{"id":2438,"date":"2013-05-25T19:55:02","date_gmt":"2013-05-25T18:55:02","guid":{"rendered":"http:\/\/194.12.34.10\/?page_id=2438"},"modified":"2013-05-25T19:55:02","modified_gmt":"2013-05-25T18:55:02","slug":"zlate-hory-2013","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/archivalie\/archiv-vandry\/zlate-hory-2013\/","title":{"rendered":"Zlat\u00e9 Hory 2013"},"content":{"rendered":"

Jedno kv\u011btnov\u00fd r\u00e1no t\u0159in\u00e1ct\u00fdho, na\u0161t\u011bst\u00ed bylo pond\u011bl\u00ed, do\u0161lo zase na vandrov\u00e1n\u00ed. N\u00e1\u0161 obvyklej sc\u00e9n\u00e1rista Sam, vytvo\u0159il itiner\u00e1\u0159 a pod slibem zbohatnut\u00ed nal\u00e1kal vandrovn\u00ed. Chytili jsme se celkem \u010dty\u0159i. Dva etapov\u00ed b\u011b\u017eci a dva vytvalci. J\u00e1 se Samem jsme vytrvali cel\u00fdch p\u011bt dn\u00ed. Jeza a \u0160us\u0165a se prost\u0159\u00eddali uprost\u011bd turnusu. Dostat se do Zlat\u00fdch hor, je mo\u017en\u00fd n\u011bkolika zp\u016fsoby. Vlakem, autobusem, autem a tak podobn\u011b. Nemaje letadlo s kolm\u00fdm startem a p\u0159ist\u00e1n\u00edm, zvolil jsem vlak a to i proto, abych se znova mohl kochat pr\u016fjezdem Slezsk\u00fdm Semeringem. Cesta prob\u00edhala bez komplikac\u00ed. A\u017e v\u00a0Z\u00e1b\u0159ehu, se to za\u010dlo komplikovat. Prej se z Hanu\u0161ovic do Jesen\u00edku opravuje tra\u0165. Tak to bude ze semeringu prd. V Hanu\u0161ovic\u00edch n\u00e1s opravdu p\u0159elo\u017eili do autobus\u016f a vozili n\u00e1s sem a tam. Kdy\u017e u\u017e toho bylo dost, nebo jim doch\u00e1zelo palivo, autobus zastavil. I \u0159idi\u010d byl p\u0159ekvapenej, jak to klaplo a hned jak mu chc\u00edpnul motor, \u0159eknul: “ J\u00e9 sen\u00edk“. Shodou okolnost\u00ed do Jesen\u00edku hauptbanhof\u00a0 jsme pot\u0159ebovali. Te\u010f tady naj\u00edt autobus\u00e1k a m\u00e1me vystar\u00e1no. S autobus\u00e1kem bude tenhle vandr je\u0161t\u011b jeden z\u00e1drhel, ale to a\u017e posledn\u00ed den. Nejen s autobusov\u00fdm n\u00e1dra\u017e\u00edm budeme m\u00edt neust\u00e1l\u00fd \"\"<\/a>probl\u00e9my. Taky turistick\u00fd zna\u010den\u00ed n\u00e1m bude d\u011blat drobn\u00fd probl\u00e9my. U hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed bylo jasn\u011b nakresleno a naps\u00e1no: “ Po \u010derven\u00fd, slovy\u00a0 jeden kilometr.“ Na jednom kilometru zna\u010dka n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159ejde silnici, aby se v parku na n\u00e1m\u011bst\u00ed n\u011bkam ztratila. Gl\u00f3bus m\u011bsta Jesen\u00edku um\u00edst\u011bn\u00fd v centr\u00e1lparku, n\u00e1m prozradil, \u017ee u\u017e je to kousek n\u011bkde bl\u00edzko. Jdeme tam, kde tu\u0161\u00edme autobusy. Ejhle bylo to hnedle za bar\u00e1kem. Sta\u010dilo po\u010dkat na spr\u00e1vn\u00fd autobus a nechat se odv\u00e9zt do Ond\u0159ejovic. Vystupujeme a\u017e na konci Ond\u0159ejovic a m\u00ed\u0159\u00edme k zlatorudn\u00fdm ml\u00fdn\u016fm v \u00dadol\u00ed ztracen\u00fdch \u0161tol, kde je skanzen\u00a0 s funk\u010dn\u00edm modelem stoupy a mlejna na zlatonosnou rudu. Pr\u016fvodce je z\u00e1rove\u0148 zlatokop a perfektn\u011b um\u00ed vylo\u017eit celej st\u0159edov\u011bkej v\u00fdrobn\u00ed proces dobyt\u00ed zlata. Ve stoup\u011b nadrtil \u0161utr\u00e1k na mal\u00fd kous\u00ed\u010dky a ve\u00a0mlejn\u011b semlel na prach. Ten\u00a0potom vyp\u00edral vodou v p\u00e1nvi, a \u017ee kdy\u017e se po\u0161t\u011bst\u00ed, tak na dn\u011b po vypr\u00e1n\u00ed, z\u016fstanou zlatinky. Opravdu tam byly. Kdy\u017e n\u00e1m\u00a0uk\u00e1zal jak na\"\"<\/a> to,\u00a0pu\u010dil n\u00e1m jednu p\u00e1nev a te\u010f sta\u010dilo jen zbohatnout. Letos je t\u011b\u017ek\u00fd zbohatnout, kv\u011bten je za posledn\u00edch dvacet let extra studenej a ta voda neh\u0159eje. Na dn\u011b p\u00e1nve se sice n\u011bco lesklo, ale prej to je jenom \u0148\u00e1kej pyrit. Prdlajs! Bylo to