{"id":1358,"date":"2011-09-22T20:27:19","date_gmt":"2011-09-22T19:27:19","guid":{"rendered":"http:\/\/www.skip.cz\/milan\/?page_id=1358"},"modified":"2011-09-22T20:27:19","modified_gmt":"2011-09-22T19:27:19","slug":"na-festungy-2011","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/archivalie\/archiv-vandry\/na-festungy-2011\/","title":{"rendered":"Na festu\u0148ky 2011"},"content":{"rendered":"

Po n\u011bkolika letech se na\u0161e parta op\u011bt dostala k prozkoum\u00e1n\u00ed betonov\u00e9 hranice. No a co je nov\u00e9ho po t\u011bch letech? Jak bych to tak jednodu\u0161e vypov\u011bd\u011bl. Beton je na stejn\u00fdm m\u00edst\u011b, co ho postavili. Ob\u010das rozfl\u00e1kanej, jak zkou\u0161el wehrmacht zbran\u011b, ale taky opravovanej nad\u0161enci do m\u016fzea. V\u011bt\u0161inou v\u0161ak opu\u0161t\u011bnej a zarostlej v les\u00edch a mez\u00edch. To je stru\u010dn\u00e1 charakteristika.
\nA tak se 14.9. a\u017e 18.9.2011 vydala nepatrn\u00e1, prozat\u00edm\u00a0dvou\u010dlenn\u00e1 skupinka,\u00a0vandrem\u00a0z N\u00e1choda, sm\u011brem ke Stachelbergu. Co by to \"\"<\/a>byl za za\u010d\u00e1tek vandru, aby sme se n\u011b\u010deho nenapili. V N\u00e1chod\u011b jsou dv\u011b v\u011bci, kter\u00fd se daj vyp\u00edt. Bu\u010fto je to Prim\u00e1tor, nebo IDA. Pr\u00e1v\u011b to druh\u00fd n\u00e1s zavedlo cestou od n\u00e1dra\u017e\u00ed, kolem „Montace\u00a0 N-S 85“ a\u017e\u00a0k pramen\u00edku kyselky IDA, abychom si na\u010depovali do p\u0159ipraven\u00fdch fla\u0161ek a \u010dutor. U\u017e po jedin\u00fdm dou\u0161ku t\u00fd kyselky, d\u016fchodci odhazovali hole a n\u011bkte\u0159\u00ed volali, vid\u00edm j\u00e1 vid\u00edm. Pravda nic ne\u017e prada, \u00a0i my jakmile jsme se napili a natankovali, za\u010dalo se n\u00e1m pr\u00e1\u0161it za patama. P\u0159ekro\u010dili jsme Metuji a po l\u00ednii se vydali kolem „Vody N-S 84“, Kafrdlandu k „Havl\u00ed\u010dkovi N-S 86″. Dovol\u00edm si malinkat\u00fd odbo\u010den\u00ed. P\u016fvodn\u011b jsem nazval tuhle zpr\u00e1vu z vandru: “ Na festungy…“ ale mejlem mi p\u0159i\u0161lo info, \u017ee spr\u00e1vn\u011b je festu\u0148ky. Nev\u00edm jak je to doopravdy, ale u n\u00e1s v sudetech to jsou festungy! To jen aby bylo jasno. Pro sicher jsem ale\"\"<\/a> n\u00e1zev opravil. A tak jsme se pomalinku posunovali od festu\u0148ku k festu\u0148ku, a\u017e do Pavli\u0161ova, kde nastal \u010das ob\u011bda a bylo nutn\u00fd n\u011bco uj\u00edst ze z\u00e1sob. Po lahodn\u00e9 krmi Ham\u00e9 a prohl\u00eddce N-S 91 „Rozhledna“ nezbylo ne\u017e pokra\u010dovat na Zbe\u010dn\u00edk. U T-S 4 „Na h\u0159betu“ se n\u00e1m naskytl pohled na r\u016fzn\u00fd d\u00edly favorita (simply clever\u00a0 – p\u0159irozen\u011b chytr\u00fdho auta), rozh\u00e1zen\u00fdho v\u0161ude okolo. Nebyl ale \u010das sestavit ho do p\u016fvodn\u00ed podoby, \u010das prost\u011b p\u00e1dil rychlejc, ne\u017e my. K T\u00e9-eS p\u011btce „U k\u0159\u00ed\u017eku“ jsme si dali malou ter\u00e9nn\u00ed vlo\u017eku kop\u0159ivama a pak, hop a skok p\u0159es potok. Kop\u0159ivovej brod i krp\u00e1l hned za n\u00edm\u00a0se sice poved, ale stejn\u011b dobr\u00fd, to bylo hned za \"\"<\/a>p\u011btkou. Cesta dolu do Zbe\u010dn\u00edku, se zni\u010deho\u0161 nic dostala do \u00fapln\u011b slep\u00fd uli\u010dky. Vlastn\u011b zd\u00e1nliv\u011b skon\u010dila na zahrad\u011b. Po prohl\u00eddce zahrady objevujeme, \u017ee se cesta\u00a0sto\u010dila u\u017e p\u0159ed stodolou vpavo\u00a0a vede mezi bar\u00e1kama. Jura m\u00e1 zm\u00e1kl\u00fd i takov\u00fd v\u011bci, jako, \u017ee kdy\u017e p\u016fjdeme\u00a0k T-S 6 „P\u00edsn\u00edk“, mus\u00edme proj\u00edt are\u00e1lem zbe\u010dnick\u00e9 \u0161koly. Na\u0161t\u011bst\u00ed ve Zbe\u010dn\u00edku u\u017e tyhlety v\u00fdpravy znaj a tak nebyla u\u010ditelka vyveden\u00e1 z m\u00edry a na ot\u00e1zku kudy, n\u00e1m uk\u00e1zala kam. