{"id":2626,"date":"2013-12-28T20:24:32","date_gmt":"2013-12-28T19:24:32","guid":{"rendered":"http:\/\/194.12.34.10\/?page_id=2626"},"modified":"2013-12-28T20:24:32","modified_gmt":"2013-12-28T19:24:32","slug":"dovolena-2013","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/bulvar\/dovolena-2013\/","title":{"rendered":"Dovolen\u00e1 2013"},"content":{"rendered":"

Dovolenou jsme str\u00e1vili v l\u016fnu p\u0159\u00edrody na \u0160umav\u011b. Z\u00e1\u0159iov\u00e1 dovolen\u00e1 m\u00e1 svoje v\u00fdhody. Nen\u00ed takovej hic, jako v \u010dervenci nebo srpnu a po pam\u00e1tk\u00e1ch se nepoflakujou proces\u00ed. Cesta byla klidn\u00e1, d\u00e1lnici nic neblokovalo, jenom my\u00a0130ti kilometrovou rychlost\u00ed. U Zdic \"\"n\u00e1s p\u0159epadnul hlad a d\u00edky n\u011bmu se n\u00e1m poda\u0159ilo naj\u00edt Restauraci pod skalou, kde va\u0159ili tak dob\u0159e, \u017ee cesta z dovolen\u00fd byla jasn\u00e1. Tak dobr\u00e1 krkovi\u010dka se \u0161\u0165oucha\u010dkama, se jen tak n\u011bkde ned\u011bl\u00e1. T\u011b\u017eko se n\u00e1m pokra\u010dovalo d\u00e1l. Do Hojsovy Str\u00e1\u017ee, jsme p\u0159ijeli o proti pl\u00e1nu pozd\u011bjc. T\u00edm p\u00e1dem n\u00e1s nikdo ne\u010dekal a kl\u00ed\u010de jsme m\u011bli ve schr\u00e1nce.\u00a0Ubytov\u00e1n\u00ed v Apartm\u00e1nu \u0160umava, bylo super klidn\u00fd. Za celej tejden jsme se na bar\u00e1ku potkali jenom se dv\u011bma n\u00e1hodn\u011b ubytovanejma a majitele vid\u011bli a\u017e p\u0159i odjezdu.<\/p>\n

Ned\u011ble<\/strong> r\u00e1no, bylo mlhovat\u00fd a docela studen\u00fd. Proto\u017ee se jako v\u017edycky, probouz\u00edm d\u0159\u00edv, \u0161el jsem zkontrolovat jak je to s kr\u00e1mem a hospodama. No, nic moc. Kr\u00e1m m\u00e1 zav\u0159\u00edno v Ne a\u00a0 Po\u00a0( Ve skute\u010dnosti i v \u00dat, nezn\u00e1mo pro\u010d ). Hospody tu jsou minim\u00e1ln\u011b t\u0159i, ale kdy otev\u00edraj to nev\u00edme. Po zji\u0161t\u011bn\u00ed co a jak, jdu zp\u00e1tky, lehce probouz\u00edm Ren\u010du a stav\u00edm vodu na \u010daj. Po sn\u00eddani vytahuju pl\u00e1ny a vyb\u00edr\u00e1m vzhledem k mlze, n\u00e1v\u0161t\u011bvu z\u00e1mku Klenov\u00e1, pak rozhlednu a nakonec Klatovy s m\u016fmiema. Nased\u00e1me do vozidla a odj\u00ed\u017ed\u00edme z 8smidet50s\u00e1ti metr\u016f na hrad Klenov\u00e1, kter\u00fd\u00a0stoj\u00ed na\"\" kopci nad stejnojmennou obc\u00ed u Janovic nad \u00dahlavou ve v\u00fd\u0161ce 550metr\u016f. V dob\u011b vzniku ve 13. stolet\u00ed se jednalo o dvojd\u00edln\u00fd ran\u011b gotick\u00fd hrad se zhruba obd\u00e9ln\u00fdm j\u00e1drem se zaoblen\u00fdmi rohy na severov\u00fdchod\u011b a men\u0161\u00edm \u010dtvrtkruhov\u00fdm, na j\u00e1dro navazuj\u00edc\u00edm p\u0159edhrad\u00edm na jihoz\u00e1pad\u011b. V 17. stolet\u00ed zabrala celou ji\u017en\u00ed frontu prvn\u00edho p\u0159edhrad\u00ed dlouh\u00e1 z\u00e1meck\u00e1 budova a posledn\u00edch citeln\u00fdch z\u00e1sah\u016f se u\u017e pust\u00fd hrad do\u010dkal ve stolet\u00ed 19., kdy byl zejm\u00e9na romanticky upraven cel\u00fd z\u00e1mek a vstup do prvn\u00edho p\u0159edhrad\u00ed; plocha p\u0159edhrad\u00ed dostala parkovou \u00fapravu. V are\u00e1lu hradu i mimo n\u011bj, jsou instalovan\u00fd n\u011bkolika rozm\u011brn\u00fd plastiky ( tu\u0161\u00edm \u017ee minim\u00e1ln\u011b t\u0159\u00edrozm\u011brn\u00fd ). Po prohl\u00eddce hradu, z\u00e1mku a mnoha rozm\u011brn\u00fdch soch, se jedeme rozhl\u00eddnout z rozhledny Mark\u00e9ta nad obc\u00ed Dla\u017eov. Autem jedeme pod vrchol a zbytek jdeme p\u011b\u0161ky. Svat\u00e1 Mark\u00e9ta jak se ofici\u00e1ln\u011b kopec jmenuje, je star\u00e9 rozhledov\u00e9 m\u00edsto. Na vrcholu stoj\u00ed od nepam\u011bti kapli\u010dka. P\u0159ed rokem 1786, \"\"byla\u00a0d\u0159ev\u011bn\u00e1 a od roku 1786 kamen\u00e1 kapli\u010dka, u kter\u00e9 se\u00a0do roku 1987, konaly pout\u011b. \u00a0Podle internetu by vedle n\u00ed, m\u011bla st\u00e1t nov\u00e1 rozhledna. Stoup\u00e1me lesem pomalu k vrcholu. Stromy se rozestupujou a u\u017e ji vid\u00edme! Ano kapli\u010dka tady stoj\u00ed, ale kde je rozhledna? U\u017e j\u00ed vid\u00edme!!! Ale co to? V\u017edy\u0165 internet nikdy nel\u017ee, tak kde se stala chyba?\u00a0 Mo\u017en\u00e1 se zadrhnul pen\u011bzovod, nebo n\u011bco takov\u00fdho. Kolem kaple jsou poskl\u00e1dan\u00fd k\u016fly a za n\u00ed p\u0159eci jenom\u00a0stoj\u00ed kus rozhledny. P\u016fvodn\u011b m\u011bla st\u00e1t do konce roku 2012, ale termit byl prodlou\u017eenej do konce roku 2013, tolik informace na stavebn\u00edm povolen\u00ed. Proto\u017ee u\u017e nen\u00ed co vid\u011bt, jedeme d\u00e1l. Jedeme do Klatov na m\u016fmie. Proto\u017ee je po poledni, nejd\u0159\u00edv se n\u011bkde\u00a0naj\u00edme. Auto nech\u00e1v\u00e1me na parkovi\u0161ti\u00a0u superm\u00e1rket\u016f a jdeme do centra. \u0158\u00edd\u00edme se vizueln\u011b, jdeme sm\u011brem, kde jsou vid\u011bt v\u011b\u017ee. Za obchodn\u00edm centrem nar\u00e1\u017e\u00edme na pic\u00e9rku. Je rozhodnuto, k ob\u011bdu bude pizda. No, jedli jsme u\u017e lep\u0161\u00ed. Te\u010f je\u0161t\u011b naj\u00edt kryptu a bude. Jdeme teda za t\u011bma v\u011b\u017eema, snad to bude tam. Skoro v\u0161echny v\u011b\u017ee stoj\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed. Nejvy\u0161\u0161\u00ed je \u010cern\u00e1 v\u011b\u017e a dv\u011b ni\u017e\u0161\u00ed pat\u0159\u00ed Jezuitsk\u00fdmu kostelu Neposkvrn\u011bn\u00e9ho po\u010det\u00ed Panny Marie a Svat\u00e9ho Ign\u00e1ce. To znamen\u00e1, \u017ee tady n\u011bkde pobl\u00ed\u017e bude vchod do katakomb. Na ka\u0161n\u011b p\u00ed\u0161eme\"\" pohledy, koupen\u00fd cestou sem. Po vhozen\u00ed do schr\u00e1nky, postupujeme ve sm\u011bru \u0161ipek. To n\u00e1s kone\u010dn\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed do podzem\u00ed. Kr\u00e1sn\u00fd to tady maj, tady by se to le\u017eelo. Jenom je to jako u such\u00e1nk\u016f. Nap\u0159\u00edklad v Mosv\u011b maj jenom jednu m\u016fmii a tady jich je a\u017e hanba. Krypty byly budov\u00e1ny jako sou\u010d\u00e1st stavby kostela v letech 1656\u20131676. Podle pl\u00e1n\u016f stavitel\u016f se staly poh\u0159ebi\u0161t\u011bm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f jezuitsk\u00e9ho \u0159\u00e1du a jeho dobrodinc\u016f z \u0159ad m\u00edstn\u00ed \u0161lechty, vojska, m\u011b\u0161\u0165an\u016f. V letech 1676\u20131783 do nich bylo ulo\u017eeno k v\u011b\u010dn\u00e9mu sp\u00e1nku v\u00edce ne\u017e 200 zem\u0159el\u00fdch. V roce 1784 panovn\u00edk Josef II. zak\u00e1zal poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00ed v krypt\u00e1ch, a tak posledn\u00edm zde poh\u0159ben\u00fdm se stal v\u00a0roce 1783 Anton\u00edn Weichs. T\u011bla polo\u017een\u00e1 na hoblin\u00e1ch v dubov\u00fdch rakv\u00edch byla oblo\u017eena chmelem. Ka\u017ed\u00e1 rakev