zlato a von n\u00e1m jenom z\u00e1vid\u011bl! \u0160t\u011bst\u00ed, \u017ee v b\u00e1glu nebylo m\u00edsto a ta voda byla vopravdu leddddovattt\u00e1. Aby sme se zah\u0159\u00e1li, pojedli jsme a pak se vydali ke z\u0159\u00edcenin\u011b hradu Edel\u0161tejn. Zrovna, kdy\u017e jsme se chystali vy\u0161l\u00e1pnout sjezdovku, zastavil n\u00e1s Jeza telefonem, aby sme na n\u011bj chvilinku po\u010dkali. Pr\u00e1v\u011b se k n\u00e1m bl\u00ed\u017eil od Cukmantlu\u00a0a \u0161el na n\u00e1s\u00a0od lesa. Hur\u00e1, tak u\u017e jsme t\u0159i. Spole\u010dn\u011b stoup\u00e1me sjezdovkou le\u017e\u00edc\u00ed na \u00fabo\u010d\u00ed Z\u00e1mek\u00e9ho vrchu. I kdy\u017e jdeme pomalu, pot\u00edm se jako s\u00e1mpras. Nad sjezdovkou na sam\u00fdm vrcholu je kone\u010dn\u011b z\u0159\u00edcenina Edel\u0161tejnu. Z\u0159\u00edcenina je siln\u00fd slovo. Kolem vrcholu je n\u011bco poh\u00e1zen\u00fd, ale dneska se \"\"<\/a>t\u011b\u017eko pozn\u00e1, \u017ee to kdysi byl hrad.\u00a0Ty poh\u00e1zen\u00fd ruiny\u00a0le\u017e\u00ed ve vej\u0161ce 704metr\u016f nad mo\u0159em. To znamen\u00e1, \u017ee m\u00e1me\u00a0nastoupan\u00fdch 250m. Zji\u0161\u0165ujeme, \u017ee m\u00e1me dost \u010dasu a do setm\u011bn\u00ed ujdeme n\u011bkolik kil\u00e1sk\u016f. Pot\u0159ebujeme hlavn\u011b pitnou vodu a ta se nach\u00e1z\u00ed nad MIRem a ten je vysoko. N\u00e9\u00e9 MIR u\u017e sho\u0159el v atmo\u0161ce. N\u00e1\u0161 M\u00edr je pramen vody nad bejvalou \u0161achtou M\u00edr, trefn\u011b pojmenovanou „stud\u00e1nka Nad M\u00edrem“. Voda tekla f\u0161ude kolem , jen z chrli\u010de prdlajs. Jura se jal zjistit, kde je porucha a zjistil, \u017ee voda je p\u0159ivedena plastovou rourou z potoka opod\u00e1l, do j\u00edma\u010de za d\u0159ev\u011bnou boudou. V betonov\u00fdm j\u00edma\u010di to bublalo jako v Karlov\u00fdch Varech u V\u0159\u00eddla, ale z trubky nic. Jura se\u0161el zp\u00e1tky k chrli\u010di, p\u0159i\u010dm\u017e si v\u0161imnul dvou klack\u016f op\u0159en\u00fdch vedle. Nev\u00edm co to do n\u011bho vjelo, ale\u00a0t\u00edm klackem pro\u0161\u0165ouchnul chrli\u010d a u\u017e to teklo. Za probl\u00e9m mohlo list\u00ed, kter\u00fd to ucpalo.Vodu teda m\u00e1me a m\u016f\u017eeme pokra\u010dovat ve stoup\u00e1n\u00ed. P\u0159es V\u00fdr\u016fv k\u00e1men, odkud je p\u011bkn\u00fd pohled na Edel\u0161tejn, stoup\u00e1me na\"\"<\/a> V\u00fdr. Tady se rozhodujeme, jestli sejdeme k poutn\u00edmu m\u00edstu Maria Hilfe. Je to z kopce a nechceme ztr\u00e1cet dobytou v\u00fd\u0161ku, proto pokra\u010dujeme d\u00e1l na H\u0159eben 950m. Slunce je sice n\u00edzko nad obzorem, ale proto\u017ee je v\u0161ude\u00a0dost vlhko, chceme doj\u00edt n\u011bkam k T\u00e1borsk\u00fdm sk\u00e1l\u00e1m. M\u00e1me znova probl\u00e9m se zna\u010dkama. Na\u0161im dvacet let star\u00fdm map\u00e1m sch\u00e1z\u00ed nov\u00fd zna\u010den\u00ed a na turistick\u00fdm zna\u010den\u00ed na rozcestn\u00edc\u00edch, zase nejsou T\u00e1borsk\u00fd sk\u00e1ly vyzna\u010den\u00fd. V navigaci jsou zase jin\u00fd barvy zna\u010dek. Prozat\u00edm teda jdeme na Mal\u00fd a Velk\u00fd Pinky. To jsou st\u0159edov\u011bk\u00fd doly na zlato, olovo a \u017eelezo. Doly byly\u00a0zhruba 300m hlubok\u00fd\u00a0u n\u011bkter\u00fdch se zhroutil strop.T\u00edm vznikly\u00a0obrovsk\u00e9 j\u00e1my nazvan\u00fd Pinky. Na konci Pink se zna\u010dka d\u011blila. Na na\u0161ich map\u00e1ch i v navigaci by sme m\u011bli pokra\u010dovat po modr\u00fd, tak\u017ee jsme to ud\u011blali. Jenom\u017ee to byl omyl. Zna\u010dka se sto\u010dila dol\u016f z kopce, a\u010dkoliv by se m\u011bla dr\u017eet h\u0159ebenu. Slezli jsme na n\u011bj\u00e1kou cestu a zp\u00e1tky se n\u00e1m do kopce necht\u011blo. Na\u0161li jsme \"\"<\/a>teda p\u0159\u00edhodn\u00fd m\u00edsto, zap\u00e1lili kus lesa, pojedli a \u0161li sp\u00e1t. Pr\u00e1v\u011b v\u010das, neb za\u010dla bejt tma.