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed T-S 7 „Lom“ le\u017e\u00ed na vrcholu prudk\u00fdho stoup\u00e1n\u00ed a je na dlouho posledn\u00edm bunkrem. Te\u010f m\u011bla n\u00e1sledovat tvrz “ J\u00edrov\u00e1 hora“ ale tady se ani nekoplo. Pr\u00e1v\u011b kdy\u017e jsme s Jurou odch\u00e1zeli od sedmi\u010dky, tak se v d\u00e1li u lesa no\u0159ily dv\u011b postavy do\u0148. Jak se pozd\u011bji uk\u00e1zalo, jednalo se o br\u00e1chy, kte\u0159\u00ed ve skute\u010dnosti nejsou br\u00e1chov\u00e9, a\u010d jsou si tak podobn\u00ed (pozd\u011bji se pokus\u00edm tuhle h\u00e1danku osv\u011btlit). Od t\u00fd sedmi\u010dky u\u017e nen\u00ed stoup\u00e1n\u00ed takov\u00fd, ale a\u017e na Maternici to je po\u0159\u00e1d do kope\u010dka. Zanedlouho jsme dohonili dva br\u00e1chy, co vlastn\u011b nejsou br\u00e1chy a dohonili jsme je\u00a0to proto, \u017ee sb\u00edrali houby. T\u00edm se na\u0161e cesty na dva dny spojily. Hovory jsme vedli tak vehementn\u011b, a\u017e jsme spozorovali, \u017ee nejdeme po zna\u010dce ale mezi \u0159op\u00edky. Na\u0161t\u011bst\u00ed to nebylo stranou na\u0161eho sm\u011bru a tak jsme d\u00edky tomu vid\u011bli st\u0159eleck\u00e1 poln\u00ed postaven\u00ed u n\u011bkter\u00e9ho z \u0159op\u00edku. I p\u0159esto se zd\u00e1rn\u011b dost\u00e1v\u00e1me k T-S 19 „Turov“ a T-S 20 „Na pl\u00e1ni“. Bl\u00ed\u017e\u00ed se ve\u010d\u00edr, slunec je\u00a0t\u011bsn\u011b\u00a0p\u0159ed zapadnut\u00edm\u00a0tak p\u0159emej\u0161l\u00edme, kam se uch\u00fdl\u00edme. Je\u0161t\u011b se jdeme mrknout na \u010d\u00e1ste\u010dnej v\u00fdkop pro T-S 21, ale pak u\u017e se pt\u00e1me m\u00edstn\u00edch obyvatel\u00a0u bl\u00edzko le\u017e\u00edc\u00edho bar\u00e1ku, jestli je v Chl\u00edvc\u00edch n\u011bco otev\u0159en\u00fdho. Na to, \u017ee Chl\u00edvce maj\u00a039 st\u00e1lejch obyvatel, je tu hospoda, kterou by jim mohli z\u00e1vid\u011bt t\u0159eba v Pet\u0159\u00edkovic\u00edch. Restaurant Fortuna d\u0159\u00edve Gasthaus „Zur Linde“ je neoby\u010dejn\u011b funguj\u00edc\u00ed hospoda. U\u017e kdy\u017e jsme tam vlezli, sed\u011blo tady n\u011bkolik host\u00ed. Na ot\u00e1zku m\u00e1te j\u00eddlo? Byla jasn\u00e1 odpov\u011b\u010f, m\u00e1me, m\u00e1me i s pol\u00edvkou. Tak\u017ee pol\u00edvka a chliveck\u00fd maso s americkejma bandorama, obloha. Taky jsme byli vysu\u0161en\u00fd a Opat 11 je dobrej. Postupn\u011b se hospoda naplnila a i \u017eiv\u00e1 muzika byla. Vlastn\u011b kytara ale s \u017eiv\u00fdm hr\u00e1\u010dem. Relaxujeme po celoden\u00edm pochodu, kdy\u017e tu najednou, se odlepil od vedlej\u0161\u00edho stolu chlap a vypt\u00e1val se co, a kam, i pro\u010d. Pak se nachvilinku stratil, \"\"<\/a>aby se objevil s t\u00e1ckem v pazou\u0159e a nan\u011bm pln\u00fd \u0161tamprlata, ve kterejch n\u011bco plavalo a u ka\u017ed\u00fdho kostka cukru. Kouk\u00e1me po sob\u011b, nikomu se do toho necht\u011blo. Chlapi tohle mus\u00edte vyzkou\u0161et. Je to m\u00edstn\u00ed hornick\u00fd pit\u00ed, to tady pili horn\u00edci ,ne\u017e \u0161li na \u0161ichtu. Menuje se to „KOKS\u00c1K“ a je to pan\u00e1k\u00a0RUMu, t\u0159i zrnka kafe a kostka \"\"<\/a>cukru. U\u017e\u00edv\u00e1 se to tak, \u017ee si d\u00e1\u0161 kostku na jazyk, pan\u00e1ka kopne\u0161 do pusy, v\u0161echno rozkou\u0161e\u0161 a pak spolkne\u0161. Konstatujeme, \u017ee jestli to tak ud\u011bl\u00e1me bude n\u00e1m p\u011bkn\u011b blb\u011b. To je\u00a0blbost, odv\u011btil d\u00e1rce, pr\u00e1v\u011b proto