{"id":1258,"date":"2011-06-15T13:30:10","date_gmt":"2011-06-15T12:30:10","guid":{"rendered":"http:\/\/www.skip.cz\/milan\/?page_id=1258"},"modified":"2011-06-15T13:30:10","modified_gmt":"2011-06-15T12:30:10","slug":"krusne-hory-erzgebirke-2011","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/archivalie\/archiv-vandry\/krusne-hory-erzgebirke-2011\/","title":{"rendered":"Erzgebirge 2011"},"content":{"rendered":"

Leto\u0161n\u00ed kv\u011btnov\u00fd vandr se uskute\u010dnil\u00a0 ve dnech 17. a\u017e 22.5.2011 a jeho c\u00edlem bylo zt\u00e9ci vrcholy na\u0161ich nejstar\u0161\u00edch hor. V prvopo\u010d\u00e1tku pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed sice \u0160us\u0165a navrhoval zcela jinou lokalitu, n\u011bkde na v\u00fdchod\u011b Slovenska v okl\u00ed Dukly, av\u0161ak byl z\u00e1hy uml\u010den\u00a0p\u00e1dn\u00fdmi argumenty a pl\u00e1novac\u00ed komise, se soust\u0159edila na ter\u00e9n v\u00edce z\u00e1padn\u00ed. Pro\u010d pr\u00e1v\u011b Erzgebirge? Jednodu\u0161e proto, \u017ee zde \u017eije velice m\u00e1lo medv\u011bd\u016f a ze zem\u011b zde netr\u010d\u00ed rezat\u00e9 nepou\u017e\u00edvan\u00e9 \u017eelezo. A pak, je tady v\u00edce hospod na \u010dtvere\u010dn\u00fd kilometr. Jak \u0159\u00edk\u00e1m p\u00e1dn\u00fd argumety.\"\"<\/a>
\nDen prvn\u00ed:
\nU\u017e od \u010dasn\u00fdho r\u00e1na se v\u0161ichni z\u00fa\u010dasn\u011bn\u00ed sna\u017eili dostat do p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9\u00a0obce Prun\u00e9\u0159ov. Pardon, to by bylo n\u011bkde do roku 1970. Dneska\u00a0n\u00e1dhern\u00e1 elektr\u00e1rna Prun\u00e9\u0159ov I\u00a0a II. Proudy \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f se sjely v Praze, jmenovit\u011b:\u00a0Sam, Vitam\u00edn, Ma\u0159\u00edk\u00a0 a\u00a0\u00a0J\u00e1 . V \u00dast\u00ed nad Labem se p\u0159iproudil Jeza a prozat\u00edm, to bylo pro tenhle den v\u0161echno. Vlak kli\u010dkoval mezi doly a horyami. Za doly byl vid\u011bt sem tam z\u00e1mek, nap\u0159\u00edklad Jeze\u0159\u00ed. Cesta ub\u00edhala jako voda a najednou tady byla Koda\u0148-Prud\u00e9\u0159ov pohlavn\u00ed dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Ozvalo se v\u00fd\u00fdstupov\u00e1\u00e1\u00e1t, tak jsme sesko\u010dili z dr\u00e1\u017en\u00edho osla a hybaj\u00a0zu Fu\u00df aufmachen, jak \u0159\u00edk\u00e1me my latin\u00edci,\u00a0n\u011bkudy mezi EPru I, II a doly k hor\u00e1m Rudn\u00fdm neboli Erzgebirge. Je\u0161t\u011b nezbytn\u00fd pohled na kom\u00edny, chlad\u00edc\u00ed v\u011b\u017ee a odkalovac\u00ed n\u00e1dr\u017e, pokusit se p\u0159ej\u00edt bez\u00a0po\u0161kozen\u00ed\u00a0mezin\u00e1rodn\u00ed silnici E442 a pak u\u017e za\u010d\u00ednaj\u00ed pohrani\u010dn\u00ed hvozdy. Cesta vede na hrad Hasi\u0161tejn, prvn\u00ed prohl\u00eddkov\u00fd m\u00edsto vandru. Je odsud vid\u011bt do krajiny industri\u00e1ln\u00ed\u00a0 typu 1900 (stolet\u00ed tepeln\u00fdch elektr\u00e1ren), \"\"<\/a>Pooto\u010den\u00edm o 90\u00b0 vpravo je vid\u011bt krajina typu 2000 (v\u011btrn\u00edky) a kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1te pod sebe a nejbli\u017e\u0161\u00edho okol\u00ed, tak to je st\u0159edov\u011bk. Kolem dokola samej st\u0159edov\u011bk. Jenom v hradn\u00ed hospod\u011b\u00a0je \u00fapln\u00e1 sou\u010dasnost. Kysel\u00e1 hospodsk\u00e1\u00a0typu „Mouchy sn\u011bzte si m\u011b“. Na\u0161t\u011bst\u00ed mus\u00edme d\u00e1l a\u017e k Ho\u0159e svat\u00fdho Macha a \u0160ebestov\u00fd, proto\u017ee z Nov\u00e9 Vsi se z\u0159ejm\u011b stala „Vybydlen\u00e1 Ves“ a hopsoda zav\u00edr\u00e1 u\u017e ve dvacet hodin.