\u00edjezdovou cestou. Stud\u00e1nka \"\"<\/a>je ale pr\u00e1zdn\u00e1. Nezbejv\u00e1, ne\u017e si j\u00edt pro vodu do mlejna. Na\u0161t\u011bst\u00ed je obydlenej a vodu dost\u00e1v\u00e1me. 300 metr\u016f za mlejnem stoj\u00edme zase u brodu. Nach\u00e1z\u00edme cestu pod\u00e9l sk\u00e1ly a do vody op\u011bt nemus\u00edme. Sk\u00e1la n\u00e1s sice pustila, ale hned za n\u00ed mus\u00edme do prudk\u00fdho kopce zarostl\u00fdho ostru\u017ein\u00edm. Pe\u0165a \u0161el nap\u0159ed a zmizel n\u00e1m za obzorem. Jura mi raz\u00ed cestu, proplejt\u00e1me neprostupn\u00fdm porostem vysok\u00fdm do p\u016fl pasu. Nohy n\u00e1m ovinuly trnit\u00fd \u0161lahouny ostru\u017ein\u00ed. V\u00a0prudk\u00fdm kles\u00e1n\u00ed ujela Jurovy kecka a jak \u0161irokej, tak dlouhej padnul do trn\u00ed. Rozdr\u00e1sal si ruku, a\u017e krev st\u0159\u00edkala. N\u011bkolik seknut\u00ed ma\u010detono\u017eem a jsme z\u00a0toho venku. U brodu si opl\u00e1chnul krev a zase m\u016f\u017eeme pokra\u010dovat. Dlouho n\u00e1m ta cesta nevydr\u017eela a je tady zase brod! P\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev vandru byl: Hornos\u00e1zavskou pahorkatinou \u2026 Vyso\u010dinou. Jen\u017ee to nevydr\u017eelo ani den. Finsko je zem\u00ed tis\u00edc\u016f jezer a Island tis\u00edc\u016f vodop\u00e1d\u016f a gejz\u00edr\u016f. V\u00a0tom p\u0159\u00edpad\u011b se n\u00e1\u0161 vandr m\u011bn\u00ed na \u201eVandr tis\u00edc\u016f brod\u016f!\u201c Tak tenhle brod, tak ten n\u00e1m neunikne! Boty a fusky d\u00f3lu, ka\u0165ata vyhrnout, boty uchopit a brrrrrr, to je ledov\u00fd, \u0161utry p\u00edchaj a smekaj se!!!!! T\u0159i nekone\u010dn\u00fd metry brod\u011bn\u00ed, voda do p\u016fl lejtek. Stoj\u00edme na such\u00fd zemi a ta p\u00e1l\u00ed, p\u00e1l\u00ed a p\u00edch\u00e1! To se ned\u00e1 vydr\u017eet. Nasazovat boty nem\u00e1 cenu, po 70ti metrech je dal\u0161\u00ed brod. Cesta je tentokr\u00e1t bl\u00e1tiv\u00e1 a stud\u00ed jako \u010dert. Je tu dal\u0161\u00ed brod a kruci nen\u00ed kolmo p\u0159es vodu, ale \u0161ikmo, tak\u017ee dobr\u00fdch 10metr\u016f brod\u011bn\u00ed. Jdeme pod\u00e9l b\u0159ehu, sna\u017e\u00edme si nadej\u00edt a zkr\u00e1tit hlubok\u00fd brod\u011bn\u00ed. Kdyby bylo dno alespo\u0148 p\u00eds\u010dit\u00fd, ale nen\u00ed. Je to pekeln\u00fd a v\u00a0proudu jsou v\u011bt\u0161\u00ed smekav\u00fd kameny. Rychle to prost\u011b nejde a voda p\u00e1l\u00ed a p\u00e1l\u00ed. Ani n\u00e9 tak voda jako dno. Jsme zase venku z\u00a0vody, ale ch\u016fze po suchu v\u016fbec nepom\u00e1h\u00e1. Ostr\u00fd kam\u00ednky p\u00edchaj do rozmo\u010den\u00fdch chodidel. P\u011bt brod\u016f za sebou a ten posledn\u00ed u\u017e je p\u0159\u00ed\u0161ernej. Osu\u0161it haksny a \u0161up do bot. Jdu bez fusekl\u00ed, co kdybych se musel zase zouvat. Dal\u0161\u00ed brod je po p\u016fl kilometru. Na\u0161t\u011bst\u00ed se u\u017e brodit nemus\u00edme, z\u016fst\u00e1v\u00e1me na lev\u00fdm b\u0159ehu a jdeme d\u00e1l proti proudu Klejn\u00e1rky. Nach\u00e1z\u00edme \u017elutou, d\u00e1vno zru\u0161enou turistickou zna\u010dku a po n\u00ed jdeme a\u017e na m\u00edsto dne\u0161n\u00edho kempu, pod sk\u00e1lou u potoka. Je tu ohni\u0161t\u011b a to se hod\u00ed. O p\u016fl \u0161est\u00fd stav\u00edme p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek, rozest\u00fdl\u00e1me si, zapalujeme ohe\u0148. Nohy u\u017e jsou zase v\u00a0pohod\u011b, \"\"<\/a>omrzliny nebo snad i op\u00e1leniny zmizely. \u0160pek\u00e1\u010dky, v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b Peti \u0159\u00edzek, asi sto prvn\u00ed dneska a \u010daj n\u00e1s uved do naprost\u00fd pohody. Smrk\u00e1v\u00e1 se, tak si jdeme lehnout. 17ti kilometrov\u00fd pochod mili\u00f3nem brod\u016f a \u0161um\u011bn\u00ed potoka vykonalo sv\u00fd. Ne\u017e si pokec\u00e1me u\u017e chrupeme a\u017e do rozedn\u011bn\u00ed.