se to u\u017e\u00edv\u00e1 takhle, aby nebylo. Na d\u016fkaz toho v\u0161eho, ukazuje innat\u016fra, jak se to bere a dod\u00e1v\u00e1, \u017ee u\u017e jich m\u00e1 jeden\u00e1ct. \u00dapln\u011b klidn\u011b opakujeme po n\u011bm v\u0161echny kroky n\u00e1vodu u\u017eit\u00ed. Vopravdu se to d\u00e1. O p\u00e1r minut mu to opl\u00e1c\u00edme. Pan\u00ed hospodsk\u00e1 se samoz\u0159ejm\u011b vypt\u00e1vala od kud jsme a nav\u00edc jestli n\u00e1hodou nejsou kamar\u00e1di brat\u0159i. Jejich odpov\u011b\u010f, \u017ee vlastn\u011b nejsou, ji trochu rozhodila, p\u0159eci ta podoba? Jako vejce, vejci! Na\u0161t\u011bst\u00ed ji nenechali dlouho zkoprn\u011blou a vybalili jak to teda je. Nejsou dva, jsou to t\u0159i. Jsou to troj\u010data a t\u0159et\u00ed tentokr\u00e1t nejel.\u00a0\u00a0Bl\u00ed\u017e\u00ed se dvaadvac\u00e1t\u00e1, hosti se pomalu vytr\u00e1cej a\u017e jsme z\u016fstali jen my \u010dty\u0159i a hospodsk\u00e1. Nevyh\u00e1n\u00ed n\u00e1s a nap\u00e1j\u00ed n\u00e1s Opatem a\u017e do jedn\u00fd hodiny. Na z\u00e1v\u011br d\u00e1v\u00e1me je\u0161t\u011b t\u0159et\u00edho „KOKS\u00c1Ka“ a s obavama co bude r\u00e1no, jdeme sp\u00e1t za hospodu na nohejbalov\u00fd h\u0159i\u0161t\u011b. Sp\u00edme a\u017e do 8.30 ale probuzen\u00ed je bezbolestn\u00fd. Tak\u017ee\"\"<\/a> m\u011bl pravdu, \u017ee KOKOS\u00c1K neubl\u00ed\u017e\u00ed.
\nPo sn\u00eddani a zabalen\u00ed vyr\u00e1\u017e\u00edme rovnou do kopce. Znovu jdeme kolem v\u00fdkopu T-S 21 a m\u00ed\u0159\u00edme na \u0160v\u00e9dsk\u00fd vrch. Dneska by se k n\u00e1m m\u011bli p\u0159idat Marcel a \u0160us\u0165a. D\u00edky telefon\u016fm se domlouv\u00e1me, \u017ee se sejdeme v Odolov\u011b. M\u00e1me trochu spo\u017ed\u011bn\u00ed a tak budou muset kluci \u010dekat. Na \u0160v\u00e9\u010f\u00e1k se jde kolem bejvalech Chl\u00edveckejch dol\u016f. P\u016fvodn\u011b Wetter Schacht, lidov\u011b zvan\u00e1 V\u011btr\u00e1k. Po roce 1950 to byl d\u016fl Kolektiv. Dneska je \u0161achta zaslepen\u00e1 a zarostl\u00e1. Kde st\u00e1la v\u011bd\u00ed u\u017e jen pam\u011btn\u00edci. V\u0161ude po okol\u00ed si m\u00edstn\u00ed kopou nekvalitn\u00ed uhl\u00ed na v\u00fdstupech sloj\u00ed, co\u017e dokazuj\u00ed \u010detn\u00fd m\u011blk\u00fd jamy uprost\u0159ed lesa. T\u00edm \u017ee m\u00e1me spo\u017ed\u011bn\u00ed vynech\u00e1v\u00e1me hled\u00e1n\u00ed v\u00fdkov\u00fd j\u00e1my T-S 22 a m\u00ed\u0159\u00edme rovnou k 23a a b, to jsou v\u00fdkopov\u00fd j\u00e1my se z\u00e1kladvou deskou. Dne\u0161n\u00ed bunkr\u00e1ci na\u0161t\u011bst\u00ed um\u00eds\u0165ujou tabulky se sm\u011brovkama, tak\u00a0nen\u00ed\u00a0t\u011b\u017ek\u00fd naj\u00edt cokoliv bunkrov\u00fdho. To za na\u0161ich let, to bylo opravdov\u00fd dobrodru\u017estv\u00ed. Z\u00e1kladov\u00fd desky jsou dneska zarostl\u00fd a uprost\u0159ed si rostou stromky a v\u016fbec si p\u0159\u00edroda bere zase v\u0161echno zp\u00e1tky. Pokra\u010dujeme k T-S 24, to je prvn\u00ed z p\u011bti objekt\u016f Odolovsk\u00e9ho uz\u00e1v\u011bru.\u00a0 Objekty T-S 24 a 25 jsou v hub\u00fd stavb\u011b. To znamen\u00e1, \u017ee byla dokon\u010dena beton\u00e1\u017e a odstran\u011bno bedn\u011bn\u00ed. Z vn\u011bj\u0161\u00edch st\u011bn tr\u010d\u00ed \u017eelezn\u00e1 armatura,\u00a0ke kter\u00fd byl upevn\u011bnej \u0161alunk (d\u0159ev\u011bn\u00fd bedn\u011bn\u00ed). Od p\u011btadvac\u00edtky jdeme po zelen\u00fd zna\u010dce a p\u0159es Kry\u0161tofovy kameny. Jsou to slepencov\u00e9 v\u00fdchozy karbonsk\u00fdch hornin. Prost\u011b jsou to \u010derven\u00fd sk\u00e1ly, ve kter\u00fdch jsou sem tam vid\u011bt zbytky zkamen\u011bl\u00fdho stromu. Takovej zkamen\u011blej strom se jmenuje