\u00a0Nebylo \u010deho litovat, p\u00e1\u010d Rycht\u00e1\u0159 v hospod\u011b „U Hada“ st\u00e1l prej taky za starou belu ( cituju Vitam\u00edna). Na noc jsme \u0161li jako obvykle sp\u00e1t na vlakov\u00fd n\u00e1dra\u017e\u00ed.\u00a0N\u00e1dra\u017e\u00ed, tady maj tich\u00fd. Bodej\u0165, v\u017edy\u0165 posledn\u00ed pravidelnej vlak tudy projel v roce 1948 a od t\u00fd doby a\u017e do roku 1991 postupn\u011b mizelo v\u0161echno \u017eelezn\u00fd, a\u017e nakonec zmizelo i n\u011bco kamen\u00fdho, jako t\u0159eba n\u011bkter\u00fd budovy. To ale bude vid\u011bt a\u017e r\u00e1no. Tak dobrou, ozvalo se do polopr\u00e1zdn\u00fd krajiny a d\u00e1l u\u017e se vozejval jenom \u0159ev motorov\u00fdch pil, um\u011blecky vyluzovan\u00fd n\u011bkter\u00fdmi sp\u00e1\u010di.
\nDen druhej:
\nV \u010dasn\u00fdm r\u00e1nu, kdy v\u011bt\u0161ina m\u011bla je\u0161t\u011b p\u016flnoc, vyr\u00e1\u017e\u00edm na obhl\u00eddku trat\u011b, jestli p\u0159eci jenom n\u011bco nepojede. Ale kdepak. Nepojede zhola nic, p\u00e1\u010d koleje sou fu\u010d, n\u00e1v\u011bstidla fu\u010d, n\u00e1dra\u017e\u00e1ci taky fu\u010d, akor\u00e1t za zhlav\u00edm na K\u0159\u00edmov, le\u017eej pra\u017ece zarostl\u00fd do tr\u00e1vy, jako by je p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edcema n\u011bkdo opustil. Skou\u0161\u00edm j\u00edt asi kil\u00e1k, jestli p\u0159eci jenom… ale nic, zhola nic. Jenom zur\u010den\u00ed vody skrzev\u00e1 propustek a tak se vrac\u00edm na n\u00e1dra\u017e\u00ed. Hned jak se v\u0161ichni spakujou jdeme do prost\u0159ed stanice, rozd\u011bl\u00e1v\u00e1me ohe\u0148 a va\u0159\u00edme \u010daj, plechovky gul\u00e1\u0161e a bu\u0159ty.\u00a0Hlavn\u011b aby nechytly pra\u017ece, to by n\u00e1m ajznbo\u0144\u00e1ci dali! Pojedli jsme, popili \u010daje, naplnili \u010dutory vodou z m\u00edstn\u00ed n\u00e1dra\u017en\u00ed stud\u00e1nky a po-trati vyrazili za kr\u00e1sami Erzgebirge. \u017delezni\u010dn\u00ed tra\u0165 K\u0159\u00edmov – Reitzenhain, byla uvedena do provozu 23.8.1875. Jako vedlej\u0161\u00ed odbo\u010dn\u00e1, m\u011bla za \u00fakol zkr\u00e1tit dopravn\u00ed cestu vyt\u011b\u017een\u00e9ho uhl\u00ed do st\u0159edn\u00edho n\u011bmecka a odleh\u010dit ostatn\u00edm \u017eelezni\u010dn\u00edm\u00a0p\u0159echod\u016fm, kter\u00e9 b\u00fdvaly ob\u010das zablokov\u00e1ny neproclen\u00fdm zbo\u017e\u00edm. Po roce 1945 do\u0161lo k nov\u00e9mu uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed evropy a v\u00fdznam obchodn\u00edch spojnic v\u00fdchod-z\u00e1pad upadal, tak\u017ee bylo \u017eelezni\u010dn\u00ed spojen\u00ed do n\u011bmecka 9.5.1948 zastaveno. Od tohoto okam\u017eiku tra\u0165 pouze ch\u00e1trala. Do\u00a0poloviny 50. let byla tra\u0165 do stanice Hora sv. \u0160ebesti\u00e1na pou\u017e\u00edv\u00e1na pro manipula\u010dn\u00ed vlaky, v 60.t\u00fdch letech\u00a0 jako odstavn\u00e1 kolej pro spr\u00e1vkov\u00e9 vag\u00f3ny. Sedmdes\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta znamenaj\u00ed pro neudr\u017eovanou tra\u0165\u00a0z\u00e1nik. Feder\u00e1ln\u00ed ministerstvo dopravy tra\u0165 zru\u0161ilo v\u00fdnosem 22206\/72 ze dne 12.10.1972.