byla ozna\u010dena olov\u011bnou identifika\u010dn\u00ed desti\u010dkou. P\u016fsoben\u00edm vzduchu doveden\u00e9ho do krypt d\u016fmysln\u00fdm syst\u00e9mem v\u011btrac\u00edch kan\u00e1l\u016f do\u0161lo k jejich postupn\u00e9mu vysu\u0161en\u00ed \u2013 k mumifikaci \u2013 tak, \u017ee dnes v\u00e1\u017e\u00ed 8 \u2013 10 kg. V\u011btrac\u00ed syst\u00e9m, jen\u017e \u00fastil a\u017e na st\u0159e\u0161e kostela, zaji\u0161\u0165oval v katakomb\u00e1ch relativn\u011b st\u00e1lou teplotu a vlhkost \"\"vzduchu. Po dlouh\u00e1 l\u00e9ta byla t\u011bla prakticky nedot\u010dena. P\u0159i oprav\u011b st\u0159echy jezuitsk\u00e9ho kostela ve 30. letech 20. stolet\u00ed zasypali d\u011bln\u00edci stavebn\u00edm odpadem v\u011btrac\u00ed \u0161achty a kan\u00e1ly, kter\u00e9 stoupaly zdivem pil\u00ed\u0159\u016f a\u017e pod st\u0159e\u0161n\u00ed \u0159\u00edmsu. T\u00edm se zcela zm\u011bnilo prost\u0159ed\u00ed ve sklepen\u00ed a p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 \u010d\u00e1st mumi\u00ed se rozpadla. Celkem 140 zni\u010den\u00fdch mumi\u00ed bylo v roce 1937 poh\u0159beno do hromadn\u00e9ho hrobu na h\u0159bitov\u011b sv. Jakuba v Klatovech. Dnes mohou n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci v klatovsk\u00fdch katakomb\u00e1ch zhl\u00e9dnout 30 mumifikovan\u00fdch t\u011bl, 7 dal\u0161\u00edch je ulo\u017eeno ve ve\u0159ejnosti nep\u0159\u00edstupn\u00e9 \u010d\u00e1sti krypt. V\u0161echna t\u011bla jsou p\u0159edm\u011btem p\u00e9\u010de konzerv\u00e1tor\u016f, o klimatick\u00e9 podm\u00ednky krypt se star\u00e1 klimatolog. Po prohl\u00eddce podzem\u00ed stoup\u00e1me naopak k v\u00ed\u017ek\u00e1m. V \u010cern\u00fd v\u011b\u017ei je rozhledna. P\u011btipatrov\u00e1 v\u011b\u017e je vysok\u00e1 81,6 metr\u016f byla postavena v\u00a0letech 1547 – 1555 mistrem Anton\u011bm za \u00fa\u010delem\u00a0signalizace nebezpe\u010d\u00ed – po\u017e\u00e1r\u016f a nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch vojsk. Vlivem mnoha po\u017e\u00e1r\u016f z\u00edskala v\u011b\u017e tmavo\u010dern\u00e9 zbarven\u00ed, proto dostala n\u00e1zev \u010cern\u00e1 v\u011b\u017e<\/em>. Legenda prav\u00ed, \u017ee z\u00a0m\u00edst pod Vodojemem byl postaven d\u0159ev\u011bn\u00fd most vedouc\u00ed nad st\u0159echami dom\u016f a\u017e ke stavb\u011b v\u011b\u017ee. V roce 1855 byla v\u011b\u017e osazena hodinami, kter\u00e9 zhotovil klatovsk\u00fd mechanik Jan Bo\u0161ek. Velk\u00e1 ru\u010di\u010dka t\u011bchto hodin m\u011b\u0159\u00ed 2 metry, ru\u010di\u010dky a \u010d\u00edslice jsou pozlaceny.K ochozu vede 226 schod\u016f. Odsud je kr\u00e1sn\u00fd pohled nejen na m\u011bsto , ale i na p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 panorama \u0160umavy. Pokud je velmi dobr\u00e1 viditelnost je mo\u017eno vid\u011bt i vrcholky Alp. Vrcholek Alpy ani Francovky jsme nevid\u011bli, proto\u017ee byla zav\u0159en\u00e1 ve sk\u0159\u00edni. Skrz mlhu, dv\u00ed\u0159ka a na v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u00e1lenost se Alpa v\u017edycky blb\u011b sleduje. Nav\u00edc se pam\u00e1tky\u00a0pomalu zav\u00edraj\u00ed, nezbejv\u00e1 ne\u017e se pakovat. Aby byl den zakon\u010denej \u00fapln\u011b, jdeme si levn\u011b nakoupit do m\u00e1rketu. Po n\u00e1kupu m\u00e1lem do\u0161lo k f\u00f3p\u00e1. Mal\u00fdm p\u0159ehl\u00eddnut\u00edm ceny na \u00fa\u010dtence, to vypadalo, \u017ee n\u00e1s obrali o t\u011b\u017ece vyd\u011blan\u00fd prachy. U\u017eu\u017e se schylovalo k dramatu, ale na\u0161t\u011bst\u00ed po n\u011bkolikan\u00e1sobn\u00fd kontrole se v\u0161echno vysv\u011btlilo a mana\u017e\u00e9r byl u\u0161et\u0159en.\u00a0 Plni z\u00e1\u017eitk\u016f se vrac\u00edme na z\u00e1kladnu.<\/p>\n

V pond\u011bl\u00ed<\/strong>, jak zn\u00e1mo, jsou pam\u00e1tky zav\u0159en\u00fd. N\u00e1m to ale nevadilo. Vyr\u00e1\u017e\u00edme\u00a0kolmo na Panc\u00ed\u0159 a okol\u00ed. Po\u010das\u00ed je chladn\u00fd ale nepr\u0161\u00ed,\"\" sem tam i slunce zasv\u00edt\u00ed. Internet \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee u Br\u010d\u00e1ln\u00edku je mini zoo, jedeme teda nejd\u0159\u00edv tam. Zoo je pod kopcem a kdyby nebyla cesta rozsekan\u00e1 na hadry, byl by to p\u011bknej se\u0161up. Bohu\u017eel zklam\u00e1n\u00ed, zv\u00ed\u0159ata nikde. Jenom n\u011bj\u00e1k\u00e1 o\u0161et\u0159ovatelka s malinkejma kozama venku. Ani \u0161\u00e1hnout a pohladit je nenechala.\u00a0No jak \u0159\u00edk\u00e1m zklam\u00e1n\u00ed. Pokra\u010dujeme teda na Panc\u00ed\u0159. Od zoo je to furt do kopce. Abysme si to zkr\u00e1tili tla\u010d\u00edme kola p\u011b\u0161inou vzh\u016fru. Zoo je 850metr\u016f nad rybn\u00edkem a Panc\u00ed\u0159 1214metr\u016f, to je 364metr\u016f p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00ed. No, m\u00e1me na to celej den. Lesn\u00ed p\u011b\u0161ina je prudk\u00e1 ale kolem je f\u016fra strom\u016f, ke\u0159\u016f, ko\u0159en\u016f a\u00a0i houby. \u0160koda, \u017ee je nem\u00e1me do \u010deho sb\u00edrat, teda houby. Do prudk\u00fdho kopce tla\u010d\u00edme asi kil\u00e1k. Pak se dost\u00e1v\u00e1me na pra\u0161nou cestu. Ta u\u017e stoup\u00e1 mnohem m\u00edrn\u011bjc, tak\u017ee ob\u010das jedeme a sem tam tla\u010d\u00edme. Skoro pod vrcholem n\u00e1m nad hlavou vis\u00ed lanovka a cesta je asfaltov\u00e1. Kolem poledn\u00edho jsme na vrcholu. Fi\u010d\u00ed ledovej v\u00edtr, \u017ee jsme r\u00e1di zalezli do vrcholov\u00fd hospody. \"\"Uvazujeme kola do stojanu, jdeme si sednout a porou\u010d\u00edme si j\u00eddlo a \u010daj. Evidentn\u011b to napadlo i dal\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky. Oh\u0159\u00e1li jsme se, najedli, zaplatili a zase na cestu. Svi\u0161t\u00edme z kopce po asfaltce dol\u016f do \u0160pi\u010d\u00e1ck\u00fdho sedla. P\u016flku dne jsme se dr\u00e1pali nahoru ale d\u00f3le\u00a0v sedle,\u00a0jsme do p\u011bti minut. V sedle se nezdr\u017eujeme dlouho. Jedeme k \u010cern\u00fdmu jezeru. Cesta ze sedla vede skoro po rovin\u011b v tis\u00edci metrech. \u010cern\u00e9 jezero<\/strong> (n\u011bm. Schwarzer See<\/em>) je nejv\u011bt\u0161\u00ed karov\u00e9 ledovcov\u00e9 jezero na \u0160umav\u011b a z\u00e1rove\u0148 i nejv\u011bt\u0161\u00ed jezero v \u010cesk\u00e9 republice, pokud nepo\u010d\u00edt\u00e1me vodn\u00ed plochy vznikl\u00e9 s p\u0159isp\u011bn\u00edm \u010dlov\u011bka. M\u00e1 rozlohu 18,43\u00a0ha. Le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 1008\u00a0m. Dosahuje maxim\u00e1ln\u00ed hloubky 40,6\u00a0m. Vzniklo v posledn\u00ed dob\u011b ledov\u00e9. To pram\u00e1lo zaj\u00edmalo kachny, kter\u00fd si v jeze\u0159e plavou. Kdy\u017e zjistily, \u017ee m\u00e1me tatranky, nev\u00e1haly a vm\u00edsily se do na\u0161ich \u0159ad. Tatranky jsou rychle \"\"spot\u0159ebovan\u00fd, p\u0159esto p\u0159iplouvaj\u00ed dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed z\u00e1jemci. Rad\u0161i nased\u00e1me a odj\u00ed\u017ed\u00edme d\u00e1l pod\u00e9l jezera. Nejedeme dlouho, slejz\u00e1me a tla\u010d\u00edme. D\u00edky tomu Ren\u010da objevila velikou housenku s ostnem. Sna\u017e\u00edm se j\u00ed vyfotit, zat\u00edm co eR ji po\u0161\u0165uchuje klac\u00edkem, co\u017e se j\u00ed evidentn\u011b nel\u00edb\u00ed. Stejn\u011b jako m\u011b. Na asfaltce to zase rozj\u00ed\u017ed\u00edme. Za B\u00edlou str\u017e\u00ed se spou\u0161t\u00edme dol\u016f do osady Hamry. Je to p\u011bknej fr\u010d\u00e1k, m\u00edstama jedu i 60tkou. Hamry jsou nejni\u017e\u0161\u00edm m\u00edstem na\u0161eho vejletu. Nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka je pouh\u00fdch 600metr\u016f. U rozcestn\u00edku malinko odpo\u010d\u00edv\u00e1me. Odtud budeme stoupat a\u017e na z\u00e1kladnu ale k vlakov\u00fdmu n\u00e1dra\u017e\u00ed Hojsova Str\u00e1\u017e tla\u010d\u00edme. Turistick\u00e1 trasa stoup\u00e1 pastvinou\"\" kolem usedlost\u00ed Kn\u00ed\u017eec\u00ed dv\u016fr. U kapli\u010dky si d\u00e1v\u00e1me voraz,\u00a0bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se t\u0159ic\u00e1tej kilometr si vyb\u00edr\u00e1 svou da\u0148. Je\u0161t\u011b p\u00e1r kil\u00e1k\u016f a budeme bydlet. No vzh\u016fru. Od vlakov\u00fdho n\u00e1dra\u017e\u00ed jedeme zase po asfaltce ale furt do kopce a\u017e na z\u00e1kladnu.<\/p>\n

R\u00e1no v \u00dater\u00fd<\/strong> vyr\u00e1\u017e\u00edme na houby. Jdeme jen kousek od na\u0161eho le\u017een\u00ed na vr\u0161ek R\u00fdzmberk. Ne\u017e se pust\u00edme do opravdov\u00fdho sb\u00edr\u00e1n\u00ed, jdeme na vyhl\u00eddku „Na Skalce“. Vyhl\u00eddka vyhl\u00ed\u017e\u00ed n\u011bkam k Bavorsku, jenom\u017ee je vid\u011bt jen na pohrani\u010dn\u00ed lesy. Rad\u0161i jdeme sb\u00edrat, aby byla sma\u017eenice na\u00a0ob\u011bd. Sma\u017eenice\u00a0teda byla jena b\u00e1se\u0148. A\u00a0zbytek na\u00a0su\u0161en\u00ed, aby bylo na zimu pod maso.<\/p>\n

St\u0159eda<\/strong> r\u00e1no. Je chladno, po mlze ani vidu, asi bude p\u011bknej den. Po sn\u00eddan\u00ed odj\u00ed\u017ed\u00edme\u00a0 obhl\u00eddnout dal\u0161\u00ed pam\u00e1tky. Jedeme na R\u00e1b\u00ed a do Su\u0161ice na sirky. Rab\u00ed je z\u0159\u00edcenina hradu le\u017e\u00edc\u00ed ve stejnojmenn\u00e9 vesnici na vyv\u00fd\u0161en\u00e9m ostrohu nad \u0159ekou Otavou v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce \"\"540 metr\u016f, asi 8 kilometr\u016f severov\u00fdchodn\u011b od Su\u0161ice. Je to rozlohou (zhruba 1 ha) nejv\u011bt\u0161\u00ed hrad v \u010cesku. Od po\u010d\u00e1tku 14. stolet\u00ed st\u00e1vala na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho hradu tvrz p\u00e1n\u016f z Velhartic. V \u010dervnu roku 1421 byla obl\u00e9h\u00e1na a dobyta husity; p\u0159i obl\u00e9h\u00e1n\u00ed p\u0159i\u0161el o druh\u00e9 (prav\u00e9) oko Jan \u017di\u017eka rukou P\u0159ib\u00edka Kocovsk\u00e9ho. V 15. stolet\u00ed prob\u011bhla rozs\u00e1hl\u00e1 p\u0159estavba, p\u0159i n\u00ed\u017e do\u0161lo k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed rozlohy hradu a bylo zes\u00edleno jeho opevn\u011bn\u00ed. Uprost\u0159ed byl postaven donjon s obytnou i obrannou funkc\u00ed, celkov\u00fd prostor hradu byla roz\u010dlen\u011bn na t\u0159i \u010d\u00e1sti kter\u00e9 bylo mo\u017en\u00e9 h\u00e1jit samostatn\u011b. Roku 1498 byla dokon\u010dena hradn\u00ed kaple. Hrad byl vyplen\u011bn b\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky a v 18. stolet\u00ed vyho\u0159el. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b byl renovov\u00e1n od roku 1920. Tolik informace z Wikipedie. Te\u010f si na vlastn\u00ed o\u010di ov\u011b\u0159\u00edme, \u017ee maj pravdu. Kone\u010dn\u011b je obloha vymeten\u00e1, to se n\u00e1m to bude chodit po z\u0159\u00edcenin\u011b. Kupujeme si lupeny, jen\u017ee na\u0161e v\u00fdprava p\u016fjde za 3\/4t\u011b hodiny. Obch\u00e1z\u00edme celej hrad kolem dokola a pak jdeme na n\u00e1dvo\u0159\u00ed. Ve stanoven\u00fd dob\u011b si n\u00e1s bere pr\u016fvodkyn\u011b do par\u00e1dy a za\u010d\u00edn\u00e1 n\u00e1m valit ty sv\u00fd kl\u00edny do hlavy. O prvn\u00edch majitel\u00edch hradu neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 zm\u00ednky. Podle nejnov\u011bj\u0161\u00edho p\u0159edpokladu historik\u016f byl hrad zalo\u017een pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bmeck\u00fdmi hrabaty z Bogenu a pozd\u011bji u\u017e\u00edv\u00e1n rodem Wittelsbach\u016f, proto\u017ee \u00fazem\u00ed Su\u0161icka pat\u0159ilo od roku 1124 do roku 1273 Bavorsku. Koncem 13. stolet\u00ed se toto \u00fazem\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b stalo op\u011bt sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu. Usuzuje se, \u017ee v t\u00e9to dob\u011b hrad, st\u00e1le je\u0161t\u011b v podob\u011b pouze obytn\u011b-obrann\u00e9 v\u011b\u017ee, ob\u00fdvali p\u00e1ni z Velhartic. Do psan\u00fdch d\u011bjin vstupuje Rab\u00ed a\u017e mnohem pozd\u011bji, roku 1380, kdy majiteli zdej\u0161\u00edho \u00fazem\u00ed byli ji\u017e R\u00fdzmberkov\u00e9. Do psan\u00fdch d\u011bjin vstupuje Rab\u00ed a\u017e mnohem pozd\u011bji, roku 1380, kdy majiteli zdej\u0161\u00edho \u00fazem\u00ed byli ji\u017e R\u00fdzmberkov\u00e9. V roce 1407 z\u00edskal R\u00e1bsk\u00e9 panstv\u00ed Jan z R\u00fdzmberka, jen\u017e byl zn\u00e1m jako politick\u00fd \u010dinitel a pozd\u011bji odp\u016frce husit\u016f. Proto tak\u00e9 husitsk\u00e1 vojska hrad dvakr\u00e1t obl\u00e9hala a dobyla a to v roce 1420 a 1421. P\u0159i druh\u00e9m oble\u017een\u00ed zde Jan \u017di\u017eka p\u0159i\u0161el o sv\u00e9 druh\u00e9 oko. Tato ud\u00e1lost hrad Rab\u00ed asi nejv\u00edce proslavila. Po smrti Jana z R\u00fdzmberka p\u0159ipadlo Rab\u00ed Vil\u00e9mu ml. z R\u00fdzmberka a pozd\u011bji jeho synovci P\u016ftovi II. \u0160vihovsk\u00e9mu z R\u00fdzmberka, kter\u00fd se d\u00edky sv\u00e9mu nesm\u00edrn\u00e9mu bohatstv\u00ed a vlivn\u00e9mu postaven\u00ed ( p\u016fsobil na postu nejvy\u0161\u0161\u00edho zemsk\u00e9ho soudce ) zaslou\u017eil o neb\u00fdval\u00fd stavebn\u00ed rozmach objektu. P\u016ftovi synov\u00e9, kte\u0159\u00ed vlastnili Rab\u00ed od roku 1504, se v\u0161ak velmi zadlu\u017eili a byli nuceni rodinn\u00e9 jm\u011bn\u00ed postupn\u011b rozprodat. V roce 1548 p\u0159i\u0161lo na \u0159adu Rab\u00ed. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm obdob\u00ed hrad st\u0159\u00edd\u00e1 majitele. Okolo roku 1720 kone\u010dnou zk\u00e1zu dokonal po\u017e\u00e1r a tak\u00e9 fakt, \u017ee voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd hrad slou\u017eil jako snadn\u00fd zdroj stavebn\u00edho kamene pro obyvatele okoln\u00edch vs\u00ed. Lamberkov\u00e9 z\u0159\u00edceninu v roce 1920 darovali Spolku pro zachov\u00e1n\u00ed um\u011bleck\u00fdch, historick\u00fdch a p\u0159\u00edrodn\u00edch pam\u00e1tek v Hora\u017e\u010fovic\u00edch za symbolickou 1,- K\u010d. U\u017eili jseme si oba okruhy a d\u00edky tomu se rozl\u00eddnuli i z v\u011b\u017ee. Prohl\u00eddka byla dlouh\u00e1 a poledne na krku. Jdeme do m\u00edstn\u00ed hospody na j\u00eddlo. Po j\u00eddle je\u0161t\u011b zmrzka a jedeme na sirky do Su\u0161ice. Su\u0161ice stejn\u011b jako ostatn\u00ed m\u011bsta \u010cR p\u0159i\u0161la o sv\u016fj dominantn\u00ed pr\u016fmysl. V p\u0159\u00edpad\u011b Su\u0161ice, to je sirka\u0159stv\u00ed. Ve m\u011bst\u011b stoj\u00ed opu\u0161t\u011bn\u00fd v\u00fdrobn\u00ed haly, v hor\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b jsou u\u017e zbouran\u00fd. Od parkovi\u0161t\u011b jdeme na n\u00e1m\u011bst\u00ed . N\u011bkter\u00fd bar\u00e1ky vypadaj, jako by bylo po v\u00e1lce, tak jsou\"\" zanedban\u00fd. Ren\u010da nav\u0161t\u011bvuje obchod se zna\u010dkov\u00fdm oble\u010den\u00edm \u0164ong a \u0147ong, j\u00e1 se jdu pod\u00edvat do armyshopu. Pak u\u017e to muzeum\u00a0sirek. N\u00e1m\u011bst\u00ed je na\u0161t\u011bst\u00ed p\u011bkn\u00fd a upraven\u00fd. V m\u011bstsk\u00fdm muzeu je instalovan\u00e1 expozice sirka\u0159stv\u00ed, \u0160umavsk\u00fdho skl\u00e1\u0159stv\u00ed, c\u00ednov\u00fdho pokladu a mechanick\u00fd betl\u00e9m. Sirka\u0159stv\u00ed – <\/strong>Tato expozice p\u0159ibli\u017euje sv\u011btozn\u00e1mou v\u00fdrobou z\u00e1palek v Su\u0161ici, kterou zde roku 1839 zah\u00e1jil Vojt\u011bch Scheinost spole\u010dn\u011b se svou man\u017eelkou. Scheinostovi za\u010dali d\u011blat z\u00e1palky podom\u00e1cku ru\u010dn\u011b. Velice brzy nav\u00e1zali spolupr\u00e1ci s m\u00edstn\u00edm obchodn\u00edkem Bernardem F\u00fcrthem. Pro sirka\u0159stv\u00ed bylo takov\u00e9 spojen\u00ed velice v\u00fdhodn\u00e9 \u2013 F\u00fcrth\u016fv kapit\u00e1l a Scheinostovy znalosti a zku\u0161enosti odstartovaly hv\u011bzdnou dr\u00e1hu su\u0161ick\u00e9ho sirka\u0159stv\u00ed. F\u00fcrth\u016fv podnik p\u0159edstavoval nejv\u011bt\u0161\u00ed sirk\u00e1rnu v Rakousku \u2013 Uhersku a sv\u00e9 odb\u011bratele si na\u0161el i v z\u00e1mo\u0159\u00ed a Orientu. V roce 1865 se Scheinost rozhodl osamostatnit a zalo\u017eil si v Su\u0161ici vlastn\u00ed podnik. Produkce Scheinostovy sirk\u00e1rny nebyla tak velk\u00e1 jako u F\u00fcrthova podniku, ale p\u0159esto na dom\u00e1c\u00edm trhu dos\u00e1hla slu\u0161n\u00fdch v\u00fdsledk\u016f. V roce 1903 se slou\u010dily ob\u011b su\u0161ick\u00e9 tov\u00e1rny s \u0159adou dal\u0161\u00edch sirk\u00e1ren do akciov\u00e9 spole\u010dnosti SOLO. V muzejn\u00ed expozici je prezentov\u00e1na historie su\u0161ick\u00e9ho sirka\u0159stv\u00ed od po\u010d\u00e1tk\u016f a\u017e po dne\u0161n\u00ed dobu. Pestrobarevn\u00e9 z\u00e1palkov\u00e9 n\u00e1lepky s orient\u00e1ln\u00edmi motivy sv\u011bd\u010d\u00ed o obl\u00edbenosti su\u0161ick\u00fdch z\u00e1palek i v dalek\u00fdch zem\u00edch. Z nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch expon\u00e1t\u016f lze uv\u00e9st prvn\u00ed jednoduch\u00e9 sirka\u0159sk\u00e9 stroje \u2013 nap\u0159. Scheinost\u016fv d\u0159ev\u011bn\u00fd zasouvac\u00ed stroj z druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed, uk\u00e1zky nejstar\u0161\u00edch z\u00e1palek a krabi\u010dek na z\u00e1palky. Expozice \u0161umavsk\u00e9ho skl\u00e1\u0159stv\u00ed – <\/strong>\u0160umava se \u0159ad\u00ed k nejstar\u0161\u00edm centr\u016fm skl\u00e1\u0159sk\u00e9 v\u00fdroby v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e9 zm\u00ednky poch\u00e1zej\u00ed z poloviny 14. stol. Nejstar\u0161\u00ed zpr\u00e1va o skl\u00e1rn\u011b na Su\u0161icku je z roku 1498. P\u016fvodn\u00ed produkci tvo\u0159ily p\u0159edev\u0161\u00edm sklen\u011bn\u00e9 kor\u00e1lky \u2013 pate\u0159\u00edky, krou\u017eky a mozaikov\u00e9 sklo. V polovin\u011b dvac\u00e1t\u00fdch let 15. stolet\u00ed byly zdej\u0161\u00ed skl\u00e1rny vyha\u0161eny, nov\u00fd vzestup nastal a\u017e po roce 1450. Skl\u00e1\u0159sk\u00e9 osady byly budov\u00e1ny v les\u00edch v dosahu obchodn\u00edch stezek. Ke ka\u017ed\u00e9 skl\u00e1rn\u011b pat\u0159ilo i hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, je\u017e v odlehl\u00fdch m\u00edstech zaji\u0161\u0165ovalo z\u00e1kladn\u00ed potraviny. Po vyklu\u010den\u00ed lesa se skl\u00e1\u0159i odst\u011bhovali na nov\u00e9 stanovi\u0161t\u011b, obvykle v\u00fd\u0161e do hor, osady v\u0161ak v\u011bt\u0161inou nezanikly a dodnes n\u00e1m jejich n\u00e1zvy p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed n\u011bkdej\u0161\u00ed skl\u00e1rnu ( Skl\u00e1\u0159e, Star\u00e9 hut\u011b, Skeln\u00e1 hu\u0165 a pod).\u00a0Od husitsk\u00fdch v\u00e1lek do t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky pracovalo na \u0160umav\u011b zhruba 35 skl\u00e1ren, t\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u00ed jich bylo \u010dinn\u00fdch asi 25. T\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka rozvr\u00e1tila kvetouc\u00ed \u0161umavsk\u00e9 skl\u00e1\u0159stv\u00ed, mnoh\u00e9 skl\u00e1rny byly vyha\u0161eny, dal\u0161\u00ed pracovaly jen omezen\u011b. Zhruba kolem poloviny 17. stolet\u00ed s p\u0159\u00edchodem nov\u00fdch skl\u00e1\u0159sk\u00fdch rodin \u2013 Gerl\u016f, Eisner\u016f, Poch\u016f, Adler\u016f \u2013 doch\u00e1z\u00ed k nov\u00e9mu vzestupu. Nastala \u00e9ra velk\u00e9 sl\u00e1vy \u010desk\u00e9ho barokn\u00edho brou\u0161en\u00e9ho a \u0159ezan\u00e9ho ( ryt\u00e9ho) k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu. \u010cesk\u00e9 sklo za\u010d\u00edn\u00e1 vytla\u010dovat z evropsk\u00fdch a sv\u011btov\u00fdch trh\u016f ben\u00e1tskou produkci. su\u0161ick\u00fd c\u00ednov\u00fd poklad\u00a0–<\/strong> C\u00ednov\u00fd poklad se zachoval d\u00edky ne\u0161\u0165astn\u00e9mu osudu su\u0161ick\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165ana Adama \u010cecha. Ten po roce 1620 opustil zemi, ale c\u00ednov\u00e9 n\u00e1dob\u00ed ze sv\u00e9 dom\u00e1cnosti uschoval do klenby sv\u00e9ho domu. Adam \u010cech se do vlasti ji\u017e nevr\u00e1til a ulo\u017een\u00fd poklad byl nedotknut\u00fd objeven ve 30. letech na\u0161eho stolet\u00ed p\u0159i oprav\u011b domu. Su\u0161ick\u00fd soubor dokl\u00e1d\u00e1 \u0159emeslnou a v\u00fdtvarnou \u00farove\u0148 ryze u\u017eitkov\u00e9ho i dekorativn\u00edho n\u00e1dob\u00ed pou\u017e\u00edvan\u00e9ho v na\u0161ich dom\u00e1cnostech v rozmez\u00ed 1570 \u2013 1620 a z\u00e1rove\u0148 p\u0159edstavuje nejv\u011bt\u0161\u00ed zachovan\u00fd n\u00e1lez c\u00ednov\u00e9ho n\u00e1dob\u00ed v Evrop\u011b. K\u00a0dal\u0161\u00edm expon\u00e1t\u016fm ve vitr\u00edn\u00e1ch pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad n\u00e1lezy minc\u00ed z 15. stolet\u00ed z Ka\u0161ovic, mapka pohrani\u010dn\u00edch \"\"stezek, z\u00e1mky m\u011bstsk\u00fdch bran, \u00falomky kachl\u016f z hradu Rab\u00ed, kopie medaile Vil\u00e9ma \u0160vihovsk\u00e9ho, pl\u00e1nek dol\u016f v Hor\u00e1ch Matky Bo\u017e\u00ed, n\u00e1lez \u017eel\u00edzek ze 16. stolet\u00ed, n\u00e1dobky na olej, knihy z gotick\u00fdmi a renesan\u010dn\u00edmi vazbami. Ze zdi na n\u00e1s shl\u00ed\u017eej\u00ed pozdn\u011b gotick\u00e9 sochy, je\u017e jsou datov\u00e1ny sklonkem 15. a po\u010d\u00e1tkem 16. stolet\u00ed. Betl\u00e9m – <\/strong>Legenda o ztracen\u00fdch su\u0161ick\u00fdch jesli\u010dk\u00e1ch se stala jedn\u00edm z podn\u011bt\u016f, kter\u00e9 daly dohromady dva v\u00fdznamn\u00e9 \u0159ezb\u00e1\u0159e na Su\u0161icku, Karla Tittla a Pavla Svobodu. V\u00fdsledkem t\u00e9to spolupr\u00e1ce byly nov\u00e9 mechanick\u00e9 su\u0161ick\u00e9 jesli\u010dky, kter\u00e9 byly slavnostn\u011b otev\u0159eny pro ve\u0159ejnost 27.11.2004 po pouh\u00fdch deseti m\u011bs\u00edc\u00edch pr\u00e1ce. P\u0159i pr\u00e1ci jim pom\u00e1hali i dal\u0161\u00ed \u0159ezb\u00e1\u0159i a v\u0161ichni dohromady odpracovali 4 028 hodin. Karel Tittl se narodil r. 1954 a \u017eije dnes ve Velhartic\u00edch. Od r. 2003 je \u010dlenem Sdru\u017een\u00ed v\u00fdtvarn\u00edk\u016f \u010cR a v roce 2005 se stal tak\u00e9 \u010dlenem Unie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f \u010cR. P\u0159i pr\u00e1ci na betl\u00e9mu navrhoval architektonick\u00e9 pojet\u00ed a vy\u0159ezal velk\u00e9 figury a objekty. Su\u0161ick\u00fd rod\u00e1k Pavel Svoboda, narozen\u00fd v roce 1965, je p\u016fvodn\u00edm autorem n\u00e1padu na vytvo\u0159en\u00ed betl\u00e9mu. Na starosti m\u011bl zejm\u00e9na slo\u017eit\u00fd mechanismus, barevn\u00e9 lad\u011bn\u00ed objekt\u016f a figur a vy\u0159ez\u00e1val men\u0161\u00ed postavy. Dnes se st\u00e1le star\u00e1 zejm\u00e9na o mechanismus betl\u00e9mu a jeho \u00fadr\u017ebu. Su\u0161ick\u00fd betl\u00e9m odr\u00e1\u017e\u00ed \u201ekraj star\u00fdch dob\u201c \u2013 od klasick\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 architektury, p\u0159es roubenky, \u0161umavsk\u00e9 statky, kamenn\u00e9 stavby, a\u017e po takov\u00e9 historick\u00e9 klenoty, kter\u00e9 snad budou zn\u00e1t jen opravdov\u00ed pam\u011btn\u00edci \u2013 \u017eidovskou synagogu v Su\u0161ici, nebo pr\u00e1\u0161ilskou pap\u00edrnu. V krajin\u011b jsou zasazeny klasick\u00e9 dominanty a p\u0159edstaveny jsou i v\u00fdznamn\u00e9 pam\u00e1tky m\u011bsta Su\u0161ice a jeho okol\u00ed. Betl\u00e9m, koncipovan\u00fd do \u0161esti \u00farovn\u00ed, je v muzeu zasazen do prostoru 6 x 3,5 x 2,8 metru. Tvo\u0159\u00ed jej kolem t\u0159iceti velk\u00fdch figur v pop\u0159ed\u00ed, p\u0159ibli\u017en\u011b 150 pevn\u00fdch a 150 pohybliv\u00fdch figur osazen\u00fdch do krajiny Su\u0161icka, z toho polovina je pohybliv\u00fdch. Pohybuje se tak\u00e9 n\u011bkolik z celkem 35 objekt\u016f ( ml\u00fdnsk\u00e1 kola, vory \u2026). Celkov\u00e1 rozloha betl\u00e9mu je p\u0159es 16m2 . Konstrukce betl\u00e9mu je vytvo\u0159ena z borovice, domy z lipov\u00e9ho d\u0159eva a krajina je dotv\u00e1\u0159ena za pomoci polystyrenu a model\u00e1\u0159sk\u00fdch materi\u00e1l\u016f, vesm\u011bs jsou pou\u017e\u00edv\u00e1ny akryl\u00e1tov\u00e9 barvy, na figury (postavy) barvy olejov\u00e9. Pou\u017eito bylo zhruba 30 m2 p\u0159ekli\u017eky, 1,5 m3 borov\u00e9ho a v\u00edce ne\u017e 6,2 m3\"\" lipov\u00e9ho d\u0159eva. Ka\u017edou hodinu je betl\u00e9m spu\u0161t\u011bn a p\u0159edveden n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm. V nov\u00fd \u010d\u00e1sti muzea byla je\u0161t\u011b jedna expozice. Expozice totality. V expozici se nach\u00e1zely uniformovan\u00fd figur\u00edny pion\u00fdra, hitlerjugend, milicion\u00e1\u0159e a SAmana. To\u00a0p\u0159ivedlo jednu z n\u00e1v\u0161t\u011bvnic do tranzu a\u00a0 jakmile vlezla do dve\u0159\u00ed, hnedka SAmana pozdravila dobov\u00fdm pozdravem, \u017ee to bylo sly\u0161et a\u017e na n\u00e1m\u011bst\u00ed :-). Je\u0161t\u011b jsme se pod\u00edvali na ochoz nov\u00fd \u010d\u00e1sti muzea. Odtud byla vid\u011bt na prot\u011bj\u0161\u00edm vr\u0161ku kaple. V muzeu u\u017e jsme v\u0161echno okoukly a tak jdeme na vrch Str\u00e1\u017e, kde stoj\u00ed kaple\u00a0svat\u00e9ho And\u011bla str\u00e1\u017ece. Chvilku jdeme podel Otavy\u00a0ale nakonec stoup\u00e1me k vr\u0161ku. Kdy\u017e se dost\u00e1v\u00e1me ke schod\u016fm, nach\u00e1z\u00edme v\u0161ude kolem l\u00edskov\u00fd o\u0159echy. Sb\u00edr\u00e1m kr\u00e1sn\u00fd t\u0159i a d\u00e1v\u00e1m je Ren\u010de. Schv\u00e1ln\u011b jestli uvnit\u0159 budou \u0161aty. V prvn\u00edm nebylo nic. Ve druh\u00fdm prd a ve t\u0159et\u00edm to bylo! \u010cerv v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e Brno! Proto je nikdo nesb\u00edr\u00e1 a v\u00e1lej se v\u0161ude kolem! Rad\u0161i pudem, ne\u017e se objev\u00ed n\u011bj\u00e1kej jejich k\u00e1po a pokou\u0161e n\u00e1s za to, \u017ee jim lousk\u00e1me bydlen\u00ed. Schody vedou a\u017e k vr\u0161ku. Je\u0161t\u011b je otev\u0159\u00edno a tak se jdeme pod\u00edvat dovnit\u0159. Kdy\u017e odch\u00e1z\u00edme ven, kastel\u00e1n za n\u00e1mi zav\u00edr\u00e1. Od kaple je p\u011bknej pohled na Su\u0161ici a okol\u00ed. Slunce h\u0159eje, koch\u00e1me se, ale je \u010das sej\u00edt dol\u016f a jet zase bydlet. Dol\u016f sch\u00e1z\u00edme p\u011b\u0161inou po \u00fabo\u010d\u00ed. Jak zji\u0161\u0165ujeme vz\u00e1p\u011bt\u00ed, je to kalv\u00e1rie, nebo-li k\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 cesta.\u00a0Dole jdeme k zaparkovan\u00fdmu autu. V pek\u00e1rn\u011b maj\u00ed je\u0161t\u011b otev\u0159\u00edno, tak si kupujeme n\u011bco na sn\u00eddani. A pak u\u017e jedeme na z\u00e1kladnu.<\/p>\n

Ve \u010dtvrtek<\/strong> jedeme na kola. Start i c\u00edl je v Srn\u00ed. Auto nech\u00e1v\u00e1me na centr\u00e1ln\u00edm parkovi\u0161ti a vyd\u00e1v\u00e1me se k Vychnicko-Tetovsk\u00e9mu plavebn\u00edmu\u00a0kan\u00e1lu. Po dvou kilometrech jsme u n\u011bj. Kan\u00e1l pro plaven\u00ed d\u0159eva vybudovan\u00fd v letech 1799-1801 in\u017een\u00fdrem J. \"\"Rosenauerem jako spojnice \u0159ek Vydry a K\u0159emeln\u00e9. Kan\u00e1l m\u011bl za \u00fakol p\u0159ekonat nesplavn\u00fd tok Vydry u Ant\u00fdglu. D\u00e9lka kan\u00e1lu je 14,4km a v\u00fd\u0161kov\u00fd rozd\u00edl 190m. Um\u011bl\u00e9 koryto je m\u00edsty a\u017e 5m \u0161irok\u00e9. Na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech je kan\u00e1l p\u0159eklanut mostky. Do roku 1958 byl kan\u00e1l \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1n a\u017e po obec Rokytu. Dnes kan\u00e1lem proud\u00ed pouze p\u0159ebyte\u010dn\u00e1 voda, proto\u017ee od rozvodny v Mosau je voda ji\u017e vedena podzemn\u00edm potrub\u00edm do akumula\u010dn\u00ed n\u00e1dr\u017ee Selsk\u00fd vrch. Jedeme proti