Araukarit a kdysi\u00a0byl v okol\u00ed Kry\u0161tofov\u00fdch kamen\u016f celej kamenej les. Dneska jsou tyhle Araukarity velk\u00e1 vz\u00e1cnost. Jura se t\u011b\u0161il na ty skamen\u011bl\u00fd stromy a vono ani vidu, ani slechu. Je\u0161t\u011b, \u017ee je po lese beton, jinak nevim, nevim, to by ani nem\u011blo smysl sem chodit. Opou\u0161t\u00edme slepence a jdeme k T-S 26. Nap\u016fl cesty se \"\"<\/a>potk\u00e1v\u00e1me se \u0160us\u0165ou a Marcelem. Taky cht\u011bj vid\u011bt ty Araukarity a proto si d\u00e1me spicha u dvacet\u0161estky. My nem\u00e1me \u0161t\u011bst\u00ed a m\u016fzeum opevn\u011bn\u00ed je zav\u0159en\u00fd. Jestli to nebude t\u00edm, \u017ee je \u010dtvrtek a z\u00e1\u0159\u00ed. \u010cek\u00e1n\u00ed je dlouh\u00fd, ale nakonec se kluc\u00ed vracej a tak se m\u016f\u017eeme posunout, te\u010f u\u017e v \u0161esti do odolovsk\u00fdho kr\u00e1mku s pom\u00fdchan\u00fdm zbo\u017e\u00edm a dokoupit z\u00e1soby. M\u00edj\u00edme\u00a0kan\u00f3n na n\u00e1vsi, nakupujeme proviant a ihned ho j\u00edme p\u00e1\u010d je poledne d\u00e1vno pry\u010d. Posiln\u011bni jdeme okouknout posledn\u00ed dva bunkry odolovsk\u00fdho uz\u00e1v\u011bru T-S 27 a 28. Cesta vede okolo v\u011bznice, ze kter\u00fd jak\u00fdsi mukl hul\u00e1k\u00e1. Vsty\u010den\u00fdm ukazov\u00e1\u010dkem mu n\u011bkte\u0159\u00ed d\u00e1vaj\u00ed na jevo, \u017ee je jedni\u010dka. Po okouknut\u00ed posledn\u00edch bet\u00f3n\u016f, p\u00e1d\u00edme\"\"<\/a> na \u017daltman. Ve vrcholov\u00fdch parti\u00edch \u017e\u00e1dn\u00fd bunkry nejsou a\u017e za \u017daltmanem jsou v\u00fdkopov\u00fd j\u00e1my a z\u00e1kladov\u00fd desky pro objekty\u00a037 a\u017e 42. D\u0159\u00edv ne\u017e byly ty j\u00e1my i desky, sem se utrh, nechal kluky odpo\u010d\u00edvat u jednoho \u0159op\u00edku a do\u0161el okolo „B\u00cdL\u00ddHO k\u016flu“ na rozhlednu \u017daltman. \u017daltman dostal svoje m\u00e9no podle loupe\u017en\u00edka Sandmana, kterej tady \u0159\u00e1dil v druh\u00fd polovin\u011b \u0161estn\u00e1ct\u00fdho stolet\u00ed. Nakonec ho chytily a v \u017dacl\u00e9\u0159i popravili a rozsekali. Z toho plyne, \u017ee kr\u00e1st ani loupit se nem\u00e1. Jak se zkomolilo jeho m\u00e9no na \u017daltman se nikdy nedov\u00edme. Pod rozhlednou se zase d\u00e1v\u00e1me do kupy a pokra\u010dujeme bunkrovkou sm\u011brem na Paseky. Cestou kouk\u00e1me do v\u00fdkopov\u00fdch jam a meditujeme o tom, jak\u00fd by to bylo, kdyby to ti na\u0161i d\u011bdci dostav\u011bli, nebo jestli sme se m\u011bli br\u00e1nit a jak by dostal \u00c1da H\u00ed\u0165a p\u0159es dr\u0161ku. Jest\u0159eb\u00ed hory sme tak p\u0159e\u0161li cobydub a sta\u010dilo sesko\u010dit krp\u00e1lem k T-S 43 „Pod lesem“\u00a0 a prohl\u00eddnout si T-S 44 „Na pahorku“. Slunce se za\u010dalo skl\u00e1n\u011bt k obzoru, tak\u017ee sta\u010dilo proj\u00edt nevybudovanou tvrz\u00ed Poustka, okouknout T-S 52b „Na sk\u00e1le“, 53 „Na v\u00fdhledech“ a 54 „Nad dr\u00e1hou“.\u00a0 U pades\u00e1t \u010dty\u0159ky se rozhodujeme, kde budeme sp\u00e1t a p\u0159i\u0161lo n\u00e1m dobr\u00fd se usadit tady. \"\"<\/a>Br\u00e1chov\u00e9 se rozhodli z\u016fstat u bunkru, my ostatn\u00ed jdeme do Pet\u0159\u00edkovic naj\u00edt hospodu. Bohu\u017eel tady \u017e\u00e1dn\u00e1 nen\u00ed, ale na sjezdovce\u00a0v bufetu se sv\u00edt\u00ed, tak tam m\u00ed\u0159\u00edme. Ve vnit\u0159 sed\u011bj vleka\u0159i, \u010dekaj na sn\u00edh\u00a0a pijou Krakono\u0161e. Na sjezdovce nen\u00ed sn\u00edh a\u00a0tak k j\u00eddlu nic nemaj ale p\u00edvo taky zasyt\u00ed. Po p\u011bti kr\u00e1kor\u00e1ch\u00a0jdeme sp\u00e1t k bunkru. Kluci u\u017e le\u017eej, ale nechali n\u00e1m ho\u0159et oh\u00fdnek. D\u00e1v\u00e1me si bu\u0159ty a deme taky do hajan. R\u00e1no bylo chladn\u00fd a zase bezbolestn\u00fd. Na oh\u00fdnku pe\u010deme bu\u0159ty, ti co maj konzervy sma\u017eej plechovky, pijeme \u010daj, bal\u00edme. Dneska se sn\u00e1mi lou\u010dej br\u00e1chov\u00e9. Rozd\u00e1vaj d\u00e1rky jako:\u00a0„Otv\u00edr\u00e1ky, \u0161\u00e1tek, konzervy.