\u00a0V letech 1985-87 byly sneseny\"\"<\/a> koleje a odstran\u011bn dvoup\u00f3lov\u00fd most za stanic\u00ed Hora sv. \u0160ebesti\u00e1na, p\u0159i\u010dem\u017e hrani\u010dn\u00ed most Reitzenhaim byl snesen ji\u017e za\u010d\u00e1tkem let 70.t\u00fdch. D\u00edlo sk\u00e1zy dokonali sb\u011bra\u010di \u017eeleza v letech 1991-92, kdy zmizel druh\u00fd p\u0159\u00edhradov\u00fd most p\u0159es Bezru\u010dovo \u00fadol\u00ed a v dal\u0161\u00edch letech sb\u011bra\u010di \u0161rotu odstranili nosn\u00edky i s ostatn\u00edch mostk\u016f. Tolik kr\u00e1tce z historie. Tuhle tra\u0165 opou\u0161t\u00edme definitivn\u011b v km 33.110 a vyd\u00e1v\u00e1me se k Medv\u011bd\u00edm vodop\u00e1d\u016fm. Po 1,5km odbo\u010dujeme z\u00a0asfaltky a neudr\u017eovanou stezi\u010dkou se dost\u00e1v\u00e1me nad vodop\u00e1d. Na\u0161t\u011bst\u00ed nete\u010de moc vody a tak se d\u00e1 Chomutovka snadno p\u0159esko\u010dit. Kdysi b\u00fdvaly Medv\u011bd\u00ed vodop\u00e1dy turistickou zaj\u00edmavost\u00ed, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed zbytky l\u00e1vky. Dnes je v\u0161echno zarostl\u00e9 a opu\u0161t\u011bn\u00e9. Kudy jsme p\u0159i\u0161li tudy se taky vrac\u00edme. Dneska se k n\u00e1m p\u0159ipoj\u00ed posledn\u00ed \u010dlen v\u00fdpravy, Marcel. Z telefon\u00edho hovoru je jasn\u00fd, \u017ee pojede dro\u010dkou p\u0159es Macha a \u0160ebestovou k „zabit\u00fdmu“ a tam po\u010dk\u00e1 a\u017e se dokul\u00edme. Ve skute\u010dnosti se m\u00edsto setk\u00e1n\u00ed jmenuje „U zmrzlejch“ a to proto, \u017ee tady m\u011bl sv\u016fj st\u00e1nek Vietnamskej obchodn\u00edk a v zim\u011b tu je p\u011bkn\u00e1 kosa. Bohu\u017eel v roce 1997 do\u0161lo k loupe\u017en\u00e9mu p\u0159epaden\u00ed a obchodn\u00edk to odsk\u00e1kal\u00a0tak, \u017ee u\u017e neud\u011bl\u00e1 ani krok. M\u00edsto \"\"<\/a>st\u00e1nku je tady pomn\u00ed\u010dek v upom\u00ednku tohohle mordu. Marcel nemusel \u010dekat d\u00fdl jak hodinu a u\u017e se v\u00edt\u00e1me a radujeme. Spolu pak pokra\u010dujeme do Jilmov\u00fd, kde jak zjist\u00edme z\u00e1hy, nic nen\u00ed. Po vesnici se slehla zem. Pov\u00e1le\u010dn\u00fd p\u0159ist\u011bhovalce tady nic nedr\u017eelo a tak to spustlo, stejn\u011b jako mnoho dal\u0161\u00edch vesnic v pohrani\u010d\u00ed. Na druh\u00fd stran\u011b hranice je po\u0159\u00e1d \u017eivo. Satzung, \u00a0je opak Jilmov\u00fd, ze kter\u00fd zbyl jak\u00fdsi zklad budovy, telegrafn\u00ed sloup a vod\u00e1renska kapli\u010dka. Za Skeln\u00fdm vrchem n\u00e1s \u010dek\u00e1 dal\u0161\u00ed dobrodru\u017estv\u00ed. Mus\u00edme p\u0159ekonat ra\u0161elini\u0161t\u011b a doj\u00edt do V\u00fdslun\u00ed. Na cest\u011b se produc\u00edrovala Majka\u00a0ov\u0161em \u017ee n\u00e9\u00e9 z Gurunu , ale obecn\u00e1. D\u00edky t\u00e9hle n\u00e1hod\u011b se zrodila jin\u00e1 n\u00e1hoda a to takov\u00e1hle. Zat\u00edm co jsem se sna\u017eil majku nafotit, p\u0159ijel na bl\u00edzkou odbo\u010dku chlap\u00edk, kter\u00fd to tady zn\u00e1 a od f\u0161eho m\u00e1 kl\u00ed\u010de. Tak ten n\u00e1m \"\"<\/a>poradil jak nejl\u00edp doj\u00edt do V\u00fdslun\u00ed a nenabrat si do bot. Cituji tak\u0159ka doslova: “ J\u00e1 bych tady neodbo\u010dil doleva, je hodn\u011b vody. Ned\u00e1vno se