proudu kan\u00e1lu. U Rechl\u00ed se po 11km zastavujeme a fot\u00edme pomoc\u00ed automatu tady kv\u016fli tomu, tady namontovan\u00fdmu. N\u011bkte\u0159\u00ed se r\u00e1chaj\u00ed ve Vyd\u0159e. Od Rechl\u00ed jedeme po sinici do Modravy. Tady se nezdr\u017eujeme a pokra\u010dujeme podle Modravsk\u00fdho potoku d\u00e1l. Aby sme si cestu zkr\u00e1tili odbo\u010dujeme z cyklostezky, p\u0159es most a tla\u010d\u00edme kola do kopce po \u010derven\u00fd zna\u010dce, pod\u00e9l \u010cernohorsk\u00fdho potoku. V\u0161ude okolo by m\u011bly bejt slat\u011b a t\u00edm vlhko. Prozat\u00edm je kolem \u00fapln\u00fd sucho. Asi proto, \u017ee voda te\u010de z kopce a potokem. Jak se cesta narovnala naskakujeme na kola a .. d\u00e1l ne\u017e 20metr\u016f se jet ned\u00e1. Tak tady jsou ty pov\u011bstn\u00fd ba\u017einy. A kde je Kr\u00e1l, Kr\u00e1l \u0160umavy? Z\u0159ejm\u011b se utopil v tom bahn\u011b p\u0159ed n\u00e1ma. Aha, to bahno vytvo\u0159ili lesoplund\u0159i n\u011bj\u00e1k\u00fdm p\u00e1s\u00e1kem. Ne\u017e se vracet a obj\u00ed\u017ed\u011bt to, vyzkou\u0161\u00edme proj\u00edt. Bahno je trochu oschl\u00fd a tak to jak\u0161 tak\u0161, jde. Koleje jsou m\u00edstama hlubok\u00fd, ob\u010das mus\u00edme p\u0159esko\u010dit do druh\u00fd koleje, ob\u010das mus\u00edme mimo cestu, kde se\u00a0mech vln\u00ed a pou\u0161t\u00ed vodu do bot. Po p\u016fl kilometru se dost\u00e1v\u00e1me z ba\u017einy ven. P\u0159ed ba\u017einou stoj\u00ed lesoplundr\u00e1ck\u00fd stroje, u nich p\u0159ekvapenej strojn\u00edk, poj\u00eddaj\u00edci sva\u010dinu. Z\u0159ejm\u011b si myslel, \u017ee p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed pa\u0161er\u00e1k na kole, skrz ba\u017einu. Te\u010f u\u017e pojedeme jenom po zpevn\u011bn\u00fdch cest\u00e1ch. Znova jedeme do kopce. Po dvou\u00a0kilometrech stoup\u00e1n\u00ed\"\" odpo\u010d\u00edv\u00e1me na padl\u00fdm stromu. K nejvy\u0161\u0161\u00edmu m\u00edstu trasy, pod \u010cernou Horou ve v\u00fd\u0161ce 1270metr\u016f \u00a0je to asi kil\u00e1k,\u00a0odtud pojedeme dolu\u00a0k pramenu Tepl\u00fd\u00a0Vltavy. Pod \u010cernou Horu \u010dek\u00e1m,\u00a0ne\u017e m\u011b Ren\u010da do\u017eene. Fot\u00edm panor\u00e1mata \u0160umavy a Babo\u010dku kop\u0159ivovou.\u00a0Spolu pak sj\u00ed\u017ed\u00edme k prameni.\u00a0U pramene je \u017eivo. P\u011bkn\u00fd po\u010das\u00ed sem vyl\u00e1kalo f\u016fru vejletn\u00edk\u016f. Jdeme se pod\u00edvat jak voda vyv\u011br\u00e1 a probubl\u00e1v\u00e1. A\u017e o hodn\u011b pozd\u011bji doma u internetu, se dozv\u00edd\u00e1me, \u017ee pravej pramen je jinde v nep\u0159\u00edstupn\u00fd \u010d\u00e1sti parku a sem je svedena voda d\u0159ev\u011bn\u00fdm potrub\u00edm. Kolem „lev\u00fdho pramene“ vede d\u0159ev\u011bn\u00e1 l\u00e1vka se z\u00e1bradl\u00edm. Kouk\u00e1me jak voda probubl\u00e1v\u00e1 a na jednou na z\u00e1bradl\u00ed p\u0159ist\u00e1l mot\u00fdl. Je to Babo\u010dka osikov\u00e1, nejv\u011bt\u0161\u00ed z babo\u010dek. Je p\u011bkn\u011b opr\u00e1skl\u00e1 a sed\u00e1 si klidn\u011b na batoh, p\u0159elet\u00ed bl\u00ed\u017e ke m\u011b, ale i k ostatn\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm. Nab\u00edr\u00e1me si je\u0161t\u011b vodu rovnou od pramene\u00a0a pokra\u010dujeme na Kvildu, kde pl\u00e1nujeme ob\u011bd. Cesta je asfaltov\u00e1 a a\u017e na Kvildu jedeme z m\u00edrn\u00fdho \"\"kopce, tak\u017ee na Kvild\u011b jsme celkem rychle. Na zahr\u00e1dce SKI penzionu si d\u00e1vame ob\u011bd. Bylo na \u010dase, u\u017e jsem padal hlady. Po j\u00eddle a d\u016fkladn\u00fdm odpo\u010dinku se d\u00edv\u00e1me na Kvildu. Nat\u00e1\u010del se tady film Za trnkov\u00fdm ke\u0159em. Nap\u0159\u00edklad pila u\u017e nep\u00edl\u00ed, ale kr\u00e1m se za ty roky moc nezm\u011bnil. Zastavujeme je\u0161t\u011b u kostela. Pak se jedeme pod\u00edvat na Jezern\u00ed sla\u0165. Jezern\u00ed sla\u0165 je velmi p\u011bkn\u00e9 rozvodnicov\u00e9 vrchovi\u0161tn\u00ed ra\u0161elini\u0161t\u011b, kter\u00e9 se rozprost\u00edr\u00e1 v horsk\u00e9m sedle mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Jezern\u00ed sla\u0165 je sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1rodn\u00edho parku \u0160umava. Ra\u0161elini\u0161t\u011b bylo vytvo\u0159eno v poledov\u00e9 dob\u011b na \u017eulov\u00e9m podkladu. V n\u011bkter\u00fdch \u010d\u00e1stech dosahuje ra\u0161elina mocnosti a\u017e 8 metr\u016f. Do roku 1934 se ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti \u00fazem\u00ed ra\u0161elina t\u011b\u017eila. V oblasti m\u016f\u017eeme vid\u011bt \u0159adu typick\u00fdch ra\u0161elini\u0161tn\u00edch rostlin, kle\u010de, zakrsl\u00e9 b\u0159\u00edzy, borovice blatky, mrazov\u00e9 formy smrku a vz\u00e1cn\u00e9 b\u0159\u00edzy prost\u0159edn\u00ed. V podrostu roste mech a ra\u0161elin\u00edk a zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed bor\u016fvek a brusinky. Z bylin se tu da\u0159\u00ed vlochyni, suchop\u00fdru pochvat\u00e9mu, klivce \u017eoravin\u011b \u010di na su\u0161\u0161\u00edch m\u00edstech v\u0159esu. Z \u017eivo\u010dich\u016f se ve zdej\u0161\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch da\u0159\u00ed hrabo\u0161i mok\u0159adn\u00edmu, my\u0161ivce horsk\u00e9 \u010di hrabo\u0161\u00edku podzemn\u00edmu. Ji\u017e od roku 1934 byla sla\u0165 chr\u00e1n\u011bna jako p\u0159\u00edrodn\u00ed rezervace o plo\u0161e 34 hektar\u016f. V dne\u0161n\u00ed dob\u011b spad\u00e1 tato oblast do I. Z\u00f3ny N\u00e1rodn\u00edho parku \u0160umava jej\u00ed\u017e rozloha je 120 hektar\u016f. V roce 1974 byla do t\u00e9to oblasti vyzna\u010dena kr\u00e1tk\u00e1 Nau\u010dn\u00e1 stezka, jej\u00ed\u017e trasa vede po povalov\u00e9m chodn\u00edku, kter\u00fd je dlouh\u00fd 120 metr\u016f do st\u0159edu ra\u0161elini\u0161t\u011b, kde byla vybudovan\u00e1 vyhl\u00eddkov\u00e1 v\u011b\u017e. Z t\u00e9to v\u011b\u017ee si m\u016f\u017eeme prohl\u00e9dnout v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st Jezern\u00ed slat\u011b, kter\u00e1 nen\u00ed p\u0159\u00edstupn\u00e1 ve\u0159ejnosti. Kdy\u017e jsme se vynad\u00edvali, slezli jsme a to m\u011b z toho kouk\u00e1n\u00ed nebo co n\u011bco jako popohnalo. Je\u0161t\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee na parkovi\u0161ti bylo TO I TO, I tamto s plnou v\u00fdbavou. Tak n\u011bj\u00e1k leh\u010d\u00ed sm\u011b\u0159ujeme na Horskou Kvildu. U informa\u010dn\u00edho st\u0159ediska vytahuju mapu, kv\u016fli orientaci. N\u011bco tady nesed\u00ed. Turistick\u00e1 zna\u010dka by tu byla, jenom na sm\u011brovk\u00e1ch nen\u00ed n\u00e1\u0161 c\u00edl. Nevad\u00ed pojedeme k dal\u0161\u00edmu rozcestn\u00edku. U dal\u0161\u00edho rozcestn\u00edku se to nerozmot\u00e1v\u00e1, sp\u00ed\u0161 naopak. M\u011bla by tady bejt cyklistick\u00e1 zna\u010dka a nen\u00ed. Sj\u00ed\u017ed\u00edme k Hamersk\u00fdmu potoku. Znova \u010du\u010d\u00edm do mapy. Kone\u010dn\u011b jsme na modr\u00fd zna\u010dce, ale cyklistick\u00e1 nikde.