“ Oni\u00a0svi\u0161t\u011bj dom\u016f a my budeme pokra\u010dovat po linii na Stachelberg. Sestupujeme od pades\u00e1t\u010dty\u0159ky na \u017eeleni\u010dn\u00ed tra\u0165. Kousek jdeme spole\u010dn\u011b po trati, najednou H\u00da\u00da\u00da nebo T\u00da\u00da\u00da a zni\u010deho\u0161 nic v z\u00e1dech vlak. Zast\u00e1vka je sice hned za zat\u00e1\u010dkou ale i kdyby kluci b\u011b\u017eeli, vlak nedob\u011bhnou. Lou\u010d\u00edme se definitivn\u011b s klukama a m\u00ed\u0159\u00edme p\u0159es Pet\u0159\u00edkovice k dal\u0161\u00edm bunkr\u016fm. M\u00e1me p\u0159ed sebou T-S 55 „Na str\u00e1ni“. Od silnice za kultur\u00e1kem vede nahoru do kopce protitankov\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka, po betonov\u00fdm prahu se d\u00e1 doj\u00edt nap\u016fl cesty, pak sta\u010d\u00ed zvednout ruce, proj\u00edt kop\u0159ivama a jsme u 55ky. Pades\u00e1tp\u011btka\u00a0m\u00e1 sice odst\u0159elenej zvon ale kamen\u00e1 rovnanina z\u016fstala na sv\u00fdm m\u00edst\u011b. Dlouho se nezdr\u017eujeme a pokra\u010dujeme k T-S 56 „U str\u017ee“.\u00a0Kop\u0159ivy znemo\u017e\u0148ujou prohl\u00eddku z bl\u00edzka a tak jdeme k T-S 57 „U srubu“. Dal\u0161\u00ed bunkry jsou siln\u011b poni\u010den\u00fd. Pades\u00e1t sedmi\u010dka je rozst\u0159elen\u00e1, stropnice oto\u010den\u00e1 o 45stup\u0148\u016f, proto\u017ee v\u00fdbuch \"\"<\/a>utrhnul t\u00fdlovou st\u011bnu. T-S 58 „Velk\u00fd les“ je taky poni\u010denej, v\u00fdbuch vytrhnul kasematu se st\u0159\u00edlnama. Upln\u011b nejv\u00edc poni\u010denej bunkr\u00a0cel\u00fd linie je T-S 59 „U b\u0159\u00edzy“. Zbyl z n\u011bj jenom hromada betonu s tr\u010d\u00edc\u00edma dr\u00e1tama. Dal\u0161\u00ed bunkry jsou na druh\u00fd stran\u011b \u00fadol\u00ed a v \u00fadol\u00ed je pop\u00edlkovi\u0161t\u011b, kter\u00fd mus\u00edme obej\u00edt. Kdysi st\u00e1la v \u00fadol\u00ed vesnice Debrn\u00e9, dneska\u00a0zbyl\u00a0z vesnice –\u00a0most ke h\u0159bitovu, spritzhaus neboli hasi\u010d\u00e1rna a n\u011bkolik ruin dom\u016f, zarostl\u00fdch v kop\u0159iv\u00e1ch. I kdy\u017e jsem tady p\u00e1rkr\u00e1t byl, nedok\u00e1zal jsem se zorientovat a h\u0159bitov jsme hledali. Po prohl\u00eddce funer\u00e1ln\u00ed architektury, tedy jejich zbytk\u016f, stoup\u00e1me k dal\u0161\u00edm fortifika\u010dn\u00edm stavb\u00e1m. nejprve T-S 60 „U statku“ a pak 61 „Hranice“. \u0160edes\u00e1t jedni\u010dku si prohl\u00ed\u017e\u00edme zevnit\u0159 a shled\u00e1v\u00e1me ji vyho\u0159elou a plnou zbytk\u016f po posledn\u00edch obyvatel\u00edch. Venku u objektu si d\u00e1v\u00e1me ob\u011bd a pak se vyd\u00e1v\u00e1me d\u00e1l. Chvilku hled\u00e1me z\u00e1kladovou sko\u0159\u00e1pku \u0161edes\u00e1tdvojky ale\u00a0nena\u0161li jsme ji a tak slejz\u00e1me dolu s kopce k T-S 63. \u0160edes\u00e1ttrojka je p\u011bchotn\u00ed srub v \u00fadol\u00ed mezi Lib\u010d\u00ed a Zlatou Ole\u0161nic\u00ed. Na cel\u00fd pevnostn\u00ed l\u00ednii se sice nenach\u00e1zej dva stejn\u00fd objekty, tak\u017ee ka\u017edej bunkr je origin\u00e1l, ale tenhle m\u00e1 tu zvl\u00e1\u0161tnost, \u017ee zat\u00edm co ostatn\u00ed bunkry by post\u0159elovaly bo\u010dn\u00edma palbama sousedn\u00ed objekty, tak \u0161edes\u00e1ttrojka, m\u011bla m\u00edt za \u00fakol post\u0159elovat \u010deln\u00edma palbama silnici od Ole\u0161nice a chr\u00e1nit pr\u016fchod hlubok\u00fdm \u00fadol\u00edm.