tady utopilo ko\u0148sk\u00fd sp\u0159e\u017een\u00ed. Je to zhruba \u010dty\u0159icet let a u\u017e je nikdo nevid\u011bl. Jd\u011bte kousek d\u00e1l soub\u011b\u017enou cestou a pak a\u017e budete ve vysok\u00fdm lese, d\u011bte pod\u00e9l pr\u016fseku a\u017e na panelovou cestu. Pak u\u017e to bude dobr\u00fd. Kdyby ste to minuly, tak si dejte pozor na sv\u011btlou tr\u00e1vu vystupuj\u00edc\u00ed nahoru nad ter\u00e9n. Pod tou je d\u00edra, kam se probo\u0159\u00edte an-cvaj a utop\u00edte se, jako ty kon\u011b ned\u00e1vno.“ Poslechli jsme ho,\u00a0obe\u0161li sla\u0165\u011b a ra\u0161elini\u0161t\u011b, nalezli panelku a pak u\u017e pohodln\u011b do\u0161li do V\u00fdslun\u00ed, do hospody s j\u00eddlem a ochotn\u00fdm majitelem, kter\u00fd dal do placu sal\u00e1t z ovarov\u00fdho kolene. Napojeni, najedeni a skas\u00edrovan\u00fd ul\u00e9h\u00e1me 1,5km za V\u00fdslun\u00edm do lesa.
\nDen t\u0159et\u00ed:
\nR\u00e1no ran\u00ed\u010dko vst\u00e1v\u00e1n\u00ed\u010dko, sn\u00eddani\u010dk\u00f3 s \u010daj\u00ed\u010dk\u00f3. Bali\u010dk\u00f3 a zase zu Fu\u00df aufmachen\u00a0p\u0159es M\u011bd\u011bnec do Kov\u00e1\u0159sk\u00fd. Cestou \"\"<\/a>proch\u00e1z\u00edme\u00a0kolem elektr\u00e1rensk\u00fdch\u00a0v\u011btrn\u00edk\u016f, m\u00edj\u00edme malou v\u00fdhru\u017en\u011b smotanou zmiji a koch\u00e1me se rozhadrovanou n\u00e1dra\u017en\u00ed budovou b\u00fdval\u00e9 obce Rusov\u00e1. Cestou k M\u011bd\u011bnci m\u00edj\u00edme je\u0161t\u011b zlikvidovanou obec P\u0159\u00edse\u010dnice, Dolinu a Kotlinu, kter\u00e9 musely ustoupit vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ei P\u0159\u00edse\u010dnice. Pak u\u017e p\u0159ich\u00e1z\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd m\u00edsto. Setk\u00e1n\u00ed s maj. Zemanem! \u010cek\u00e1me marn\u011b, major nikde, hospoda nikde a kr\u00e1m taky nikde. N\u011bkter\u00fd bar\u00e1ky lehce vybydlen\u00fd, okna zatlu\u010den\u00fd.\u00a0\u017de prej a\u017e v Kov\u00e1\u0159sk\u00fd. Okoukli jsme vrchol M\u011bd\u011bnce a \u010dern\u00fd mraky n\u00e1s popoh\u00e1n\u011bj na Kov\u00e1\u0159skou. Marcel\u00a0zatelefonoval \u0159editeli muzea Leteck\u00fd bitvy a dohodl n\u00e1v\u0161t\u011bvu na 16hod. V m\u00edstn\u00edm obcho\u010f\u00e1ku jsme provedli n\u00e1kupy, napsali M\u00edrovy pohled a p\u0159ed muzeem vy\u010dkali p\u0159\u00edchodu \u0159editele, kterej n\u00e1s provedl sb\u00edrkou a povypr\u00e1v\u011bl p\u0159\u00edhody ze setk\u00e1n\u00ed s\"\"<\/a> \u017eij\u00edc\u00edmi pam\u011btn\u00edky. V muzeu jsou k vid\u011bn\u00ed sou\u010d\u00e1sti letadel a v\u00fdstroje, z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch v leteck\u00fd bitv\u011b nad Kru\u0161n\u00fdma horama. V\u00edce na str\u00e1nk\u00e1ch www.museum119.cz<\/a>.\u00a0Ve\u010der se bl\u00ed\u017eil a tak jsme vyhledali vhodnou\u00a0hosp\u016fdku. Tentokr\u00e1te bylo na v\u00fdb\u011br a tak \u010d\u00e1st v\u00fdpravy za\u0161la na G\u00e9\u010dko a zbytek usedl do penzionku na Bernard\u00edka. Nakonec se utr\u017een\u00fd\u00a0g\u00e9\u010dka\u0159i dovalili, nebo\u0165 j\u00eddlo bylo v penzionku a\u00a0nebylo drah\u00fd. \u00a0Sp\u00e1t jsme \u0161li jako obvykle na n\u00e1dra\u017e\u00ed. Jak je tady zvykem, n\u00e1dra\u017e\u00ed je v rozkladu a tak jsme si ustlali v lese pobl\u00ed\u017e.