\u00a0Jak si tak zji\u0161\u0165ujeme v map\u011b a navigaci, kde opravdu jsme, jde kolem chlap\u00edk a \u0159\u00edk\u00e1: “ Tam s kolama nem\u016f\u017eete, tam je z\u00e1kaz!“ Teprve te\u010f mi to doch\u00e1z\u00ed! Mapa je z roku 92 a mezi t\u00edm zru\u0161ili vjezd cyklist\u016fm. To je docela pr\u016f\u0161vih. P\u0159ipozd\u00edv\u00e1 se, s\u00edly ubejvaj a n\u00e1hradn\u00ed trasa je mnohem del\u0161\u00ed. Ned\u00e1 se sv\u00edtit, budeme riskovat. U zna\u010dky z\u00e1kaz cyklist\u016fm, slejz\u00e1me a tla\u010d\u00edme. Nikde nikdo, nased\u00e1me, pomalu jedeme z kopce.\u00a0M\u00e1me \u0161t\u011bst\u00ed pod\u00e9l Hamersk\u00fdho potoka nen\u00ed nikdo, kdo by n\u00e1s chytil. U Ant\u00fdglu, jsme zase na silnici. Jen to m\u00e1me a\u017e do Srn\u00ed do kopce. Ty t\u0159i kil\u00e1ky to vydr\u017e\u00edme. P\u0159ed Srn\u00edm m\u00edj\u00edme voln\u011b se pasouc\u00edho kon\u011b, d\u00edky \u00fanav\u011b ho sotva vid\u00edme. Na parkovi\u0161ti v Srn\u00ed, \u00a0jsme skoro posledn\u00ed. Nakl\u00e1d\u00e1me kola a hur\u00e1 na z\u00e1kladnu, do sprchy a pozd\u011bjc do hajan.<\/p>\n

Je p\u00e1tek <\/strong>zase je hezky. Dneska jedeme za Zbu\u0161kem z Velhartic a na hrad Ka\u0161perk. Ve Velhartic\u00edch odstavujeme auto\u00a0u \u0161koly a p\u011b\u0161ky jdeme p\u0159es n\u00e1m\u011bst\u00ed k hradu. Parkovi\u0161t\u011b u hradu je p\u0159epln\u011bn\u00fd karavanama. Skoro na ka\u017ed\u00fdm sloupu, jsou n\u00e1pisy, \u017ee se tady filmuje. A sakra, to bude zav\u0159\u00edno! Na\u0161t\u011bst\u00ed se filmovalo v\u010dera a dnes se bal\u00ed, nebo se to\u010d\u00ed ve skanzenu v podhrad\u00ed. Jan Sv\u011br\u00e1k tady to\u010d\u00ed poh\u00e1dku\"\" T\u0159i brat\u0159i. Jak tak jdeme ke kase, mus\u00edme p\u0159ekra\u010dovat fima\u0159sk\u00fd haramp\u00e1d\u00ed a d\u00e1vat si pozor na sm\u011brovky, abysme neskon\u010dili nap\u0159\u00edklad v mask\u00e9rn\u011b a neud\u011blali z n\u00e1s plinceznu a krason\u011b,\u00a0p\u0159\u00edpadn\u011b\u00a0je\u017eibabu a ko\u0161t\u011b. V kase si kupujeme oba okruhy. Hrad Velhartice (p\u016fvodn\u011b Vilhartice) stoj\u00ed na ostrohu nad lev\u00fdm b\u0159ehem \u0159eky Ostru\u017en\u00e1 v\u00a0obci Velhartice (okres Klatovy). Byl zalo\u017een na p\u0159elomu 13. a 14. stolet\u00ed p\u00e1ny z Velhartic. Dominanty hradu tvo\u0159\u00ed z\u0159\u00edceniny gotick\u00e9ho pal\u00e1ce zvan\u00e9ho Rajsk\u00fd d\u016fm (m\u011blo se v n\u011bm \u017e\u00edt jako v R\u00e1ji), kter\u00fd slou\u017eil k ob\u00fdv\u00e1n\u00ed a jeho spodn\u00ed patro jako s\u00fdpka a naproti stoj\u00edc\u00ed v\u011b\u017e\u00ed Putnou, kter\u00e1 m\u011bla obytn\u00fd i obrann\u00fd charakter. Sv\u00e9 jm\u00e9no dostala Putna od podobnosti s n\u00e1dobou na vodu \u2013 putnou.Ob\u011b \u010d\u00e1sti hradu jsou spojeny sv\u011btov\u011b unik\u00e1tn\u00edm gotick\u00fdm kamenn\u00fd mostem se \u010dty\u0159mi lomen\u00fdmi oblouky. Most pravd\u011bpodobn\u011b nechal postavit Menhart z Hradce. Ten m\u011bl v \u00famyslu uschovat zde korunova\u010dn\u00ed klenoty v dob\u011b, kdy byl Karl\u0161tejn ohro\u017een husity. Ty sem nakonec byly dopraveny v dob\u011b Menhartov\u00fdch spor\u016f s Ji\u0159\u00edm z Pod\u011bbrad a byly zde uschov\u00e1ny po dobu p\u011bti let. Zaj\u00edmavost\u00ed tohoto mostu je, \u017ee nedol\u00e9h\u00e1 ani k jedn\u00e9 budov\u011b, budovy toti\u017e byly s kamenn\u00fdm t\u011blem mostu spojeny d\u0159ev\u011bn\u00fdmi padac\u00edmi m\u016fstky, co\u017e bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed obrann\u00fdch opat\u0159en\u00ed. Sou\u010d\u00e1st\u00ed hradu je i reservo\u00e1r na vodu, kter\u00fd byl pln\u011bn de\u0161\u0165ovou vodou sv\u00e1d\u011bnou ze st\u0159ech.\u00a0V roce 1628 z\u00edskal hrad \u0161pan\u011blsk\u00fd dobrodruh Martina de Hoeff Huerta, kter\u00fd zde nechal p\u0159istav\u011bt renesan\u010dn\u00ed z\u00e1meckou \u010d\u00e1st s ark\u00e1dami zvanou Huert\u016fv pal\u00e1c a pivovar v podhrad\u00ed. M. Huerta byl p\u016fvodem \u0161vec, kter\u00e9mu se v pr\u016fb\u011bhu t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky poda\u0159ilo loupe\u017eemi nashrom\u00e1\u017edit velk\u00e9 jm\u011bn\u00ed. Tento v\u00e1le\u010dn\u00fd zbohatl\u00edk z\u00edskal hodnost gener\u00e1la a pozd\u011bji i \u0161lechtick\u00fd titul svobodn\u00e9ho p\u00e1na z Velhartic. A\u010d zru\u0161il na velhartick\u00e9m panstv\u00ed robotu, proslul p\u0159edev\u0161\u00edm svou krutost\u00ed p\u0159i n\u00e1siln\u00e9 rekatolizac\u00ed zdej\u0161\u00edho kraje. Ke konci 18. stolet\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 hrad postupn\u011b upadat. Posledn\u00ed majitel\u00e9 – Windischgr\u00e4tzov\u00e9 hrad opustili v roce 1945, pot\u00e9 p\u0159ech\u00e1z\u00ed do st\u00e1tn\u00edch rukou. Oba okruhy n\u00e1s vyhladov\u011bly a proto si na n\u00e1m\u011bst\u00ed v m\u00edstn\u00edm pohostinstv\u00ed d\u00e1v\u00e1me ob\u011bd. Po ob\u011bd\u011b je\u0161t\u011b n\u011bco sladk\u00fdho v cukr\u00e1rn\u011b a odj\u00ed\u017ed\u00edme na hrad Ka\u0161perk. Hrad Ka\u0161perk se nach\u00e1z\u00ed uprost\u0159ed les\u016f, zhruba 3kilometry od m\u011bste\u010dka Ka\u0161persk\u00fd Hory, 47km od Hojsovy Str\u00e1\u017ee, 304km od Trutnova a 1822kil\u00e1k\u016f od New Ross z hrabstv\u00ed Wexford. No prost\u011b\u00a0jdeme kousek p\u011b\u0161ky\u00a0z parkovi\u0161t\u011b u hlavn\u00ed silnice. U\u017e kdy\u017e jsme p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bli ke Ka\u0161persk\u00fdm Hor\u00e1m, vy\u010dn\u00edvaly jeho v\u011b\u017ee nad lesy, ale od parkovi\u0161t\u011b vid\u011bt nen\u00ed. \u0160irok\u00e1 cesta se vin\u011b mezi pastvinama a vch\u00e1z\u00ed do vysok\u00fdho hustolesa. Znenad\u00e1n\u00ed se stromy rozestupujou a hle, tu je on, hrad jako vy\u0161itej. Za br\u00e1nou je ob\u010derstven\u00ed a kasa. Kupujeme oboje, listky a pit\u00ed. Na Ka\u0161perku se nat\u00e1\u010dela poh\u00e1dka \"\"And\u011bl P\u00e1n\u011b, ale herci u\u017e tu nejsou.