\u00a0Nach\u00e1z\u00ed se v n\u011bm m\u016fzeum opevn\u011bn\u00ed ale v dob\u011b na\u0161eho\u00a0pr\u016fchodu zav\u0159en\u00fd. Zd\u00e1lo se, \u017ee vodsa\u010f to bude na Stachelberg\u00a0pohoda, p\u00e1\u010d tady za\u010d\u00edn\u00e1 nau\u010dn\u00e1 stezka po opevn\u011bn\u00ed. Za\u010d\u00e1tek byl slibnej. \u0160ipka k potoku, cesti\u010dka vysekan\u00e1 od vysok\u00fd tr\u00e1vy, u silnice pou\u010den\u00ed kudy a kam, zna\u010dka za silnic\u00ed, jen\u017ee pak najednou konec zna\u010dek a turisto\u00a0d\u011blej si co chce\u0161.\u00a0My se k T-S64 „Na kopci“ dostali i bez zna\u010dek. K 65tce „U buku“ je to p\u0159es malinkat\u00fd \u00fadol\u00ed\u010dko do kopce. I tady jsou jakesi stopy po drobn\u00fdch oprav\u00e1ch. K \u0161tachlu u\u017e zbejv\u00e1 jen p\u011bt srub\u016f a jedna deska, teda n\u011bco kolem t\u0159ech kilometr\u016f.\u00a0Stoup\u00e1me pastvinou kolem Bolkova kopce k dvojici stranov\u011b obr\u00e1cen\u00fdch T-S 66a „Na rozcest\u00ed“\u00a0+ b“V poli“,\u00a0stoj\u00edc\u00edch p\u0159ed a za vrcholem stoup\u00e1n\u00ed. Ov\u0161em\u017ee vrchol stoup\u00e1n\u00ed a sn\u00edm i bunkry,\u00a0jsou zahaleny v k\u0159ovin\u00e1ch. Kdyby jsme tady proch\u00e1zeli tak p\u0159ed pades\u00e1ti lety, tak les by byl men\u0161\u00ed, pole rozlehl\u00e1 a bunkry v\u00edc vid\u011bt. T-S 67 „Nad lomem“ u\u017e m\u00ed\u0159\u00ed st\u0159\u00edlnama do \u00fadol\u00ed Li\u010dn\u00fd, sm\u011brem ke trati Trutnov-Kr\u00e1lovec. Posledn\u00ed bunkr v prudk\u00fdm kles\u00e1n\u00ed je T-S 68. M\u00ed\u0159\u00ed p\u0159\u00edmo na \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 a stavebn\u011b je dokon\u010denej ale nap\u0159\u00edklad ochrann\u00e1 st\u0159\u00edlna m\u00ed\u0159\u00ed do sk\u00e1ly. Seskakujeme k trati a pak podch\u00e1z\u00edme propustkem pod trat\u00ed, p\u0159ech\u00e1z\u00edme Li\u010dnou a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se zase \u0161kr\u00e1beme do kopce k z\u00e1kladov\u00fd desce T-S 69. Od potoka jsou zase zna\u010dky nau\u010dn\u00fd stezky a tak desku nach\u00e1z\u00edme ihned. U desky je p\u011bkn\u011b vid\u011bt z \u010deho se stav\u011blo. Z\u016fstala tady hromada \u0161t\u011brku. V\u0161echny ty kameny jsou jeden jako druhej a i po t\u011bch l\u00e9tech se sypou. Ukon\u010dili jsme\u00a0syp\u00e1n\u00ed kamen\u016f a sypeme se pokud mo\u017eno urychlen\u011b do prostoru Bab\u00ed bunkry, stihnout autobus. U\u017e jsme trochu utahan\u00fd, tak\u017ee doj\u00edt k T-S 70 cht\u011blo trochu trp\u011blivosti.Vyplatilo se to. T\u00edm, \u017ee jsme Jura\u00a0 a j\u00e1 \u0161li pomalejc ne\u017e \u0160us\u0165a s Marcelem, vid\u011bli jsme kamenn\u00e9 tv\u00e1\u0159e.\"\"<\/a> \u0160aM zat\u00edm \u010dekeli u sedmdes\u00e1tky. Urychlen\u011b prohl\u00ed\u017e\u00edme beton a se\u010d n\u00e1m s\u00edly sta\u010dej jdeme. Kone\u010dn\u011b vych\u00e1z\u00edme z lesa, proch\u00e1z\u00edme kolem brokov\u00fd st\u0159elnice. M\u00e1me spo\u017ed\u011bn\u00ed tak Marcel navrhuje, abysme se vrhli z kopce rovnou do Bab\u00ed. Vy\u0161lo to ale jen na p\u016fl. Autobus do \u017daclu je pry\u010d a domorodec, kterej st\u00e1l na druh\u00fd stran\u011b, n\u00e1m potvrdil, \u017ee dal\u0161\u00ed jede a\u017e kdov\u00ed kdy ale d\u00f3lu do Trutnova jede zachvilku. V Bab\u00ed hospoda nen\u00ed, tak navrhuju sjet do Hor\u0148\u00e1ku a zaj\u00edt bu\u010f ke Kousalovi nebo k Toman\u016fm. P\u0159ijato, proto\u017ee p\u011b\u0161ky do \u017daclu u\u017e bysme asi nedo\u0161li. Autobus \u0159\u00edd\u00ed \u0161\u00edlenej Sa\u0161a, \"\"<\/a>kterej n\u00e1m