\nDen \u010dtvrtej:
\nR\u00e1no zat\u00edm co n\u011bkte\u0159\u00ed zase spali, Vydal jsem se vykonat zubn\u00ed a t\u011bln\u00ed\u00a0hygi\u00e9nu\u00a0k m\u00edstn\u00edmu n\u00e1dra\u017en\u00edmu prameni. Voda ledov\u00e1, \u00fa\u010dinek fenomen\u00e1ln\u00ed. Typoval bych, \u017ee asi \u017eiv\u00e1 voda, nebo co. V\u0161ichni a\u017e na Vitam\u00edna sp\u011bj a tak se jdu pod\u00edvat na n\u00e1dra\u017e\u00ed a pak kousek k pomn\u00edku na „Palouk mrtv\u00fdch“. \u00dadajn\u011b se tady utopilo v b\u0159eznu 1641 na 850 \u0161v\u00e9dsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed ustupovali po prohran\u00e9 bitv\u011b u P\u0159\u00edse\u010dnice na hranici v \u010cesk\u00fdch Hamrech. Zabloudili a vjeli do ra\u0161elini\u0161t\u011b z\u00e1v\u00e1t\u00fdho sn\u011bhem. Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til, vst\u00e1v\u00e1n\u00ed u\u017e bylo v pln\u00fdm \"\"<\/a>proudu a tak jako obvykle, n\u011bco uva\u0159it, poj\u00edst a na \u0161treku. Nedaleko n\u00e1dra\u017e\u00ed Kov\u00e1\u0159sk\u00e1 stoj\u00ed ruina dvoukomorov\u00e9 v\u00e1penky. V\u00e1penka byla vybudov\u00e1na v prvn\u00ed polovin\u011b 19. stolet\u00ed a s\u00a0p\u00e1len\u00edm v\u00e1pna se skon\u010dilo v letech 1923-24.\u00a0 \u00dadol\u00edm pod v\u00e1penkou te\u010de potok \u010cern\u00e1 voda, na kter\u00fdm st\u00e1valo n\u011bkolik mlejn\u016f a ke K\u00f6nigovu se proti proudu \u010cern\u00fd vody vyd\u00e1v\u00e1me. Z mlejna a okoln\u00edch dom\u016f z\u016fstaly jako obvykle\u00a0ruiny. Po prohl\u00eddce K\u00f6nigsm\u00fchle pokra\u010dujeme k nejvy\u0161\u0161\u00edmu vrcholu Kru\u0161n\u00fdch hor, Kl\u00ednovci. V d\u00e1lce se oz\u00fdvaly hromy a n\u011bkde nad Chomutovem se blejskalo. Ve chv\u00edli kdy jsme za\u010dali stoupat po sjezdovce k vrcholu Kl\u00ednovce, se od Fichtelbergu za\u010dal nebezpe\u010dn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eovat bou\u0159kovej mrak. Hromobit\u00ed se p\u0159ibli\u017eovalo, ale my se v\u010das dostali do Sporthotelu Rudolf. Proto\u017ee bylo po poledni a venku se sputily kroupy i hromy a blesky, dali jsme si ob\u00eddek s piv\u00ednkem. Jak bou\u0159ka p\u0159i\u0161la, tak ode\u0161la. Zaplatili jsme a \u0161up zp\u00e1tky pod kopec. Jenom\u017ee bou\u0159ka si to rozmyslela a \u0161upem se vr\u00e1tila zrovna, kdy\u017e jsme uprost\u0159ed lesa. \u0160up\"\"<\/a> pod stromy, rozt\u00e1hnout de\u0161tn\u00edky, nasadit pl\u00e1\u0161t\u011bnky a doufat, \u017ee to brzo p\u0159ejde. Bohu\u017eel v\u00fdpadky\u00a0lij\u00e1ku byly jenom kr\u00e1tk\u00fd, ve\u010der se za\u010dal p\u0159ibli\u017eovat\u00a0tak hybaj, lij\u00e1k nelij\u00e1k. Obec Kr\u00e1sn\u00fd Les nele\u017e\u00ed\u00a0zrovna na spojnici turistick\u00fdch zna\u010dek\u00a0Kl\u00ednovec -Chur\u00e1\u0148ov a tak se zase stalo jako obvykle mal\u00e9 kufr\u00e9, kde n\u00e1s ani GPSka nezachr\u00e1nila. \u00dapln\u011b promokl\u00fd a stahan\u00fd n\u00e1s pohltila hospoda. Akor\u00e1t, \u017ee tady neva\u0159ili a tak jsme pou\u017eili vlasn\u00ed z\u00e1soby. M\u00edstn\u00ed dobrodinec n\u00e1m poradil, kde se nach\u00e1z\u00ed krmelec se senem a po zav\u00edra\u010dce\u00a0jsme ho \u0161li naj\u00edt. Popis byl celkem p\u0159esnej ale tma vykonala sv\u00fd a tak nebejt Jury a Marcela spali by sme mokr\u00fd v mokr\u00fd tr\u00e1v\u011b. Takle jsme spali mokr\u00fd v suchu.