\nR\u00e1no se \u0161trach\u00e1me ze spac\u00e1k\u016f, bal\u00edme, va\u0159\u00edme na ohni \u010daj. Pe\u0165a vytahuje ke sn\u00eddani zase \u0159\u00edzek. Evidentn\u011b m\u00e1 v\u00a0b\u00e1glu cel\u00fd prase J . Po sn\u00eddani dobal\u00edme, zh\u00e1\u0161\u00edme ohe\u0148 a odch\u00e1z\u00edme. Za t\u00e1bo\u0159i\u0161t\u011bm se potok p\u0159imknul ke sk\u00e1le, ale \u017elut\u00e1 zna\u010dka tudy n\u011bkudy musela proj\u00edt, tak\u017ee proch\u00e1z\u00edme i my. Pe\u0165a vyu\u017e\u00edv\u00e1 padl\u00fdho stromu jako mostu a p\u0159ech\u00e1z\u00ed na druhou stranu. Jura si nen\u00ed jistej a tak se oba vyd\u00e1v\u00e1me d\u00e1l z\u00e1tokou, a\u017e k\u00a0m\u00edstu kde n\u00e1s zastavila vysok\u00e1 sk\u00e1la. Vrac\u00edme se brodu. Boty a fusekle dolu. Nevyhnuteln\u00fd je tady. Pe\u0165a u\u017e na n\u00e1s \u010dek\u00e1. T\u00edm \u017ee p\u0159e\u0161el strom si tohle m\u016f\u017ee odpustit. Lezu do brodu jako prvn\u00ed. Voda je dneska \u0148\u00e1k\u00e1 tepl\u00e1, ale u dna zase p\u00e1l\u00ed a kameny se smekaj\u00ed. Na druh\u00fd stran\u011b, se rychle osu\u0161it a obout boty. Doufejme, \u017ee to je n\u00e1\u0161 posledn\u00ed brod. Jsme na prav\u00fdm b\u0159ehu ve sm\u011bru na\u0161eho usilovn\u00fdho pochodu. U Svat\u00fdho Huberta chvilku odpo\u010d\u00edv\u00e1me. Jura chyt\u00e1 vlka na lavici z\u00a0prav\u00fdho \u0159ezan\u00fdho kamene. Za dal\u0161\u00edm ohb\u00ed toku Klejn\u00e1rky se zjevuje na druh\u00fdm b\u0159ehu skautskej t\u00e1bor. Sest\u00e1v\u00e1 z\u00a0n\u011bkolika d\u0159evostaveb a mostku k\u00a0nim. P\u0159ech\u00e1z\u00edme a prozkoum\u00e1v\u00e1me co to je. Pe\u0165a objevuje rezat\u00fd kolo a proj\u00ed\u017ed\u00ed se na n\u011bm. Zase se vrac\u00edme na n\u00e1\u0161 b\u0159eh a pokra\u010dujeme k\u00a0Doudovsk\u00fdmu mlejnu. Kr\u00e1tce je\u0161t\u011b nav\u0161t\u011bvujeme ruinu srubu u cesty kde se zastavil \u010das a z\u016fstala rozehran\u00e1 karetn\u00ed hra. Dv\u011bst\u011b metr\u016f a jsme u soutoku Klejn\u00e1rky a Vranidolsk\u00fdho potoka. Sl\u00e1va je tu l\u00e1vka! Bohu\u017eel jenom k\u00a0soukrom\u00fdmu domu. Vrac\u00edme se za l\u00e1vku, sna\u017e\u00edme se to \u0148\u00e1k obej\u00edt, ale cesta kon\u010d\u00ed jak jinak brodem! U\u017e n\u00e9, u\u017e nechceme. Jdeme d\u00e1l cestou necestou snad to n\u011bkde pude, v\u017edy\u0165 Klejn\u00e1rka je u\u017e polovi\u010dn\u00ed. Hmm nejde to. Na druh\u00fdm b\u0159ehu jsou ruiny Doudovk\u00fdho mlejna a d\u00e1l se rozkl\u00e1d\u00e1 Mongolsko! Na zplan\u00fdrovan\u00fdm pozemku stojej jurty?! Jo stojej! Obch\u00e1z\u00edme Mongolsko obloukem a za n\u00edm, jako z\u00a0ud\u011bl\u00e1n\u00ed strom p\u0159es tok. Vyu\u017e\u00edv\u00e1me ho k\u00a0p\u0159ekon\u00e1n\u00ed toku. Skrze Mongolskou osadu se dost\u00e1v\u00e1me k\u00a0Doudovsk\u00fdmu mlejnu. Prohl\u00ed\u017e\u00edme si ho a pak se jdeme \"\"<\/a>pod\u00edvat na m\u00edsto, kde bylo v roce 1934 nalezeno 300 pra\u017esk\u00fdch gro\u0161\u016f. Tuto ud\u00e1lost p\u0159ipom\u00edn\u00e1 n\u00e1pis vytesan\u00fd do kamene. Nad pam\u00e1tn\u00edkem n\u00e1lezu gro\u0161\u016f je je\u0161t\u011b jeden. Trampsk\u00fd pam\u00e1tn\u00edk ob\u011bt\u00ed v\u011bku. Vrac\u00edme se zp\u00e1tky k\u00a0mlejnu, vyd\u00e1v\u00e1me se pry\u010d z\u00a0\u00fadol\u00ed Klejn\u00e1rky do Opatovic. Za