\nR\u00e1no bylo chladn\u00fd a tmav\u00fd. Spali jsme na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b P\u0159\u00ed\u010dn\u00fdho a sem slunce r\u00e1no nesv\u00edt\u00ed. Ohe\u0148\u00a0h\u0159\u00e1l n\u00e1s, \u010daj a \u0161pekul\u00e1\u010dky. Po vydatn\u00fd sn\u00eddani, zabalen\u00ed b\u00e1gl\u016f, objevujeme zkratku vzh\u016fru na T\u00e1borsk\u00fd sk\u00e1ly.\u00a0Dostat se k nim, p\u0159es hust\u011b rostlou smr\u010dinu, byl chvilkama probl\u00e9m. U\u017e u\u017e to vypadalo, \u017ee se budeme ke skal\u00e1m pl\u00ed\u017eit, ale nakonec se zase n\u011bjak\u00e1 skulina mezi smr\u010dkama objevila. Propletli jsme se\u00a0a\u017e k n\u011bj\u00e1k\u00fd sk\u00e1le, ze kter\u00fd byl n\u00e1dhernej v\u00fdhled na Rejv\u00edz, Kober\u0161tejn a v d\u00e1lce mezi Orl\u00edkem a Medv\u011bd\u00edm vrchem vykukoval Prad\u011bd. Panor\u00e1mata jedna b\u00e1se\u0148. Jen v\u011bd\u011bt, kde sou ty T\u00e1borsk\u00fd\"\"<\/a> sk\u00e1ly. Do\u0161lo na n\u011b hned, jak\u00a0 skon\u010dily panor\u00e1mata, propletli se zbytkem smr\u010diny a vyhnuli se p\u00e1du do Olov\u011bn\u00fd \u0161toly. To na\u0161t\u011bst\u00ed nebyl probl\u00e9m, proto\u017ee v\u0161echny bejval\u00fd \u0161achty jsou obehnan\u00fd z\u00e1bradl\u00edm. No a asi p\u016fl kil\u00e1ku od Olov\u011bn\u00fd \u0161toly je vyhl\u00eddka u T\u00e1borsk\u00fdch skal. Vyhl\u00eddka je srovnan\u00e1 hromada kamen\u00ed na vrcholu k\u0159\u00ed\u017e s vachrlat\u00fdm z\u00e1bradl\u00edm.\u00a0 Jak jsou dv\u011b vyhl\u00eddky za sebou, je jasn\u00fd, \u017ee jedna bude lep\u0161\u00ed. Tahle to teda nen\u00ed. Od vyhl\u00eddky 900m\/nm. sch\u00e1z\u00edme do Doln\u00edho \u00dadol\u00ed 500metr\u016f nad rybn\u00edkem. Cesta vede kolem dal\u0161\u00edch st\u0159edov\u011bk\u00fdch \u0161tol. U \u0161toly Melchior se zdr\u017eujeme prohl\u00eddkou \u00fast\u00ed \u0161toly, ale pak jdeme k „Pivn\u00ed cest\u011b“.\u00a0 Nev\u00edm, co si od toho kdo sliboval, ale p\u00edvo tady nebylo.\u00a0V\u0161ude jenom voda z pamen\u016f a potok\u016f. Spodn\u00ed \u010d\u00e1st sestupu je nejhor\u0161\u00ed. Pivn\u00ed cesta strm\u011b kles\u00e1 do Doln\u00edho \u00dadol\u00ed. V \u00dadol\u00ed sed\u00e1me k pramenu a odpo\u010d\u00edv\u00e1me, berem vodu do \u010dutor. Je okolo poledne, tak se zastavujem v Hot\u00fdlku u Pekina. Nen\u00ed je\u0161t\u011b turistick\u00e1 sez\u00f3na, t\u00edm p\u00e1dem \"\"<\/a>sed\u00edme v pr\u00e1zdn\u00fdm lok\u00e1le sami. Po j\u00eddle se vyd\u00e1v\u00e1me silnicej ke H\u0159\u00edbku 650m\/nm. Je to d\u0159ev\u011bn\u00fd odpo\u010d\u00edvadlo ve tvaru houby, uprost\u0159ed jedn\u00fd serpent\u00fdny. Odpo\u010d\u00edv\u00e1me p\u0159ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdm stoup\u00e1n\u00edm na Rejv\u00edz 775m\/nm. Jak tak stoup\u00e1me, fantaz\u00edrujrme o vandru ve Vejd\u011b, pro neznal\u00fd Praga V3S\u00a0. Jak\u00fd by to bylo, za\u0159adit \u017eelvu ( redukce ) a tatatatatata, \u0161est v\u00e1lc\u016f n\u00e1s veze, cestou necestou, kudy se n\u00e1m zamane a kdy\u017e by se n\u00e1m necht\u011blo, pak \u017ee by sme se ut\u00e1bo\u0159ily zvl\u00e1\u0161t\u011b kdekoli, vyt\u00e1hli kastl p\u00edva a prase z mraz\u00e1ku. To by byl vandr \ud83d\ude42 . Nech\u00e1me si zaj\u00edt chu\u0165 a d\u00e1l \u0161lapem po sv\u00fdch. U\u017e vid\u00edme bar\u00e1ky\u00a0Rejv\u00edzu. Na louce se pasou-\u00a0kr\u00e1va, tele a dva kon\u00edci. U pastviny znova odpo\u010d\u00edv\u00e1me. Proch\u00e1z\u00edme skrz Rejv\u00edz a jdeme se pod\u00edvat na\u00a0Mechov\u00fd jez\u00edrko.\u00a0Je to jez\u00edrko uprost\u0159ed ra\u0161elini\u0161t\u011b a vedou k n\u011bmu prken\u00fd chodn\u00edky. B\u00e1gly nech\u00e1v\u00e1me schovan\u00fd za vstupn\u00ed kasou a po prknen\u00fdm chodn\u00edku jdeme omrknout ten \u00fakaz. Zhruba kil\u00e1k \u0161lapem po povalech. V\u016fkol mok\u0159iny, ra\u0161elina, vz\u00e1cn\u00e1 kv\u011btena, \u0161vito\u0159\u00edc\u00ed jelen\u00ed a\u00a0 trapn\u011b ml\u010d\u00edc\u00ed oboj\u017eiveln\u00edci. Les se rozestoupil a kolem se rozprost\u0159elo mechov\u00fd jez\u00edrko.\"\"<\/a> „Jezern\u00ed p\u00e1nev m\u00e1 asymetrick\u00fd profil. Jez\u00edrko m\u00e1 rozlohu 1692\u00a0m\u00b2. Je dlouh\u00e9 68,5\u00a0m a \u0161irok\u00e9 41\u00a0m. Dosahuje hloubky 2,95\u00a0m. Jeho celkov\u00fd objem je 4048,6\u00a0m\u00b3. Le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce<\/a> 769\u00a0m.