\nDen p\u00e1tej:
\nSpan\u00ed na sen\u011b je v\u00fdborn\u00e1 v\u011bc, jen se nesm\u00ed tak \u0148\u00e1k sva\u017eovat. Jak sem se v noci vrt\u011bl, vyle\u017eelo se mi skoro sezen\u00ed ale teplou\u010dko to teda bylo.\u00a0Ihned po probuzen\u00ed, prov\u00e1d\u00edm kontrolu suchosti. Nic moc. U\u017e n\u011bkdo vid\u011bl suchej rybn\u00edk? Leda vypu\u0161t\u011bnej. Co by sme dali za to, aby n\u011bkdo vypustil vodu z bot! Venku p\u0159ed krmelcem se mezit\u00edm p\u0159evalovala mlha, sem a tam. Napadlo m\u011b, \u017ee by mohla bejt inverze. Vylezu na louku, mrknu kolem sebe a v\u0161ude mlha, kter\u00e1 pulzovala nahoru a dol\u016f. Mrknu nahoru a modr\u00fd nebe. To by \"\"<\/a>mohlo znamenat jedin\u00fd. Je to opravdu inverze, ale jak vysoko sah\u00e1? Rychle na kopec, a\u0165 to zjist\u00edm. Tak jak stoup\u00e1m, pomalu se mlha rozpl\u00fdv\u00e1, a\u017e jsem nad n\u00ed. Fot\u00edm, fot\u00edm, fot\u00edm, fot\u00edm a filmuju. No suprov\u00e1 n\u00e1dhera. Mlha jde nahoru a zachv\u00edli zase d\u00f3lu z kopce. Najednou se z lesa vyloupla postava, je to\"\"<\/a> Vitam\u00edn a m\u00ed\u0159\u00ed nejprve za klukama a potom jede dom\u016f. I j\u00e1 se vrac\u00edm ke krmelci, kde t\u0159\u00edd\u00edm v\u011bci na mokr\u00fd a vlhk\u00fd. Vlhk\u00fd i mokr\u00fd rozv\u011b\u0161uju po ke\u0159\u00edch a su\u0161\u00edm na slunci. Mezi t\u00edm se \u010dist\u00edm,sn\u00edd\u00e1m a bal\u00edm. Kluci d\u011blaj to stejn\u00fd a tak netrv\u00e1 dlouho a je\u0161t\u011b trochu zavlhl\u00fd odr\u00e1\u017e\u00edme. Dole v Kr\u00e1sn\u00fdm Lese nakupujeme drobnosti, jako toaletn\u00ed hajzl pap\u00edr, rohl\u00edky, pa\u0161tiky, prdlinkov\u00fd ochucen\u00fd vody. M\u00ed\u0159\u00edme na Horn\u00ed Hrad neboli Hauen\u0161tejn. Je to vlastn\u011b gotick\u00fd hrad, patrn\u011b z 13. stolet\u00ed, p\u0159estav\u011bn\u00fd na renesan\u010dn\u011b-barokn\u011b-klasicistn\u011b-neogotick\u00fd z\u00e1mek, kde se zrovna konal 1. ro\u010dn\u00edk festivalu politick\u00fd p\u00edsn\u011b. Z\u00e1mek pat\u0159il do roku 45. Buquoy\u016fm. Za z\u00e1sluhy jim ho sebrali a dali do st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy. A proto\u017ee se o n\u011bj starali n\u00fdmandi, tak ho te\u010f dal\u0161\u00ed parta d\u00e1v\u00e1 do kupy. Po obloze se proh\u00e1n\u011bli t\u011b\u017ek\u00fd mraky a vzduch byl taky nabitej. M\u00ed\u0159\u00edme do Str\u00e1\u017ee nad Oh\u0159\u00ed a na Himl\u0161tejn. \u010clov\u011bk m\u00edn\u00ed a kopce m\u011bn\u00ed.\u00a0Do Str\u00e1\u017ee je to z\u00a0Hauen\u0161tejna p\u0159es kopec. Ne sice dlouhej, ale na propocen\u00ed trika to sta\u010d\u00ed. V\u010dera z n\u00e1s lilo, proto\u017ee lilo a te\u010f z n\u00e1s leje, \u00a0jako kdy\u017e leje. Na vrcholku stoup\u00e1n\u00ed lehce odpo\u010d\u00edv\u00e1me a pak\u00a0do St\u00e1\u017ee kles\u00e1me p\u0159es pastviny. Kles\u00e1me a kles\u00e1me do \u00fadol\u00ed \u00dapy vlasn\u011b Oh\u0159e, otev\u00edr\u00e1 se p\u0159ed n\u00e1ma \u00fadol\u00ed, ze kter\u00fdho jako by vyr\u016fstal: “ Himmel herrgott donerrwetter krucajs elemen ( star\u00e1 sudetsk\u00e1 kletba) , Himmelstein.