kostelem u antukov\u00fdho h\u0159i\u0161t\u011b, shazujeme b\u00e1gly i boty a odpo\u010d\u00edv\u00e1me. Po n\u011bkolika desetilet\u00edch si mus\u00edm zalepit puchej\u0159 mezi prsty. Rozm\u00e1chan\u00fd nohy z\u00a0brodu si vyb\u00edraj da\u0148. Nejsme v\u00a0\u00fadol\u00ed fun\u00ed studenej v\u00edtr, rad\u0161i si obl\u00edk\u00e1me mikiny. Odpo\u010dat\u00ed jdeme po silnici do Zb\u00fd\u0161ova, kde jak douf\u00e1me, bude otev\u0159enej obchod. Proch\u00e1z\u00edme lidupr\u00e1zdnou obc\u00ed, okolo vodypr\u00e1zdn\u00fdho rybn\u00edka, dvou opu\u0161t\u011bn\u00fdch hospod, kolem domku sb\u011bra\u010de odpadu, abysme p\u0159i\u0161li k\u00a0zav\u0159en\u00fdmu obchodu sm\u00ed\u0161en\u00fdm zbo\u017e\u00ed. Co naplat, pokus\u00edme si odchytit domorodce a vy\u017eebrat p\u00e1r litr\u016f vody. U jednoho z\u00a0dom\u016f se n\u00e1m da\u0159\u00ed a tak m\u016f\u017eeme pokra\u010dovat je\u0161t\u011b zhruba 300metr\u016f za Zb\u00fd\u0161ov, kde odbo\u010dujeme mimo silnici do lesa a na vhodn\u00fdm pl\u00e1cku si va\u0159\u00edme na lih\u00e1\u010d\u00edch ob\u011bd. Je jedna odpoledne a moc jsme se neposunuli, jen asi 10kilometr\u016f. Po ob\u011bd\u011b se vrac\u00edme na silnici. Asi za 300metr\u016f je vedle sou\u010dasn\u00fdho mostu vid\u011bt kamenn\u00fd p\u0159edch\u016fdce. Fot\u00edme si ho. Pe\u0165a se chce j\u00edt pod\u00edvat na k\u0159\u00ed\u017eek nedaleko od tud. Nevrac\u00ed se, tak jdeme naj\u00edt k\u0159\u00ed\u017eek a taky Pe\u0165u. Abysme se nevraceli, jdeme soub\u011b\u017enou cestou a na asfaltku se vrac\u00edme o p\u00e1r set metr\u016f d\u00e1l. Za dva a p\u016fl kilometru stoj\u00edme v\u00a0Chlumu u z\u0159\u00edceniny hradu. Hrad byl vybudov\u00e1n na m\u00edst\u011b hradi\u0161t\u011b ve druh\u00e9 polovin\u011b 13. stolet\u00ed nejsp\u00ed\u0161e p\u0159edkem rodu Slavat\u016f z Chlumu a Ko\u0161umberka, Blehem, \u010di pozd\u011bji jeho syny. Tento star\u00fd \u010desk\u00fd rod, kter\u00fd p\u0159es\u00eddlil z Litom\u011b\u0159icka do \u010c\u00e1slavsk\u00e9ho kraje v prvn\u00ed polovin\u011b 13. stolet\u00ed, vlastnil hrad t\u00e9m\u011b\u0159 300 let. V 15. stolet\u00ed byl hrad roz\u0161\u00ed\u0159en a opevn\u011bn. B\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky byl n\u011bkolikr\u00e1t poni\u010den c\u00edsa\u0159sk\u00fdm vojskem a pot\u00e9 zpustl. K\u00e1men z hradu byl pou\u017eit jako stavebn\u00ed materi\u00e1l p\u0159i obnov\u011b poni\u010den\u00e9 vsi. Ze z\u00e1stavby j\u00e1dra, kter\u00e1 z\u0159ejm\u011b obep\u00ednala cel\u00fd jeho obvod, se dochoval jen fragment v\u00fdchodn\u00edho pal\u00e1cov\u00e9ho k\u0159\u00eddla s otiskem rouben\u00e9 komory. Sklepy \u2013 jde o t\u0159i m\u00edstnosti, vz\u00e1jemn\u011b propojen\u00e9. Vch\u00e1z\u00ed se klesaj\u00edc\u00ed \u0161\u00edj\u00ed do prost\u0159edn\u00ed m\u00edstnosti. Sklepy jsou zasekan\u00e9 do sk\u00e1ly a chyt\u0159e ji vyu\u017e\u00edvaj\u00ed. V z\u00e1padn\u00ed m\u00edstnosti se \"\"<\/a>nach\u00e1z\u00ed studna, zasekan\u00e1 do sk\u00e1ly. Po prohl\u00eddce sklep\u016f si nasazujeme b\u00e1gly a pokra\u010dujeme p\u0159es Novou Chra\u0148bo\u017ee, za kterou odbo\u010dujeme na lesn\u00ed asfaltku. Bohu\u017eel je na n\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed provoz ne\u017e na st\u00e1tovce. Prob\u00edh\u00e1 tu t\u011b\u017eba a \u201ek\u016frovci\u201c jezd\u011bj jak smysl\u016f zbaven\u00fd sem a tam. A\u017e na konci t\u00fdhle cesty v\u00edd\u00edme t\u011b\u017ea\u0159e v\u00a0pln\u00fd kr\u00e1se. Drti\u010d drt\u00ed hory v\u011btv\u00ed a t\u0159\u00edsky h\u00e1z\u00ed do kamij\u00f3nu. Nech\u00e1v\u00e1me je drtit a za vyk\u00e1cen\u00fdm lesem p\u0159ich\u00e1z\u00edme k\u00a0louce stoupaj\u00edc\u00ed a vedouc\u00ed do Hrozn\u011bt\u00edna. Jsme na nejvy\u0161\u0161\u00edm bodu dne. V\u00a0d\u00e1li dvou kilometr\u016f na n\u00e1s vykukuje \u010d\u00edho\u0161\u0165skej kostel. N\u011bkde pod n\u00edm se nach\u00e1z\u00ed Geografickej st\u0159ed \u010cR, kam p\u0159ich\u00e1z\u00edme po 22ceti kilometrech ve \u010dty\u0159i odpoledne. Obsazujeme na p\u00e1r minut p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek a t\u011b\u0161\u00edme se, jak si d\u00e1me n\u011bco v\u00a0m\u00edstn\u00ed hospod\u011b. Netr\u010d\u00edme ve st\u0159edu \u010cR dlouho, v\u017edy\u0165 je \u010dtvrtek a odch\u00e1z\u00edme na n\u00e1ves. P\u0159ekvapen\u00ed! Ve \u010dtvrtek je hospoda zav\u0159en\u00e1. Tady m\u011blo doj\u00edt k\u00a0setk\u00e1n\u00ed se \u0160us\u0165ou, ale nedojde. Jdem se alespo\u0148 pod\u00edvat ke kostelu, kde se m\u011bl odehr\u00e1t v\u00a0roce 1949 z\u00e1zrak. Dne 11. prosince 1949, na t\u0159et\u00ed ned\u011bli adventn\u00ed, se v \u010d\u00edho\u0161\u0165sk\u00e9m kostele p\u0159i dopoledn\u00ed bohoslu\u017eb\u011b a pr\u00e1v\u011b b\u011bhem Toufarova k\u00e1z\u00e1n\u00ed, ve chv\u00edli, kdy posunkem lev\u00e9 ruky ukazoval ke svatost\u00e1nku (pravou ruku m\u011bl v dob\u011b pohybu k\u0159\u00ed\u017ee polo\u017eenu na hrudi), rozk\u00fdval d\u0159ev\u011bn\u00fd olt\u00e1\u0159n\u00ed k\u0159\u00ed\u017eek postaven\u00fd na svatost\u00e1nku a z\u016fstal st\u00e1t naklon\u011bn a zkroucen s m\u00edrn\u00fdm p\u0159evisem sm\u011brem ke kazateln\u011b. Z\u00e1hadn\u00fd \u00fakaz vid\u011blo 20 sv\u011bdk\u016f, s\u00e1m Toufar nikoliv. Far\u00e1\u0159 Toufar byl obvin\u011bn, \u017ee z\u00e1zrak zinscenoval, ve\u010der 28. ledna byl zat\u010den a dopraven do Valdic. P\u0159\u00edpad byl sv\u011b\u0159en vy\u0161et\u0159ovateli Ladislavu M\u00e1chovi. V noci z 23. na 24. \u00fanora byl Toufar ve zna\u010dn\u011b zb\u011bdovan\u00e9m stavu, zp\u016fsoben\u00e9m M\u00e1chov\u00fdmi vy\u0161et\u0159ovac\u00edmi metodami, dopraven do \u010c\u00edho\u0161t\u011b, aby se \u00fa\u010dastnil \u201erekonstrukce\u201c. Akce byla filmov\u00e1na a z\u00edskan\u00fd materi\u00e1l m\u011bl poslou\u017eit k propagandistick\u00e9mu filmu B\u011bda tomu, skrze n\u011bho\u017e p\u0159ich\u00e1z\u00ed pohor\u0161en\u00ed. M\u011blo b\u00fdt uk\u00e1z\u00e1no, \u017ee far\u00e1\u0159 p\u0159i k\u00e1z\u00e1n\u00ed k\u0159\u00ed\u017e rozpohyboval pomoc\u00ed dr\u00e1tkov\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed maskovan\u00e9ho kv\u011btinami (jde v\u0161ak o z\u00e1sadn\u00ed chybu sc\u00e9n\u00e1\u0159e; \"\"<\/a>\u010d\u00edho\u0161\u0165sk\u00fd z\u00e1zrak se stal v adventu, kdy kv\u011btinov\u00e1 v\u00fdzdoba v kostele podle liturgick\u00fdch p\u0159edpis\u016f nen\u00ed povolena). Cestou na kazatelnu musel b\u00fdt zmu\u010den\u00fd Toufar podp\u00edr\u00e1n, ve filmu byl pou\u017eit jeho z\u00e1b\u011br na kazateln\u011b, na ostatn\u00edch z\u00e1b\u011brech u\u017e byla jeho postava