“\u00a0 Tolik se p\u00ed\u0161e na Wikipedii. Na hladin\u011b se\u00a0zrcadl\u00ed nebe a z prot\u011bj\u0161\u00edho b\u0159ehu stromy. Posed\u011bli jsme, pokochali se, a jak, tak vid\u00edme kolem tu vlhkost, do\u0161lo n\u00e1m, \u017ee nem\u00e1 cenu sp\u00e1t po les\u00edch. Vrac\u00edme se zp\u00e1tky na Rejv\u00edz. Penzion Rejv\u00edz n\u00e1s l\u00e1kal zdej\u0161\u00ed pozoruhodnost\u00ed.\u00a0Vy\u0159ez\u00e1van\u00fdma \u017eidlema s karikaturou \u0161tamgast\u016f. A\u017e na dv\u011b ro\u0161t\u011bnky,\u00a0je lok\u00e1l pr\u00e1zdnej. Objedn\u00e1v\u00e1me si j\u00eddlo a pit\u00ed. Kluci si d\u00e1vaj\u00ed jelen\u00ed gul\u00e1\u0161\u00a0a p\u00edvo z \u010cern\u00fd Hory. M\u011b zaujaly bor\u016ffkov\u00fd blbouni se \u017eahourem a k pit\u00ed \u010daj.\u00a0 Gu\u00e1\u0161ek prej supr. Bor\u016ffkov\u00fd blbouni s bor\u016ffkovou vom\u00e1\u010dkou\u00a0jedna velk\u00e1 fantazie. Rozhodli jsme se teda z\u016fstat. D\u00e1v\u00e1m si dal\u0161\u00ed \u010daj\u00a0a kluc\u00ed p\u00edvo. O n\u011bco d\u00fdl p\u0159ich\u00e1zej n\u011bj\u00e1c\u00ed \u0161tamgasti a vyhazujou ro\u0161t\u011bnky ze sedadel. Ty m\u00edsta jim prej nikdo nebude blokovat. Ty gesichty se n\u00e1padn\u011b podobaly op\u011bradl\u016fm \u017eidl\u00ed. Nenucen\u00e1 z\u00e1bava pokra\u010dovala a najednou se k n\u00e1m p\u0159ito\u010dil chlap oble\u010denej do cyklistick\u00fdch \u0161ponovek a tri\u010dka POLICIE. A hned: „Kampak dete, od ka\u010f ste, kde budete sp\u00e1t.“ Ml\u017e\u00edme, aby sme nepadli do osidel stopades\u00e1tosmi\u010dky. A von n\u00e1m ihned nab\u00edz\u00ed, abysme se vyspali v klubovn\u011b, kde je moment\u00e1ln\u011b uschovanej materi\u00e1l na opravu st\u0159echy, ale jinak je tam volno. P\u0159ij\u00edm\u00e1me a po zav\u00edra\u010dce se ukl\u00e1d\u00e1me vedle pinpongov\u00fdho stolu a n\u011bj\u00e1k\u00fdho materi\u00e1lu. Ne\u017e se sta\u010d\u00edme ulo\u017eit probouz\u00edme ubytovanou ji\u0159i\u010dku. Trochu n\u00e1m vynadala a\u00a0sv\u00fdm \u010didli-\u010didli,\u00a0 jasn\u011b \u0159ekla co si on\u00e1s mysl\u00ed. Tak\u017ee ticho, sp\u00e1t a rozchod!
\nJedin\u00e1 podm\u00ednka, abysme mohli v klubovn\u011b sp\u00e1t, byla , \u017ee jestli na n\u00e1s\u00a0p\u0159ijde \u0148\u00e1k\u00e1 pot\u0159eba, tak tady ani okolo n\u00e9\u00e9\u00e9. A r\u00e1na jsou zde krut\u00e1. Takovej fofr p\u0159i balen\u00ed jsem dlouho neza\u017eil. Na kluky \u010dek\u00e1m za Rejv\u00edzem. Spole\u010dn\u011b pak jdeme skrz mo\u010d\u00e1ly, sm\u011brem na Kober\u0161tejn. U P\u011btadvac\u00edtkov\u00fdho pramene si kone\u010dn\u011b d\u00e1v\u00e1me sn\u00eddani. Dost\u00e1v\u00e1me zpr\u00e1vu, \u017ee \u0160us\u0165a bude co nevid\u011bt vystupovat na Rejv\u00edzu. Tak to na n\u011bj po\u010dk\u00e1me na Kober\u0161tejn\u011b. Prozat\u00edm nikam nesp\u011bch\u00e1me a tak\u00a0stoup\u00e1me pomalu. Vono to ani jinak s t\u011bma \"\"<\/a>almarama nejde. Rejv\u00edz je 750m a Kobr 935m. P\u0159ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd hankem sb\u00edr\u00e1me s\u00edly. T\u011bch sto metr\u016f vertik\u00e1ln\u011b bude krutejch. A bylo. Naho\u0159e odhazujeme almary a hled\u00e1me pl\u00edce. Jakmile se trochu vzpamatov\u00e1v\u00e1me, proch\u00e1z\u00edme z\u0159\u00edceninou a\u017e na vyhl\u00eddku. Rozhl\u00ed\u017e\u00edme se, koch\u00e1me se, kolem zase ty panor\u00e1mata. V\u010dera byly panor\u00e1mata z\u00a0prvn\u00ed strany \u00fadol\u00ed, dneska z druh\u00fd. Z Kober\u0161tejna taky moc nezbylo. Pouze \u010d\u00e1st v\u011b\u017ee na nep\u0159\u00edstupn\u00fd sk\u00e1le a ta je vid\u011bt ze \u0161irok\u00fdho, dalek\u00fdho okol\u00ed. \u0160us\u0165a se prozat\u00edm nedostavil, tak si d\u00e1v\u00e1me \u0161lof\u00edka. \u010cek\u00e1n\u00ed se lehounce prot\u00e1hlo a Jeza nevydr\u017eel, zdvihl telefon, vyto\u010dil a ejhle \u0160us\u0165a u\u017e se za\u010dal zv\u011bt\u0161ovat, p\u0159i\u010dem\u017e se i p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Kdy\u017e se vy\u0161kr\u00e1bal a\u017e k n\u00e1m, slu\u0161n\u011b se p\u0159iv\u00edtal.