“ Te\u010f, je teprv jasn\u00fd pro\u010d se tak menuje. Kopec a\u017e do nebe, na to se nejd\u0159\u00edv posiln\u00edme a tud\u00ed\u017e m\u00ed\u0159\u00edme do zdej\u0161\u00edho z\u00e1jezdn\u00edho hostince. Posezen\u00ed u pana \"\"<\/a>Vangdogha bylo dobr\u00fd, Budv\u00e1rek i gul\u00e1\u0161ek, jako z poh\u00e1dky. Kluc\u00ed vietnamsk\u00fd to slu\u0161\u00ed a dobl\u00fd. Dostalo se n\u00e1m i vysv\u011btlen\u00ed, pro\u010d je gul\u00e1\u0161 takovej a n\u00e9 makovej, to proto\u017ee va\u0159ej podle tradi\u010dn\u00ed recept\u016fry a bastafidly. A nav\u00edc jako jedin\u00fd v tomhle kraji berou stravenky, co\u017e zrovna m\u011b moc pomohlo. No a co bylo s t\u00edm Himmelstainem, no nic p\u0159eci. Kdo by lez do takov\u00fdho kopce s t\u011bma knedl\u00edkama v b\u0159i\u0161e. P\u0159esunuli jsme se na m\u00edstn\u00ed vlakov\u00fd n\u00e1dra\u017e\u00ed, kde\u00a0za\u010dalo licitov\u00e1n\u00ed s odjezdem dom\u016f.\u00a0Proto\u017ee j\u00e1 u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee mi nic a\u017e zejtra nejede, bylo mi to celkem fuk. Jeza jsa mokr, mi nab\u00edzel mo\u017enost p\u0159espat u n\u011bj ( v boud\u011b u psa je prej m\u00edsta dost ), ale zbytek v\u00fdpravy za\u010dal na\u0159\u00edkat, a\u0165 nikam nejedu, \u017ee prej z\u016fstanou se mnou, kdy\u017e j\u00e1 z\u016fstanu s n\u00edma. Tak jsme po\u010dkali dv\u011b hodiny na vlak a popojeli 5km do stanice Per\u0161tejn ( ano po 85kil\u00e1k\u00e1ch popojeli). Jeza nemaje s\u00edly, stahov\u00e1n t\u011b\u017ekou vodou ke dnu, ani nevystoupil a se slovy k pr\u016fvod\u010d\u00edmu: “ Oto\u010d to na D\u011b\u010d\u00edn!“ unesl vlak sm\u011brek domovu. Kdy\u017e vylezete z vlaku ve stanici Per\u0161tejn, tak si m\u016f\u017eete bejt jist\u00fd, \u017ee stoj\u00edte v Okounov\u011b. Jestli\u017ee p\u0159ejdete Oh\u0159i, budete v Lu\u017en\u00fdm a teprve a\u017e ujdete dobrej kil\u00e1k dostanete se do obce Per\u0161tejn. Vyd\u00e1v\u00e1me se na hrad, teda jeho z\u0159iceninu. B\u00e1gly nech\u00e1v\u00e1me za posledn\u00ed chalupou v hou\u0161tin\u011b a pomalu se pl\u00ed\u017e\u00edme na kopec. Hrad se d\u0159\u00edve jmenoval Borschenstein a dodnes nen\u00ed jasn\u00e9, kdo a kdy ho zalo\u017eil. Mohl to b\u00fdt Bore\u0161 z R\u00fdzmburka anebo jeho p\u0159\u00edbuzn\u00ed \u0160umburkov\u00e9. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zpr\u00e1va o existenci hradu je z roku 1344 v souvislosti s Bed\u0159ichem ze \u0160umburka, p\u00e1na na Per\u0161tejn\u011b. Pak \u0161el hrad z ruky do ruky. B\u011bhem spr\u00e1vy hradu kr\u00e1lovsk\u00fdmi \u00fa\u0159edn\u00edky hrad nezadr\u017eiteln\u011b pustl a v roce 1537 se o n\u011bm mluv\u00ed ji\u017e jako o z\u0159\u00edcenin\u011b. Z\u0159\u00edceninu a panstv\u00ed se v roce 1539 poda\u0159ilo soudn\u011b z\u00edskat Fictumovi Hanu\u0161ovi. M\u00edsto opravov\u00e1n\u00ed ruiny si postavil z\u00e1mek v Kl\u00e1\u0161terci nad Oh\u0159\u00ed. Jak je vid\u011bt v\u0161echno