\u00a0Hrad Ka\u0161perk nechal v roce 1356 zalo\u017eit \u010desk\u00fd kr\u00e1l a \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Karel IV. D\u016fvody k zalo\u017een\u00ed tohoto str\u00e1\u017en\u00edho hradu byly hned t\u0159i. Prvo\u0159adou nutnost\u00ed byla pot\u0159eba zajistit ostrahu zemsk\u00e9 hranice se sousedn\u00edm Bavorskem. Druh\u00fdm d\u016fvodem byla panovn\u00edkova snaha o ochranu zlatonosn\u00e9 oblasti Ka\u0161persk\u00fdch Hor. I kdy\u017e m\u011bl Ka\u0161perk statut hradu kr\u00e1lovsk\u00e9ho, nespravovala jej p\u0159\u00edmo kr\u00e1lovsk\u00e1 komora. Kr\u00e1l jej pronaj\u00edmal takzvan\u00fdm z\u00e1stavn\u00edm dr\u017eitel\u016fm. Prvn\u00edm z\u00e1stavn\u00edm dr\u017eitelem hradu byl druh\u00fd pra\u017esk\u00fd arcibiskup a prvn\u00ed \u010desk\u00fd kardin\u00e1l Jan O\u010dko z Vla\u0161imi. Nap\u0159\u00edklad v letech 1411 a\u017e 1454 p\u0159e\u0161el hrad do dr\u017een\u00ed rodu Zmrzl\u00edk\u016f ze Svoj\u0161\u00edna a Orl\u00edka. Otec Petr, kr\u00e1lovsk\u00fd mincmistr, i jeho stejnojmenn\u00fd syn pat\u0159ili k stoupenc\u016fm kalicha, proto se Ka\u0161perku vyhnula hrozba pusto\u0161iv\u00fdch husitsk\u00fdch \u00fatok\u016f. Naopak, mlad\u0161\u00ed Petr Zmrzl\u00edk z hradu podnikal loupe\u017eiv\u00e9 n\u00e1jezdy na \u00fazem\u00ed sousedn\u00edch katolick\u00fdch Bavor. Ostatn\u011b ani ve sv\u00e9 dal\u0161\u00ed historii nebyl tento \u0161umavsk\u00fd hrad nikdy dobyt. Ve druh\u00e9 polovin\u011b 15. stolet\u00ed p\u0159e\u0161el hrad Ka\u0161perk do dr\u017een\u00ed v\u00fdznamn\u00e9ho rodu \u0160ternberk\u016f ze \u0160ternberka. S bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se koncem 16. stolet\u00ed hrad postupn\u011b ztr\u00e1cel sv\u016fj p\u016fvodn\u00ed v\u00fdznam, na jeho pravidelnou \u00fadr\u017ebu se ji\u017e prost\u0159edk\u016f nedost\u00e1valo, hrad ch\u00e1tral. Kr\u00e1lovsk\u00e1 komora za\u010dala rozprod\u00e1vat ka\u0161persk\u00e9 panstv\u00ed. Nakonec v roce 1616 odkoupilo ji\u017e zpustl\u00fd hrad Ka\u0161perk nedalek\u00e9 M\u011bsto Ka\u0161persk\u00e9 Hory, kter\u00e9 je vlastn\u00edkem i provozovatelem hradu Ka\u0161perk i dnes. Prohl\u00eddka byla oko\u0159en\u011bn\u00e1 o, jak se dneska slu\u0161\u00ed, interaktivn\u00ed prvky. Nejd\u0159\u00edve\u00a0byla interaktivn\u00ed uk\u00e1zka na dobov\u00fd ru\u010dn\u00ed prom\u00edta\u010dce venku a\u00a0pak ve v\u011b\u017ei\u00a0na elektriku. Samoz\u0159ejm\u011b po\u0159\u00e1d s n\u00e1mi chodil pr\u016fvodce a brebentil ty v\u011bci o zalo\u017een\u00ed, prosperit\u011b a p\u00e1du. Ne\u017e to v\u0161echno domluvil u\u017e n\u00e1m d\u011bkuje za pozornost a vyprov\u00e1z\u00ed n\u00e1s k v\u00fdchodu. Proto\u017ee z\u00e1pad se bl\u00ed\u017e\u00ed, tak se i my p\u0159ibli\u017eujeme na na\u0161i z\u00e1kladnu. Zejtra toti\u017e bal\u00edme.<\/p>\n

Sobota<\/strong>. R\u00e1no si d\u00e1v\u00e1me posledn\u00ed sn\u00eddani ze zbytk\u016f. Pak v\u0161echno zabalit, naskl\u00e1dat do kufru, kola na st\u0159echu, zavolat majitele. P\u0159ijel hnedle. Okouknul sv\u016fj majetek, zjistil, \u017ee nejsme gaune\u0159i, nebo squate\u0159i co to p\u0159ijeli vybydlet. Sebral n\u00e1m kl\u00ed\u010de a to bylo naposledy co\"\" jsme ho vid\u011bli. Nased\u00e1me do auta a jedeme. Cestou se zastavujeme ve \u0160vihov\u011b. Zdej\u0161\u00ed vodovodn\u00ed hrad jsme si necht\u011bli nechat uj\u00edt. Na tomhle hrad\u011b se nat\u00e1\u010dela suprslavn\u00e1 poh\u00e1dka T\u0159i o\u0159\u00ed\u0161ky pro Popelku. Zastavujeme na n\u00e1m\u011bst\u00ed a jdeme si do hradu koupit l\u00edstky. Mezi \u010desk\u00fdmi hrady se jedn\u00e1 o jeden z nejmlad\u0161\u00edch. Byl vystav\u011bn v letech 1480\u20131489 na p\u0159\u00edkaz tehdej\u0161\u00edho majitele panstv\u00ed P\u016fty \u0160vihovsk\u00e9ho z R\u00fdzmberka. V dostavb\u011b opevn\u011bn\u00ed po jeho smrti pokra\u010dovali jeho synov\u00e9, kte\u0159\u00ed si na stavbu pozvali zn\u00e1m\u00e9ho architekta Benedikta Rieda. Po rodu \u0160vihovsk\u00fdch hrad v roce 1548 p\u0159evzali Kavkov\u00e9 z \u0158\u00ed\u010dan, jejich \u0161patn\u00e9 hospoda\u0159en\u00ed je ale ji\u017e v roce 1598 donutilo hrad prodat rodu \u010cern\u00edn\u016f z Chudenic. Pot\u00e9 p\u0159i\u0161la t\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka. Hrad tehdy bez\u00fasp\u011b\u0161n\u011b obl\u00e9hala \u0161v\u00e9dsk\u00e1 vojska. Po v\u00e1lce, z\u0159ejm\u011b ze strachu p\u0159ed mo\u017enou \u201enedobytnou l\u00edhn\u00ed protihabsbursk\u00e9ho odporu\u201c, vydal habsbursk\u00fd c\u00edsa\u0159 Ferdinand III. na\u0159\u00edzen\u00ed k demolici hradu. D\u00edky neust\u00e1l\u00e9mu oddalov\u00e1n\u00ed k n\u00ed v\u0161ak v pln\u00e9m rozsahu nikdy nedo\u0161lo, byla pouze pobo\u0159ena \u010d\u00e1st hradebn\u00edho opevn\u011bn\u00ed. Hradn\u00ed pal\u00e1ce, kaple a zbyl\u00e9 ba\u0161ty byly pozd\u011bji zm\u011bn\u011bny na panskou s\u00fdpku, \u010d\u00edm\u017e na jednu stranu cel\u00fd objekt neoby\u010dejn\u011b utrp\u011bl, na druhou stranu jej to ale i ochr\u00e1nilo od rozs\u00e1hlej\u0161\u00edch p\u0159estaveb. V dr\u017een\u00ed rodu \u010cern\u00edn\u016f z\u016fstal \u0161vihovsk\u00fd hrad a\u017e do roku 1945, kdy byl zest\u00e1tn\u011bn.\u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t p\u0159evzal v\u00fdznamnou historickou pam\u00e1tku v dezol\u00e1tn\u00edm stavu. Ale ji\u017e v roce 1950 za\u010daly programov\u00e9 rekonstruk\u010dn\u00ed pr\u00e1ce, ve sv\u00e9 dob\u011b jinak ojedin\u011bl\u00e9. Hrad byl op\u011bt zast\u0159e\u0161en, interi\u00e9ry vy\u010di\u0161t\u011bny, vybaven\u00ed hradu zrestaurov\u00e1no. Dal\u0161\u00ed \u201evlna\u201c oprav p\u0159i\u0161la na \u0160vihov po povodn\u00edch v srpnu 2002, a t\u00fdkala se zejm\u00e9na soustavy vodn\u00edch p\u0159\u00edkop\u016f slou\u017e\u00edc\u00edch d\u0159\u00edve jako sou\u010d\u00e1st opevn\u011bn\u00ed. Po prohl\u00eddce interi\u00e9ru jdeme okouknout hrad z venku. Okolo vede nau\u010dn\u00e1 stezka. D\u00edky tomu jasn\u011b vid\u00edme, \u017ee je to skute\u010dn\u011b vodovodn\u00ed hrad. No a hur\u00e1 dom\u016f, v\u017edy\u0165 dovolen\u00e1 kon\u010d\u00ed. Jedeme co to d\u00e1, ale Zdice ty si uj\u00edst nenech\u00e1me. Zase se zastavujeme na j\u00eddlo v Restauraci pod skalou. Zase to bylo \u00fa\u017easn\u00fd. No a to byl konec \u00fa\u017easn\u00fd dovolen\u00fd.<\/p>\n

Fotky a videa z dovolen\u00fd zde.<\/a>\u00a0\u00a0Sou\u010d\u00e1st\u00ed je i hodinovej dokument \u010cT o Su\u0161ick\u00fdm betl\u00e9mu.<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dovolenou jsme str\u00e1vili v l\u016fnu p\u0159\u00edrody na \u0160umav\u011b. Z\u00e1\u0159iov\u00e1 dovolen\u00e1 m\u00e1 svoje v\u00fdhody. Nen\u00ed takovej hic, jako v \u010dervenci nebo srpnu a po pam\u00e1tk\u00e1ch se nepoflakujou proces\u00ed. Cesta byla klidn\u00e1, d\u00e1lnici nic neblokovalo, jenom my\u00a0130ti kilometrovou rychlost\u00ed. U Zdic n\u00e1s … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":2168,"menu_order":6,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-2626","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/2626","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2626"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/2626\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/2168"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2626"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}