\u00a0Na d\u016fkaz p\u0159\u00e1telstv\u00ed vyt\u00e1hnul Kozla v igelitce a dal kolovat. V mal\u00fdm odstupu za \u0160us\u0165ou dorazila jak\u00e1si \u0161varn\u00e1 d\u011bva. Na z\u00e1dech pinglik a v ruce geologick\u00fd klad\u00edvko. Copak to tady bude d\u011blat? Bohu\u017eel se to nikdy nedozv\u00edme, p\u00e1\u010d\u00a0mus\u00edme d\u00e1l k Opavsk\u00fd chat\u011b. Za druh\u00fd v\u00e1lky st\u00e1l v prostoru Opavsk\u00fd chaty zajateckej t\u00e1bor pro voj\u00e1ky Polsk\u00fd arm\u00e1dy, pak Rud\u00fd arm\u00e1dy, francouzsk\u00fd a nakonec pro anglick\u00fd letce. U\"\"<\/a> \u010cern\u00fd Opavy si va\u0159\u00edme ob\u011bd a nab\u00edr\u00e1me s\u00edly k dal\u0161imu stoup\u00e1n\u00ed z 950m do 1050metr\u016f na rozcest\u00ed na\u0161ich cest. To m\u00edsto se menuje Kristovo lou\u010den\u00ed a skute\u010dn\u011b se budeme lou\u010dit. Opou\u0161t\u00ed n\u00e1s tady Jeza. A\u017e do konce vandru z\u016fst\u00e1v\u00e1me t\u0159i. Z Kristova lou\u010den\u00ed jdeme mimo zna\u010den\u00fd cesty a lehce stoupaj\u00edc\u00edm travezem, se dost\u00e1v\u00e1me do sedla pod Medv\u011bd\u00edm vrchem. Postupn\u011b miz\u00ed souvisl\u00fd les. V sedle je p\u011bknej pohled k Prad\u011bdu ale n\u00e9 nadarmo se tady \u0159\u00edk\u00e1 „Br\u00e1na vichr\u016f“. Fu\u010delo tudy docela slu\u0161n\u011b. V oplocen\u00fd obo\u0159e stoj\u00ed He\u0159manovick\u00e1 chata ( Hermannstadtbaude ) podle star\u00fdch map se ale jmenovala Stormbaude ( Bleskov\u00e1 ). Cht\u011bli jsme k n\u00ed doj\u00edt, jen\u017ee p\u0159es smr\u010dinu jsme ji nevid\u011bli, tak jsme \u0161li d\u00e1l na Medv\u011bd\u00ed vrch 1216m. U\u017e z \u00fapat\u00ed, byla\u00a0chata jasn\u011b vid\u011bt, jen byla oproti p\u0159edpokladu kousek jinde. Vystupujeme na Medv\u011bd\u00ed vrch a je\u0161t\u011b jednou se d\u00edv\u00e1me na Prad\u011bd. Vej\u0161 u\u017e to dneska nejde, tak sestupujeme d\u00f3lu. Na z\u00e1v\u011btrn\u00fd stran\u011b je stezka v \"\"<\/a>hust\u00fdm lese. N\u011bkde by tady m\u011bly bejt vandr\u00e1ck\u00fd kempy, pod p\u0159evisy skal. N\u011bj\u00e1k\u00fd sk\u00e1ly nach\u00e1z\u00edme, ale na ubytov\u00e1n\u00ed to nen\u00ed. Sestupujeme o dal\u0161\u00ed metry n\u00ed\u017e,\u00a0jen\u017ee u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd sk\u00e1ly nem\u016f\u017eeme naj\u00edt. Je\u0161t\u011b nen\u00ed tak pozd\u011b, proto se rozhodujeme doj\u00edt a\u017e na Quinburk, dal\u0161\u00ed z\u0159\u00edcenou z\u0159\u00edceninu. Nav\u00edc mus\u00edme naj\u00edt n\u011bj\u00e1kej pramen s pitnou vodou. Po nekone\u010dn\u00fdm sestupu doch\u00e1z\u00edme k asfaltov\u00fd cest\u011b, t\u00edm p\u00e1dem je to na Quinburk posledn\u00edch 1,5 kil\u00e1ku, skoro po rovin\u011b. Po\u0159\u00e1d n\u00e1m ale sch\u00e1z\u00ed voda.\u00a0Nach\u00e1z\u00edme ji kousek p\u0159ed\u00a0odbo\u010dkou ke z\u0159\u00edcenin\u011b. Vytejk\u00e1 z podsk\u00e1ly\u00a0pln\u00fdmi dou\u0161ky. Nab\u00edr\u00e1me do plna \u010dutory a petfla\u0161ky. Te\u010fka u\u017e n\u00e1s navigace\u00a0vede nezadr\u017eiteln\u011b na hr\u00e1d. U paty hradu nach\u00e1z\u00edme ohni\u0161t\u011b, tak\u017ee se tady ubytujeme. Ne\u017e zapadne slunec \u00fapln\u011b,\u00a0rozhl\u00ed\u017e\u00edme se je\u0161t\u011b po hr\u00e1d\u011b. Bohu\u017eel je zase n\u011bkolik stolet\u00ed fu\u010d. Tak se rozbalujeme, d\u00e1v\u00e1me ve\u010de\u0159i, chvilinku kl\u00e1bos\u00edme, ale \u00fanava n\u00e1s kos\u00ed. Jdeme si lehnout. S ve\u010derem s\u00edl\u00ed v\u00edtr, hu\u010d\u00ed ve stromov\u00ed. A a\u010d utahan\u00fd, neust\u00e1le n\u00e1s bud\u00ed pomy\u0161len\u00ed na p\u00e1d stromu.\"\"<\/a>
\nNoc jsme p\u0159e\u017eili,\u00a0ale jen tak, tak. Va\u0159\u00edme rannn\u00ed \u010daj, sn\u00edd\u00e1me. \u0160us\u0165a tou\u017e\u00ed po koupeln\u011b, tak si ji jde naj\u00edt a prej, ji na\u0161el. Voda\u00a0byla\u00a0odra\u017een\u00e1. Od kamene \ud83d\ude42 . Znovu se jdeme pod\u00edvat po Quinburku. Z hradu mnoho nezbylo. Jen p\u00e1r fragment\u016f zd\u00ed. Zato tady asi byl John L., proto\u017ee na jedn\u00fd sk\u00e1le m\u00e1 plaketu s podobiznou. Po prohl\u00eddce se vyd\u00e1v\u00e1me na cestu. Vrac\u00edme se asfaltkou zp\u00e1tky na pr\u00e1zdn\u00fd slo\u017ei\u0161t\u011b d\u0159eva. Odtud se lesem chceme dostat k J\u00e1nsk\u00fd chat\u011b a pak dol\u016f na z\u0159\u00edceninu dvouhradu Raben\u0161tejn a Weissen\u0161tejn. V na\u0161\u00ed map\u011b ani navigaci se chata nenach\u00e1z\u00ed. Jdeme teda na slepo a chatu n\u011bkde\u00a0v hust\u00fdm lese\u00a0m\u00edj\u00edme. Kdy\u017e se dost\u00e1v\u00e1me na vrchol stoup\u00e1n\u00ed, jsme\u00a0u Loupe\u017en\u00edku 1020m. Je to sk\u00e1la na hran\u011b prudk\u00fdho kles\u00e1n\u00ed. Hn\u00edzdo tady maj lesoplund\u0159i-odpr\u00e1sk\u00e1va\u010di.