hran\u00e1. Nat\u00e1\u010den\u00ed prob\u00edhalo v noci, proto\u017ee farn\u00edci se o n\u011bm nem\u011bli dozv\u011bd\u011bt. Toufar byl navzdory sv\u00e9mu stavu odvezen t\u00e9\u017ee noci zp\u011bt do Valdic. Dne 25. \u00fanora byl p\u0159evezen do st\u00e1tn\u00edho sanatoria v Legerov\u011b ulici v Praze, kde byl ve\u010der operov\u00e1n kv\u016fli z\u00e1n\u011btu pob\u0159i\u0161nice vznikl\u00e9ho v d\u016fsledku praskl\u00e9ho \u017ealude\u010dn\u00edho v\u0159edu. N\u011bkolik hodin po operaci zem\u0159el. Byl poh\u0159ben v hromadn\u00e9m hrob\u011b kdesi u zdi \u010e\u00e1blick\u00e9ho h\u0159bitova v Praze. V \u010dervenci 2015 byly jeho ostatky po 65 letech p\u0159evezeny do \u010diho\u0161\u0165sk\u00e9 farnosti, kterou Toufar naposledy spravoval, a 12. \u010dervence byly po slavnostn\u00ed bohoslu\u017eb\u011b za \u00fa\u010dasti c\u00edrkevn\u00edch hodnost\u00e1\u0159\u016f a tis\u00edc\u016f v\u011b\u0159\u00edc\u00edch ulo\u017eeny v tamn\u00edm chr\u00e1mu Nanebevzet\u00ed Panny Marie. Od kostela odch\u00e1z\u00edme dol\u016f ulic\u00ed ke Zdeslavic\u00edm. Bylo by dobr\u00fd doplnit vodu a tak se Jura s\u00a0Pe\u0165ou vyd\u00e1vaj \u017eebrotou k\u00a0m\u00edstn\u00edm. Ti jim ji ochotn\u011b d\u00e1vaj\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 se dov\u00eddaj\u00ed, \u017ee obchod m\u00e1 je\u0161t\u011b ur\u010dit\u011b otev\u0159eno. Nab\u00edz\u00edm se, \u017ee pohl\u00edd\u00e1m b\u00e1gly, aby se s\u00a0n\u00edma nemuseli tahat. Nech\u00e1v\u00e1m si don\u00fdst vodu v\u00a0petce. Po n\u011bj\u00e1k\u00fd chv\u00edli se vrac\u00ed s\u00a0t\u00edm, \u017ee maj nakoup\u00edno. Krom vody a chleba, taky ten tekutej petkovej Zlatopramen. Te\u010f u\u017e n\u00e1m opravdu nic, mimo \u0160usti nesch\u00e1z\u00ed, m\u016f\u017eeme se posunout na m\u00edsto dne\u0161n\u00edho nocov\u00e1n\u00ed. Za \u010c\u00edho\u0161t\u00ed n\u00e1m jde v\u00a0\u00fastrety \u017eokejka se dv\u011bma koni. Stopujeme, av\u0161ak n\u00e1m to nen\u00ed nic platn\u00fd, jede jin\u00fdm sm\u011brem. Ve Zdeslavic\u00edch na n\u00e1vsi je \u017eivo, m\u00edstn\u00ed m\u00e1my jsou na t\u00e1\u010dk\u00e1ch, okolo se roj\u00ed hraj\u00edc\u00ed si d\u011bti. Zdrav\u00edme se vz\u00e1jemn\u011b. Za posledn\u00edm bar\u00e1kem miz\u00edme v pastvin\u00e1ch. Je na \u010dase informovat \u0160us\u0165u o drobn\u00fd zm\u011bn\u011b pl\u00e1nu. On teprve te\u010f vyj\u00ed\u017ed\u00ed ze \u0160tatlu a my sch\u00e1z\u00edme do \u00fadol\u00ed Ole\u0161ensk\u00fdho potoka \"\"<\/a>k\u00a0m\u00edstu bejval\u00fd v\u00e1penky. Za t\u00e1borem lede\u010dsk\u00fdch skaut\u016f se ukr\u00fdv\u00e1 lom, kde se t\u011b\u017eil v\u00e1penec. Lze spat\u0159it i zbytky cihlov\u00fdch pec\u00ed, kde se p\u00e1lilo v\u00e1pno. Na m\u00edst\u011b bejval\u00fdho lomu rozb\u00edj\u00edme po 26ti kilometrech le\u017een\u00ed. Stav\u00edme p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek, va\u0159\u00edme si j\u00eddlo. Pe\u0165a si \u010daj neva\u0159\u00ed, m\u00e1 od Wonga uva\u0159enej Zlatopramen. Je sedum ve\u010der a \u010dek\u00e1me v kolik se vyloupne \u0160us\u0165a. Je\u0161t\u011b se ani po\u0159\u00e1dn\u011b nese\u0161e\u0159\u00ed a m\u00e1me ho tady. Tma n\u00e1s ukl\u00e1d\u00e1 do spac\u00e1k\u016f. Trochu kl\u00e1bos\u00edme ne\u017e usneme, ale pak sp\u00edme a\u017e do kurop\u011bn\u00ed.