po\u010d\u00edt\u00e1 i b\u00e1gly a\u00a0d\u00f3lu se \u017eene jako v\u00edtr. Dojel s n\u00e1ma v po\u0159\u00e1dku, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct jestli to bylo t\u00edm, \u017ee se n\u011bkdo modlil. Navrhuju kluk\u016fm abysme \u0161li k Toman\u016fm, kde bude klid, Krakono\u0161 a dobr\u00fd j\u00eddlo. K j\u00eddlu jsme si dali argentinskou kr\u00e1vu a zalili ji pivkem. V p\u016fl jeden\u00e1ct\u00fd jel posledn\u00ed autobus do \u017daclu a my s n\u00edm na Bab\u00ed bunkry. Ustlali jsme si u T-S 81a „Na h\u0159ebeni“. Kluci si zap\u00e1lili das Feuer und pili donesen\u00fd p\u00edvo v d\u00e1lce \u0159valy jeleni,\u00a0nev\u011bd\u00edc, \u017ee \u0159\u00edjen je a\u017e za patn\u00e1ct dn\u00ed.\u00a0V\u00edc nev\u00edm proto\u017ee, najednou kouk\u00e1m\u00a0 a u\u017e\u00a0sp\u00edm. Sobotn\u00ed r\u00e1no bylo krkono\u0161sky vlah\u00fd a navzdory p\u0159edpov\u011bd\u00edm po\u0159\u00e1d lehce slune\u010dn\u00fd. Prvn\u00ed us\u00edn\u00e1m, prvn\u00ed se probouz\u00edm, tak\u017ee vid\u00edm okolo proch\u00e1zet nimrody s flintama a taky sly\u0161\u00edm dochrup\u00e1vat sp\u00e1\u010de. Sp\u00e1\u010di nikam nesp\u011bchaj, nap\u0159\u00edklad \u0160us\u0165a vstal vo p\u016fl des\u00e1t\u00fd. P\u0159ed sebou m\u00e1me zhruba 17kil\u00e1sk\u016f a podzem\u00ed tvrze Stachelberg. Nejd\u0159\u00edv mast\u00edme\u00a0k nejz\u00e1padn\u011bj\u0161\u00edmu postaven\u00fdmu\u00a0p\u011bchotn\u00edmu srubu T-S 82 „V kon\u010din\u00e1ch“ a pak se postupn\u011b vrac\u00edme s Jurou,\u00a0nedokon\u010den\u00fdm protitankov\u00fdm p\u0159\u00edkopem k T-S 81b „Vrchy“. Okoukli jsme 81a „Na h\u0159ebeni“ a bejval\u00fdm palebn\u00fdm pr\u016fsekem m\u00ed\u0159\u00edme ke Stachelbergu respektive k T-S 73 „Polom“, kde je muzeum a chod\u00ed se i do podzem\u00ed. D\u00f3le si ka\u017edej nasad\u00ed apartn\u00ed helmu z um\u011bl\u00fd\"\"<\/a> hmoty, vyslechne d\u011bjiny stavby tvrze a nech\u00e1 se pokapat vodou, kter\u00e1 te\u010de odev\u0161ud. Po hodin\u011b a p\u016fl jsme zase venku, u st\u00e1nku si d\u00e1v\u00e1me pe\u010denou klob\u00e1sku s pivkem, p\u00e1\u010d je \u010das ob\u011bda. Po lehk\u00e9m ob\u011bd\u011b m\u00ed\u0159\u00edme okolo z\u00e1kladov\u00fd desky T-S 72 „Chlum“ a lomu d\u00e1l k z\u00e1meck\u00fdmu vrchu na hrad Rechenburk. \"\"<\/a>Vlastn\u011b jenom okouknout valy a m\u00edsto, kde st\u00e1val. Za hodinu a kousek u\u017e jsme vid\u011bli \u010derven\u00fd sk\u00e1ly i ty valy. Ze z\u00e1meck\u00fdho vrchu jsme se\u0161li do Horn\u00edho Star\u00fdho M\u011bsta. Prozvonil jsem Ren\u010du a jak jsme proch\u00e1zeli okolo na\u0161eho panel\u00e1ku, m\u011bla mo\u017enost vid\u011bt opravdov\u00fd nemyt\u00fd \u010dundr\u00e1ky. Nebylo kdy se sprchovat, nav\u00edc slunce se zase sna\u017eilo zaj\u00edt za kopec a p\u0159ed n\u00e1mi byl je\u0161t\u011b pomn\u00edk padl\u00fdch z 1.v\u00e1lky, vedle kostela, Peklo hospoda, Silberstein neboli B\u0159e\u010dtejn a pod n\u00edm chalupa Pana exprezidenta Havla. Pomn\u00edk padl\u00fdch je sestavenej z araukarit\u016f a tak m\u011bli kluci mo\u017enost vid\u011bt jak doopravdy vypadaj. Hospoda v Pekle m\u011bla soukromou akci a Budvar v Penzionu pod Hr\u00e1de\u010dkem, chutnal jako patok, tak\u017ee bylo lep\u0161\u00ed doj\u00edt na Hr\u00e1de\u010dek, okouknout z\u0159\u00edceninu a nachvilku mrknout do oken k Havlom, jestli neuvid\u00edme exprezidenta. Sv\u011btla v seknici sv\u00edtily,\u00a0jak\u00e1si postava tam byla, ale kdo to byl, to vid\u011bt nebylo. Soumrak ne\u0161lo zastavit, t\u00edm p\u00e1dem p\u00e1d\u00edme do Vl\u010dice, naj\u00edt n\u011bco k j\u00eddlu a