\u00a0Budka odpr\u00e1sk\u00e1v\u00e1rna m\u00e1 i matraci na odh\u00e1n\u011bn\u00ed vlka. Prohl\u00ed\u017e\u00edme si to tady a pak nastavuju v navigaci sm\u011br Raben\u0161tejn. Doslova pad\u00e1me dol\u016f. Na 700stech metrech\u00a0je to\u00a0o 200metr\u016f. M\u00edt navigaci neznamen\u00e1\u00a0 \"\"<\/a>naj\u00edt c\u00edl bez probl\u00e9m\u016f. Jako te\u010f. P\u0159\u00edstroj ukazoval, \u017ee jsme na Raben\u0161tejn\u011b, ale v\u00fakol byl\u00a0jen les. Podle Jury je z\u0159\u00edcenina pod cestou a ne nad n\u00ed. M\u011bl pravdu kluk jeden a n\u00e9 naposledy. P\u00e1r des\u00edtek metr\u016f pod cestou nach\u00e1z\u00edme m\u00edsto, kde\u00a0R\u00e1ben\u0161tejn st\u00e1val. Hr\u00e1dek b\u00fdval sou\u010d\u00e1st\u00ed dvojhrad\u00ed a spolu s Weissen\u0161tejnem. Byl jeho vyv\u00fd\u0161enou pozorovatelnou. Sou\u010d\u00e1st\u00ed je taky p\u0159evis naz\u00fdvanej zdej\u0161\u00edmi trempy „Kraken“. Pod p\u0159evisem je ohni\u0161t\u011b s p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm.\u00a0K vybaven\u00ed pat\u0159\u00ed\u00a0p\u00e1nev a do sk\u00e1ly p\u0159ipevn\u011bn\u00fd amulety.\u00a0 Weissen\u0161tejn by m\u011bl bejt na dohled, n\u011bkde dole o sto metr\u016f n\u00ed\u017e. Pro jistotu zap\u00edn\u00e1m navigov\u00e1n\u00ed, jenom\u017ee chyba tomu cht\u011bla, \u017ee n\u00e1s p\u0159\u00edstroj zase t\u00e1hne blb\u011b. Op\u011bt jsme podlehli technice a ocit\u00e1me se \u00fapln\u011b jinde. Slejz\u00e1me a\u017e na dno \u00fadol\u00ed, kde nach\u00e1z\u00edme za 1. modrou zna\u010dku a za 2. reten\u010dn\u00ed n\u00e1dr\u017e B\u00edl\u00fdho potoka. za 3. turistick\u00fd odpo\u010d\u00edvadlo. M\u00e1me takovej hlad, \u017ee se jdu nejprve vykoupat do n\u00e1dr\u017ee. Koupat je siln\u00fd slovo. Stoj\u00edm\u00a0nahej, podkolena v ledov\u00fd vod\u011b a rychle na sebe c\u00e1k\u00e1m odra\u017eenou vodu. Jednou rukou na sebe c\u00e1k\u00e1m, druhou se mydl\u00edm a abych se zah\u0159\u00e1l, tak vibruju cel\u00fdm t\u011blem. Myt\u00ed je tak d\u016fkladn\u00fd, \u017ee\"\"<\/a> vlka vyh\u00e1n\u00edm jednou a prov\u017edy. Takhle o\u010di\u0161t\u011bnej si d\u00e1v\u00e1m ob\u011bd. Juru a \u0160us\u0165u furt nepustila my\u0161lenka vid\u011bt Weissen\u0161tain a tak se podle rady lesn\u00edho mu\u017ee\u00a0vyd\u00e1vaj proti proudu potoka, kde zm\u00edn\u011bnou ruinu nach\u00e1zej. J\u00e1 mezit\u00edm relaxuju a to tak, \u017ee velmi. Za hlavou mi hu\u010d\u00ed B\u00edlej potok, nad hlavou \u0161um\u00ed les. To se to d\u011bl\u00e1 haj\u00ed. Kdy\u017e p\u0159ich\u00e1z\u00edm k sob\u011b, vid\u00edm, \u017ee kluci tady je\u0161t\u011b nejsou a tak si d\u00e1v\u00e1m repete. Kluci se vr\u00e1tili a tak se jde zase d\u00e1l do \u017delezn\u00fd. \u0160us\u0165u chytal fantas a \u017ee mus\u00ed vid\u011bt hokej, aby jako t\u011bm na\u0161im pomoh do fin\u00e1le. Nasadil sv\u016fj pov\u011bstnej trh\u00e1k a byl v tahu. To j\u00e1 se Samem hezky pomalu \u00e1 fortel. Doklopejtali jsme se do \u017delezn\u00fd, kde hned na v\u00fdchozu z lesn\u00ed cesty st\u00e1l \u0160ustimil a usm\u00edvajic n\u00e1m kine k hospod\u011b U Radka. Tak se do\u010dkal. Hokej se vyv\u00edj\u00ed \u0161patn\u011b. Aby hr\u00e1\u010de podpo\u0159ili d\u00e1vaj si jednu \"\"<\/a>Holbu za druhou. Norm\u00e1ln\u011b prej maj dneska zav\u00edrac\u00ed den, ale kv\u016fli hokeji je otev\u0159eno. \u0160t\u011bst\u00ed, \u017ee to matl\u00e1ci projeli a hospodskej zase zav\u0159el, jinak by n\u00e1sledovala ukrutn\u00e1 oslava. Co d\u011blat? Jdem do Vrbna pod Prad\u011bdem, naj\u00edt otev\u0159enej kr\u00e1m s chlebem. Penny market m\u00e1 otev\u0159eno ale je na druh\u00fd stran\u011b m\u011bsta. U\u017e cestou ze \u017delezn\u00fd za\u010d\u00edn\u00e1me m\u011bnit pl\u00e1n. Lep\u0161\u00ed by bylo naj\u00edt hospodu kde va\u0159\u00ed a d\u00e1t si n\u011bj\u00e1kej po\u0159\u00e1dnej g\u00e1bl\u00edk. Pt\u00e1me se m\u00edstn\u00edch, kde by to \u0161lo. Odpov\u011bd\u00ed n\u00e1m je, \u017ee ve Vrbn\u011b je 28 hospod. P\u0159ekra\u010dujeme St\u0159edn\u00ed Opavu, ocit\u00e1me se teda ve Vrbn\u011b 550m\/nm. P\u0159ich\u00e1z\u00edme na hlavn\u00ed ulici, vid\u00edme n\u011bkolikero v\u00fdv\u011bsn\u00edch \u0161t\u00edt\u016f „HOLBA“. U nejbli\u017e\u0161\u00edho\u00a0se pt\u00e1me. Odpov\u00edd\u00e1 n\u00e1m st\u0159edn\u011b rozj\u00e1san\u00e1 osoba, kdysi \u017eensk\u00e9ho pohlav\u00ed, dnes \u010darod\u00e9nice. Tady se jenom leje a naproti v hotelu taky, \u0161ak se zept\u00e9te. Kdy\u017e pudete tamt\u00f3 cestou bude tam Pic\u00e9rka. Zkou\u0161\u00edme hotel naproti a zrovna, kdy\u017e vlezeme na zahr\u00e1dku, vypot\u00e1c\u00ed se ven pingl kas\u00edrova hosty. Jeho pohled \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee neva\u0159ej. Jdeme teda tamt\u00f3 cestou a opravdu nach\u00e1z\u00edme Pic\u00e9rku. Co naplat, d\u00e1vame placku nevaln\u00fd chuti. To d\u011blat u n\u00e1s, tak kon\u010dej, ale tady je\"\"<\/a> to asi n\u011bco n\u00f3bl. Znova zap\u0159\u00e1d\u00e1me hovor o tom, jak u\u017e toho bylo dost, co\u017e \u0160us\u0165a asi sly\u0161et nechce. Z domova dost\u00e1v\u00e1me\u00a0zp\u0159esn\u011bnou p\u0159edpov\u011b\u010f po\u010das\u00ed, ve kter\u00fd se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee by m\u011bl p\u0159ij\u00edt d\u00e9\u0161\u0165. Chleba\u00a0nekupujeme, st\u011bjn\u011b maj v\u0161ude zav\u0159\u00edno a\u00a0na jeden den ho m\u00e1me dost. Za\u010d\u00edn\u00e1 se smr\u00e1kat, tak \u0159e\u0161\u00edme kam p\u016fjdeme le\u017eet. Navrhuju, j\u00edt na Z\u00e1meckou horu s t\u00edm, \u017ee r\u00e1no uvid\u00edme kam p\u016fjdem. Jestli dom\u016f nebo alespo\u0148 do Karlovy Stud\u00e1nky. Je jasn\u00fd, \u017ee tenhle vandr u\u017e\u00a0na Prad\u011bd rozhodn\u011b nem\u00e1me\u00a0s\u00edly. To se ukazuje ve chv\u00edli nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed, kdy\u017e u\u017e je tma a my furt nejsme na Ho\u0159e. Slab\u0161\u00ed jedinci si p\u0159ejou bejt zakopan\u00fd tam, kde zrovna upadli. Optimistickejma kecama, typu, u\u017e tam skoro sme, jenom kousek a sme naho\u0159e, posledn\u00ed zat\u00e1\u010dka a u\u017e si lehnem, je zved\u00e1m a z posledn\u00edm dechem vylejz\u00e1me do sedla pod F\u00fcrstenwalde 790m\/nm. Tady definitivn\u011b rozbalujeme spac\u00e1ky a uleh\u00e1me.
\nBohu\u017eel znova fi\u010d\u00ed a hu\u010d\u00ed v\u00edtr. Moc dob\u0159e se n\u00e1m nesp\u00ed. N\u011bkdy kolem p\u016fl\u010dtvrt\u00fd, mi na gesicht dopadlo n\u011bkolik kapek. Ned\u0159\u00edv se sna\u017e\u00edm vyvolat ducha\u00a0Honsov\u00fd. Povedlo se! Honsovou sice nevid\u00edm, ale cejt\u00edm ji v\u0161ude okolo. Rad\u0161i najdu\u00a0rosni\u010dkou. Je tma a \u017e\u00e1dnou v dosahu jednoho metru nenach\u00e1z\u00edm, zap\u00edn\u00e1m telefonoblet s interfernetem. Meteor ukazuje, jak n\u00e1m roste obla\u010dnost nad hlavama. Alarm! Vst\u00e1vat, balit! Za chv\u00edli je to tady! Spl\u00e1chne n\u00e1s to! Bal\u00edme jak to jen de. Kam jdeme? Jura \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee na z\u0159\u00edcenin\u011b F\u00fcrstenwalde je nov\u00e1 rozhledna, \u017ee by se tam dalo schovat.\u00a0Tam uvid\u00edme co bude. Za\u010d\u00edn\u00e1 se rozedn\u00edvat. Na hrad p\u0159ich\u00e1z\u00edme za slu\u0161n\u00fdho \u0161era. Vrcholek hory\u00a0je vyk\u00e1cenej, \"\"<\/a>studenej v\u00edtr\u00a0fi\u010d\u00ed, chv\u00edlema opravdu mrhol\u00ed. Rozhledna tady opravdu stoj\u00ed. Nem\u00e1 jedinou st\u011bnu, tak\u017ee nechr\u00e1n\u00ed p\u0159ed ni\u010d\u00edm. Zalejz\u00e1me na z\u00e1v\u011btrnou stranu nasazujeme bundy, rad\u00edme se co ud\u011bl\u00e1me. Jura i j\u00e1 toho m\u00e1me dost a r\u00e1di bysme dom\u016f. Jestli se vypln\u00ed to, co je v p\u0159edpov\u011bdi, nem\u00e1 cenu nikam d\u00e1l chodit. D\u00edv\u00e1m se na radar a ejhle mraky se rozpou\u0161t\u011bj. Znova mudrujem, jestli nej\u00edt do Karlovy Stud\u00e1nky. Po zral\u00fd \u00favaze si ji nech\u00e1me na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed vandr. P\u00e1\u010d tady vopravdu hnusn\u011b fu\u010d\u00ed, sch\u00e1z\u00edme dolu k Vrbnu, kde by mohlo bejt o trochu vl\u00eddn\u011bjc. N\u011bkde v polovin\u011b kopce nach\u00e1z\u00edme pl\u00e1cek za v\u011btrem. Rozb\u00edj\u00edme le\u017een\u00ed. \u0160us\u0165a se okam\u017eit\u011b p\u0159ikrejv\u00e1 dekou a us\u00edn\u00e1. My s Jurou zapalujeme lih\u00e1\u010de, va\u0159\u00edme \u010daj, sn\u00edd\u00e1me. Z internetu zji\u0161\u0165uju, \u017ee mi z Vrbna jede autobus v 8.20 do Jesen\u00edku.