\nO p\u016fl sedm\u00fd se \u0161trach\u00e1me, obl\u00edk\u00e1me, va\u0159\u00edme si \u010daj ke sn\u00eddani. Najeden\u00fd, sbalen\u00fd, se vyd\u00e1v\u00e1me, te\u010f u\u017e ve \u010dty\u0159ech na dal\u0161\u00ed \u0161treku. Odch\u00e1z\u00edme loukou ke Kozlovu. Na konci louky mus\u00edme p\u0159ekro\u010dit Ole\u0161ensk\u00fd potok. Sv\u011bte div se v\u00a0tomhle kraji neznaj mosty! Zase m\u00e1me p\u0159ed sebou brod. Na\u0161t\u011bst\u00ed nen\u00ed hlubokej, p\u0159ekro\u010den\u00ed \u0161lo r\u00e1z nar\u00e1z. Dva kroky a jsme na druh\u00fd stran\u011b. Kozlov je p\u0159ed n\u00e1ma na kope\u010dku. Kilometr stoup\u00e1n\u00ed a stoj\u00edme u autobusov\u00fd zast\u00e1vky. V\u00a0n\u00ed je funk\u010dn\u00ed z\u00e1suvka, kde si Pe\u0165a m\u016f\u017ee kone\u010dn\u011b dob\u00edt telefon. O p\u016fl des\u00e1t\u00fd m\u00e1 dobito, pro\u010de\u017e m\u016f\u017eeme zase pokra\u010dovat. M\u00ed\u0159\u00edme do \u00fadol\u00ed Vrbeck\u00fdho potoka. Za Kozlovem u lesa m\u00edj\u00edme raritn\u00ed t\u011b\u017ek\u00fd traktor \u0160koda LIAZ \u0160T180, potom se no\u0159\u00edme do lesa, kudy sestupujeme k\u00a0potoku. Po kilometru se \u0161trach\u00e1me zase do kopce ke hradi\u0161ti Lacembok. Dnes z Lacemboku zbyla jen hromada kamen\u00ed z b\u00fdval\u00e9 br\u00e1ny a jen nepatrn\u011b ji\u017e znateln\u00e9 z\u00e1klady staven\u00ed a okrouhl\u00e9 men\u0161\u00ed v\u011b\u017ee. Hrad Lacembok (na po\u010d\u00e1tku 15. stolet\u00ed naz\u00fdvan\u00fd tak\u00e9 Z\u00edkev nebo Lancenbach) byl zalo\u017een asi kolem r. 1360 Jaro\u0161em z Lacemboku, kter\u00fd je p\u0159ipom\u00edn\u00e1n v l. 1350\u20131374. Ten nezn\u00e1mo kdy hrad s okoln\u00edmi dvory prodal jak\u00e9musi Ha\u0161kovi, kter\u00fd se od r. 1384 naz\u00fdval z Lacemboku. Za husitsk\u00fdch v\u00e1lek asi kolem r. 1420 byl hrad Lacembok i s bl\u00edzkou vs\u00ed zni\u010den. Po prohl\u00eddce val\u016f a trempsk\u00fd boudy se vrac\u00edme k\u00a0dol\u016f k\u00a0cest\u011b a jdeme \u00fadol\u00edm k\u00a0silnici. Za zast\u00e1vkou autobusu Hradec-Hamry u bejval\u00fdho hamru sledujeme krmen\u00ed pstruh\u016f na farm\u011b. Ba\u0161t\u00fd\u0159 n\u00e1m ukazuje, jak jsou pstruzi hladov\u00fd. Odtud to m\u00e1me po silnici do Led\u010de nad S\u00e1zavou necel\u00fdch 2,5kilometru. O p\u016fl 12t\u00fd stoj\u00edme u bejval\u00fdho pivovaru. Adri\u00e1n z Enkefurtu nechal postavil \"\"<\/a>nov\u00fd pivovar t\u011bsn\u011b pod hradem kolem roku 1646. M\u00edsto bylo velmi p\u0159\u00edhodn\u00e9. Byl zde i v\u00fdborn\u00fd pramen vody vyv\u011braj\u00edc\u00ed ze sk\u00e1ly. Posledn\u00ed v\u00e1rka se uskute\u010dnila v lednu 1949. Dnes je to n\u00e1kupn\u00ed st\u0159edisko COOP. Jdeme si nakoupit n\u011bj\u00e1k\u00fd to \u017eivobyt\u00ed. Vyl\u00edzan\u00fd prk\u00fdnko od nanuku odhazuju do ko\u0161e a jdeme na hrad. Des\u00edtky schod\u016f okolo \u017eelezni\u010dn\u00ed trati n\u00e1s donutily vy\u0161l\u00e1pnout a\u017e nad tra\u0165. \u010cty\u0159obloukov\u00fdm mostem pod kter\u00fdm je i tunel trati se snadno dost\u00e1v\u00e1me do hradu. Hrad \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159estav\u011bn\u00fd na z\u00e1mek na ostro\u017en\u011b nad S\u00e1zavou. Dobou jeho