pit\u00ed. M\u00edstn\u00ed n\u00e1s pos\u00edl\u00e1 ke kostelu, \u017ee tam prej va\u0159ej. Serv\u00edrka uvedla jeho slova na pravou m\u00edru. Kucha\u0159 u\u017e ode\u0161el\u00a0ale jestli to nevad\u00ed m\u00e1me gul\u00e1\u0161 s chlebem. Podle hesla doma jez co je a ve sv\u011bt\u011b, co ti daj, bereme co nab\u00edz\u00ed. Pak u\u017e pijeme Krakono\u0161e 12 za t\u0159in\u00e1ct. Kluci si fot\u011bj cen\u00edk, p\u00e1\u010d nev\u011b\u0159ej vlastn\u00edm o\u010d\u00edm, \u017ee ta cena je \"\"<\/a>opravdov\u00e1. Zhruba vo p\u016flnoci toho m\u00e1m dost, jenom\u017ee kluci n\u00e9. N\u011bco m\u011b ufrnclo neboli nasr… , tak jdu hledat m\u00edsto ke span\u00ed. Jedin\u00fdm v\u00fdsledkem byly mokr\u00fd boty a zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee vlakov\u00e1 zast\u00e1vka Vl\u010dice \u0161patn\u00fd, proto\u017ee tam hu\u010del fransform\u00e1tor, v les\u00edku pobl\u00ed\u017e nen\u00ed rovina a kde rovina byla, byla siln\u00e1 rosa a vysok\u00e1 tr\u00e1va. Schl\u00edple sem se vr\u00e1til zp\u00e1tky, vy\u010dkal na napojen\u00ed kluk\u016f a pak jsme si lehli rovnou za hospodu. To sem si tam moh lehnou hned a nemusel se ur\u00e1\u017eet a je\u0161t\u011b bych si u\u0161et\u0159il kil\u00e1k tam a zp\u00e1tky. Ned\u011bln\u00ed brzk\u00fd r\u00e1no, u\u017e bylo zakabon\u011bn\u00fd. Po n\u00e1siln\u00fdm probuzen\u00ed, mus\u00edme pom\u011brn\u011b rychle balit, neb z nebe padaj prvn\u00ed kapky. Zji\u0161\u0165ujeme, \u017ee hospoda m\u00e1 po\u0159\u00e1d otev\u0159\u00edno, tak\u017ee nonstop n\u00e1pis nekecal. Na hospodu ale \u010das nen\u00ed, mus\u00edme svi\u0161t\u011bt do Ra\u0161plenau haupt Banhof. De\u0161tn\u00edky auf, ti odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed bez nich a a\u0165 se c\u00e1k\u00e1 za patama. Jdeme zkratkou p\u0159es Letnou, co\u017e je malink\u00e1 osada p\u0159ed Piln\u00edkovem. Kluci obdivovali mechaniky na vjezdu do n\u00e1dra\u017e\u00ed. Mechaniky to je slengovej v\u00fdraz pro ru\u010dn\u011b ovl\u00e1dan\u00fd n\u00e1v\u011bstidla a z\u00e1vory.\u00a0Na vlak ne\u010dek\u00e1me dlouho. P\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed v\u010das a hned, jak nalezeme u\u017e odj\u00ed\u017ed\u00ed sm\u011br Trutnov. J\u00e1 se tentokr\u00e1t dost\u00e1v\u00e1m dom\u016f nejd\u0159\u00edv. Kluci se musej je\u0161t\u011b trm\u00e1cet dom\u016f, n\u011bkolikerama vlakama.
\nP.S. Omlouv\u00e1m se touto cestou kamar\u00e1d\u016fm „bratr\u016fm“, \u017ee je nejmenuju, ale moje pokro\u010dil\u00fd st\u00e1\u0159\u00ed zavinilo, \u017ee to prost\u011b nejde. Jestli V\u00e1s to neur\u00e1\u017e\u00ed a chcete bejt menov\u00e1ni, sta\u010d\u00ed napsat m\u00e9na na mejlovou adresu: milan156 zavin\u00e1\u010d tiscali.cz<\/p>\n

Fotky a videa jsou\u00a0zde<\/a>.<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Po n\u011bkolika letech se na\u0161e parta op\u011bt dostala k prozkoum\u00e1n\u00ed betonov\u00e9 hranice. No a co je nov\u00e9ho po t\u011bch letech? Jak bych to tak jednodu\u0161e vypov\u011bd\u011bl. Beton je na stejn\u00fdm m\u00edst\u011b, co ho postavili. Ob\u010das rozfl\u00e1kanej, jak zkou\u0161el wehrmacht zbran\u011b, … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":5048,"menu_order":9,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-1358","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/1358","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1358"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/1358\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5048"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1358"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}