funguje po\u0159\u00e1d stejn\u011b. Jak m\u00e1 v n\u011b\u010dem pazoury st\u00e1t, hned to jde do kopru a d\u00edky tomu si to dneska m\u016f\u017eeme bezplatn\u011b prohl\u00eddnout. Po prohl\u00eddce nezbylo, ne\u017e se skulit do \u00fadol\u00ed a vr\u00e1tit se do vyhl\u00eddnut\u00fdho hotelu Slunce. Ve\u010de\u0159e, piv\u00ednko a v\u0161elijak\u00e9 velezr\u00e1dn\u00e9 hovory a najednou je zav\u00edra\u010dka. Jenom\u017ee n\u00e1m to asi nesta\u010dilo a tak cestou do hajan, nav\u0161t\u011bvujeme st\u00e1le je\u0161t\u011b otev\u0159enou hospodu \u00a0u n\u00e1dra\u017e\u00ed.\u00a0 Jakmile m\u00e1me \u00fapln\u011b dost, jdeme sp\u00e1t do bejval\u00fdho skladi\u0161t\u011b.
\nDen \u0161estej:
\nR\u00e1no zji\u0161\u0165ujeme, \u017ee skladi\u0161t\u011b je vlastn\u011b rumi\u0161t\u011b. To mi nezabr\u00e1nilo v proveden\u00ed speci\u00e1ln\u00ed o\u010disty. Je neuv\u011b\u0159iteln\u00fd, jak m\u00e1lo vody sta\u010d\u00ed\"\"<\/a> \"\"<\/a>k vykoup\u00e1n\u00ed. T\u0159i\u010dtvrt\u011b litru na namydlen\u00ed a zbytek PETlahve na odmydlen\u00ed, usu\u0161it, p\u0159evl\u00edknout do \u010dist\u00fdho pr\u00e1dla, zabalit a hur\u00e1 na vlak. N\u011bkde se stala chyba. \u017d\u00e1dnej vlak v ur\u010denou dobu nejede. To asi rychl\u00edk v Kl\u00e1\u0161terci nestihneme. Zat\u00edm co lamentujeme a sp\u00edl\u00e1me, Marcel kon\u00e1! Zajistil TAXI, kter\u00fd n\u00e1s v\u010das dov\u00e1\u017e\u00ed na n\u00e1dra\u017e\u00ed do Kl\u00e1\u0161terce nad Oh\u0159\u00ed. Pak u\u017e jen poslouch\u00e1me, jak ty pra\u017ece d\u011blaj d\u016fd\u00e1-d\u016fd\u00e1-d\u016fd\u00e1-d\u016fd\u00e1. V Praze srdceryvn\u00fd lou\u010den\u00ed, p\u0159esednout na Bus a rovnou dom\u016f za zcela v\u0161edn\u00edma starostma.<\/p>\n

Tak zase n\u011bkdy.<\/p>\n

V\u00fdsledky a grafy – cel\u00e1 trasa zde<\/a>, Den 1 zde<\/a>, Den 2 zde<\/a>, Den 3 zde<\/a>, Den 4 zde<\/a>, Den 5 \u010d\u00e1st a zde<\/a>, b tady<\/a>.<\/p>\n

Fotogalerie i s videi\u00a0\u00a0tadyhle<\/a>.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Leto\u0161n\u00ed kv\u011btnov\u00fd vandr se uskute\u010dnil\u00a0 ve dnech 17. a\u017e 22.5.2011 a jeho c\u00edlem bylo zt\u00e9ci vrcholy na\u0161ich nejstar\u0161\u00edch hor. V prvopo\u010d\u00e1tku pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed sice \u0160us\u0165a navrhoval zcela jinou lokalitu, n\u011bkde na v\u00fdchod\u011b Slovenska v okl\u00ed Dukly, av\u0161ak byl z\u00e1hy uml\u010den\u00a0p\u00e1dn\u00fdmi argumenty … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":5048,"menu_order":8,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-1258","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/1258","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1258"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/1258\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5048"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.slim2009.cz\/wordpress\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1258"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}