vzniku mohla b\u00fdt u\u017e prvn\u00ed polovina 13. stol., co\u017e ho \u0159ad\u00ed mezi nejstar\u0161\u00ed \u0161lechtick\u00e9 hrady v \u010cech\u00e1ch. V\u00fdrazn\u011bji p\u0159estav\u011bn byl ve druh\u00e9 polovin\u011b 15. stol., p\u0159em\u011bna na v\u00fdstavn\u00fd renesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek prob\u011bhla v 16. stol., r. 1642 je\u0161t\u011b vzniklo nov\u00e9 opevn\u011bn\u00ed s ba\u0161tami. Z\u00e1mek po\u0161kodil po\u017e\u00e1r r. 1879, \u010d\u00e1st vn\u011bj\u0161\u00edho opevn\u011bn\u00ed zanikla r. 1903 p\u0159i stavb\u011b \u017eeleznice, kter\u00e1 okrajem are\u00e1lu proch\u00e1z\u00ed. Ve\u0159ejnosti p\u0159\u00edstupn\u00e1 je tak\u00e9 32 m vysok\u00e1 v\u011b\u017e bergriftov\u00e9ho typu, ze kter\u00e9 je vid\u011bt daleko do okol\u00ed. Na n\u00e1dvo\u0159\u00ed odhazujeme b\u00e1gly a\u2026 J\u00e1 z\u016fst\u00e1v\u00e1m na str\u00e1\u017ei a hn\u00edpu. Jura, \u0160us\u0165a a Pe\u0165a si jdou koupit j\u00edzdenku na v\u011b\u017e, kam se i vylezou. Jak tak hn\u00edpu, ze sna sly\u0161\u00edm vol\u00e1n\u00ed s\u00a0hora. \u017de by m\u011b volal nejvy\u0161\u0161\u00ed? Ne! Je to Pe\u0165a a chce vyfotit i s\u00a0v\u011b\u017e\u00ed. Pln\u00edm mu p\u0159\u00e1n\u00ed a jdu znova hn\u00edpat. Kdy\u017e se dosyta vynad\u00edvali na m\u011bsto i okol\u00ed slezli dolu mezi lid, tedy ke mn\u011b. Spolu slejz\u00e1me z hradu do podhrad\u00ed. Ulicema se jdeme pod\u00edvat, zdali by se dalo n\u011bkde naj\u00edst. P\u0159ech\u00e1z\u00edme S\u00e1zavu po most\u011b do centra a hned za mostem nach\u00e1z\u00edme j\u00eddelnu Jatka Perknov. Vch\u00e1z\u00edme do minul\u00fdho stolet\u00ed a u pultu si objedn\u00e1v\u00e1me pol\u00edvku v\u00fdvar s\u00a0nudlema. Jako\u00a0hlavn\u00ed chod m\u00e1 Jura seka\u010dku s\u00a0bramborov\u00fdm sal\u00e1tem. Na m\u011b a Pe\u0165u u\u017e nevy\u0161la, tak si d\u00e1v\u00e1me \u010d\u00ednu s\u00a0rej\u017e\u00ed. \u0160us\u0165a se zdr\u017eel u zmrzliny a kdy\u017e se dostavil, nebyla ani pol\u00edvka, ani nic jin\u00fdho. Odebral se teda do m\u011bsta naj\u00edt si to n\u011bco jin\u00fdho, n\u011bco v\u00edc kebabov\u00fdho. Levn\u011b jsme pojedli a vydali se naj\u00edt \u0160us\u0165u k\u00a0pivovaru \u0160ep\u0165\u00e1k. U infocentra se potk\u00e1v\u00e1me a jdeme k\u00a0n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed na kter\u00fdm je Restaurace u \u0158eky, kde se kone\u010dn\u011b dost\u00e1v\u00e1 i na pivo. \u0160ep\u0165\u00e1k byl toti\u017e vyprodanej. Proto\u017ee m\u00e1me normokilometry zdolan\u00fd a do ve\u010dera daleko, rozhodli jsme se j\u00edt p\u00e1r kilometr\u016f do Slune\u010dn\u00ed z\u00e1toky, kde m\u00edval Jaroslav Foglar t\u00e1bory. Ne\u017e se \"\"<\/a>vyd\u00e1v\u00e1me d\u00e1l, dopl\u0148ujeme vodu, teprve pak odch\u00e1z\u00edme kolem mlejna a kostela Sv. Petra a Pavla Cyrilometod\u011bjskou stezkou ven z\u00a0m\u011bsta. Pe\u0165a se \u0160us\u0165ou se jdou je\u0161t\u011b pod\u00edvat na m\u00edstn\u00ed h\u0159bitov. Po necel\u00fdch t\u0159ech kilometrech stoj\u00edme u \u017eulov\u00fdho pam\u00e1tn\u00edku ve Slune\u010dn\u00ed z\u00e1toce. P\u00e1r set metr\u016f od z\u00e1toky je na druh\u00fd stran\u011b S\u00e1zavy vlakov\u00e1 