\u00a0Sn\u00edd\u00e1me posledn\u00ed zbytky chleba s pa\u0161tikou a za\u010d\u00edn\u00e1me se t\u011b\u0161it na vanu. O p\u016fl osm\u00fd se zved\u00e1me, sch\u00e1z\u00edme dol\u016f do Vrbna. Tou dobou u\u017e slunce \u0159\u00e1d\u00ed, p\u0159edpov\u011b\u010f nep\u0159edpov\u011b\u010f. Sotva vylezeme z lesa, je to jako bysme se ocitli v jin\u00fdm \u010dasov\u00fdm p\u00e1smu! Naho\u0159e fu\u010delo, mrholilo, byla kosa. Tady sv\u00edt\u00ed slunce, pa\u0159\u00e1k a ani nefoukne. To sou mi teda ud\u00e1lost\u011b. Na v\u011bci to nic nem\u011bn\u00ed, jedeme dom\u016f. Te\u010f teda naj\u00edt autobus\u00e1k. U prvn\u00edch\"\"<\/a> bar\u00e1k\u016f potk\u00e1v\u00e1me jakousi m\u00edstn\u00ed \u017eenu. Pt\u00e1me se, kde \u017ee je tady autobusov\u00fd n\u00e1dra\u017e\u00ed. To\u017e, to ja nev\u00edm?!. Jeden autobus jede ztama, hentam taky jede, tu zde je taky zastavka. D\u011bkujeme a rad\u0161i jdeme hloub do civilizace. Podle pravidel se autobus\u00e1k m\u016f\u017ee nach\u00e1zet uprost\u0159ed m\u011bsta, nebo spole\u010dn\u011b s vlakov\u00fdm n\u00e1dra\u017e\u00edm. Kdy\u017e m\u00edj\u00edme n\u011bj\u00e1kou zast\u00e1vku, kouk\u00e1me jestli tam nen\u00ed j\u00edzdn\u00ed \u0159\u00e1d linky kterou hled\u00e1me. Nen\u00ed! P\u0159ich\u00e1z\u00edme do\u00a0centra Vrbna, znova se pokou\u0161\u00edme zeptat. V\u00fdsledek je podobnej p\u0159edchoz\u00edmu! Autobus\u00e1k? To tu n\u00e9ni. Do Jesen\u00edka? To\u017e, tu z kruh\u00e1\u010da a n\u00e9bo odbo\u010dka na Vidly tam. Ukazoval n\u011bkam za m\u011bsto odkud pr\u00e1v\u011b jdeme. Autobus by m\u011bl jet cca za 10minut, trochu jsem znerv\u00f3zn\u011bl. Mast\u00edme k vlak\u00e1\u010di! M\u00edstn\u00ed to maj n\u011bj\u00e1k\u00fd pomotan\u00fd. Velmi rychlou ch\u016fz\u00ed p\u0159ich\u00e1z\u00edme k vlak\u00e1\u010di. Stoj\u00ed tady autobus a hlou\u010dek lid\u00ed. No a je po probl\u00e9mu! Jdu za \u0159idi\u010dem, ale dozv\u00edd\u00e1m se krutou pravdu. Vopravdu tady autobus\u00e1k nen\u00ed a spoj do Jesen\u00edku stav\u00ed na druh\u00fdm konci m\u011bsta. Tam jsme \u0161li p\u0159ed p\u016fl hodinou! Tak\u017ee je to v …! Malinko m\u011b ruply nervy a n\u011bkolik minut jsem p\u0159e\u0159\u00edk\u00e1val vyjmenovan\u00fd slova po k, h a \u010d. No co! Pojedu vlakem. Je to sice dra\u017e\u0161\u00ed, ale zato del\u0161\u00ed cesta. Stejn\u011b\u00a0se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nev\u00edm co s prachama.\u00a0Nalejz\u00e1me do „Orchestri\u00f3nu, M152.0, dnes 810″, kde u\u017e sed\u00ed n\u011bj\u00e1k\u00e1 pan\u00ed. Ihned navazuje rozhovor:“ Jak se v\u00e1m tady l\u00edbilo?“ Je\u0161t\u011b \u017ee sem rozenej kli\u010fas, jinak nev\u00edm, nev\u00edm. Pak u\u017e to cuklo a jedeme dom\u016f. V Olomouci se lou\u010d\u00edm s klukama. Oni jedou na Brno, j\u00e1 na Pardubice. Co \u010dert necht\u011bl, p\u0159ed Pardubkama se IC\u00e9\u010dko zastavilo kv\u016fli rekonstrukci trati\u00a0a proto\u017ee navazuj\u00edc\u00ed spoj nepo\u010dkal, mus\u00edm jet n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm a je\u0161t\u011b jednou p\u0159estoupit v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9. Dom\u016f se ale dost\u00e1v\u00e1m.
\nTo je z tohohle vandru v\u0161echno.<\/p>\n

Fotky a videa jsou zde.<\/a><\/p>\n

V\u00fdsledky a grafy:\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0Cel\u00e1 Trasa<\/a>\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0Den1<\/a>\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Den2<\/a>\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Den3<\/a>\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Den4<\/a>\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Den5<\/a><\/p>\n

Video ve vysok\u00fdm rozli\u0161en\u00ed: Zlat\u00e9 Hory 2013<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jedno kv\u011btnov\u00fd r\u00e1no t\u0159in\u00e1ct\u00fdho, na\u0161t\u011bst\u00ed bylo pond\u011bl\u00ed, do\u0161lo zase na vandrov\u00e1n\u00ed. N\u00e1\u0161 obvyklej sc\u00e9n\u00e1rista Sam, vytvo\u0159il itiner\u00e1\u0159 a pod slibem zbohatnut\u00ed nal\u00e1kal vandrovn\u00ed. Chytili jsme se celkem \u010dty\u0159i. Dva etapov\u00ed b\u011b\u017eci a dva vytvalci. J\u00e1 se Samem jsme vytrvali cel\u00fdch … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":5048,"menu_order":13,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-2438","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/2438","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2438"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/2438\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5048"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2438"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}