zast\u00e1vka Vil\u00e9movice a jen o p\u00e1r minut n\u00e1m uj\u00ed\u017ed\u00ed vlak. Nevad\u00ed za hodinu o p\u016fl \u0161est\u00fd jede dal\u0161\u00ed. S\u00a0Jurou z\u016fst\u00e1v\u00e1me na zast\u00e1vce. \u0160us\u0165a s\u00a0Pe\u0165ou jdou do p\u016fl kilometru vzd\u00e1len\u00fd vesnice na jedno. Ve stanovenou dobu v\u0161ichni nastupujeme do \u0160t\u00e1dleru RegioSpider 841. V\u00a0Led\u010di p\u0159estupujeme do RegioMaus 810 zvan\u00fd \u201eorchestri\u00f3n\u201c a p\u0159ed \u0161estou vystupujeme na zast\u00e1vce Ch\u0159enovice podhrad\u00ed. Hrad je p\u0159\u00edmo nad zast\u00e1vkou, necel\u00fdch 600metr\u016f. Cestou bereme k\u00e1men na opravu v\u011b\u017ee. To je cena za nocleh. Majitel sice p\u0159\u00edtomen nen\u00ed, ale bude r\u00e1d za ka\u017edej balvan. S\u00a0Jurou stav\u00edme na p\u0159ipraven\u00fd le\u0161e\u0148ov\u00fd trubky p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek. Rozbalujeme si. \u0160us\u0165a rozd\u011bl\u00e1v\u00e1 na ohni\u0161ti ohe\u0148, va\u0159\u00edme si posledn\u00ed ve\u010de\u0159i vandru. Nad n\u00e1mi houk\u00e1 Kul\u00ed\u0161ek nejmen\u0161\u00ed, obyvatel hradn\u00ed v\u011b\u017ee. Stm\u00edv\u00e1 se, fouk\u00e1 v\u00edtr, prask\u00e1 ho\u0159\u00edc\u00ed ohe\u0148. Kl\u00e1bos\u00edme, doj\u00edd\u00e1me z\u00e1soby a p\u0159em\u00edt\u00e1me, kam se vyd\u00e1me p\u0159\u00ed\u0161t\u011b. Pak si jdeme lehnou a sp\u00edme.
\nR\u00e1no vst\u00e1v\u00e1me okolo sedm\u00fd. V\u00a0klidu si bal\u00edme i sn\u00edd\u00e1me. \u0160us\u0165a ochuzen o jeden den se vyd\u00e1v\u00e1 do Led\u010de, av\u0161ak spletl si sm\u011br a dost\u00e1v\u00e1 se do Ch\u0159enovic i tak st\u00edh\u00e1 vlak, kterej n\u00e1m jede z\u00a0podhrad\u00ed o p\u016fl des\u00e1t\u00fd. V\u00a0Led\u010di spole\u010dn\u011b p\u0159esed\u00e1me. J\u00e1 se mus\u00edm dostat do \u010c\u00e1slavi k\u00a0autu, Jura, \u0160us\u0165a a Pe\u0165a jedou p\u0159es Havlbrod do Ti\u0161nova a Brna. Ve Sv\u011btl\u00fd nad S\u00e1zavou se lou\u010d\u00edme. Kluci pokra\u010dujou, j\u00e1 p\u0159estupuju a jedu na opa\u010dnou stranu do \u010c\u00e1slavi. Tak se skon\u010dil vandr \u201e Krajinou tis\u00edci brod\u016f.\u201c<\/p>\n

Odkaz na fotky tady.<\/a> \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Odkaz na video.<\/a><\/p>\n

Itiner\u00e1\u0159 zde.<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Naj\u00edt datum, kterej by vyhovoval v\u0161em, nebylo jednoduch\u00fd. Jura tedy rozhodl tak, \u017ee jsme jeli ve st\u0159edu 17t\u00fdho kv\u011btna. Sraz v\u00a0\u010c\u00e1slavi na vlakov\u00fdm n\u00e1dra\u017e\u00ed. A\u0165 jsem hledal jak hledal, spojen\u00ed st\u00e1lo za starou bla\u017ekovou. P\u0159estupovat minim\u00e1ln\u011b 5x, nebo jet p\u0159es … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":776,"menu_order":30,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-5403","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5403","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5403"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5403\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/776"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5403"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}