Bajkování 11/2019

Vyjížďka 15.11.2019
Páteční volno přímo vyzývalo k bajkování. Jedna z posledních možností vyrazit k Rýchorský boudě, než přijde opravdová zima. Situace jsem využil k dohledání zbytku žlutý značky pod Soví horou. Odbočka za lesní loukou je tím potvrzena. Hledání mi trochu zkomplikovali lesáci a rozčochněný cesty. Nicméně trasa bejvalý žlutý značky kolem Soví hory je komplet. Zbytek bajkování byl trochu o bolavým zadku. Zkrátka 2a1/2 měsíce klempírování je znát a zastávky po 5km byly nutností. Od Pašovky byla souvislá vrstva rozbředlýho sněhu. Sjezd od Rýchorky až nad Maršov byla v panenským sněhu. Předposr…. z možnýho pádu mi nedovolila to rozjet, takže pomalinku a furt brzda až na asfaltku. Jinak pěkná zimní bajkovačka.

Negersko-Kaloní bajkovačka 23.11.2019
Jsem zpátky? Ano! Jsem zpět! A s ještě lepší formou! Nejenom, že jsem pojištěn a tím pádem se mi “prej” už nikdy nic nestane 😂, ale můžu říct, už mě nebolí snad jen vlasy. Dnešní bajkovačka s hrstkou Negrů-Kaloňů se vyvedla na jedničku. Tomáš se utrhnul na krátkou vyjížďku, aby nás podpořil nejenom morálně ale i rumově. S Pavlem a Jířou, jsme pak vyrazili do Hořiček, přes Brzice a Vyhnánov na Výšinku. V Kohoutově se Jíří odklonil k domovu. Na Výšinku dorážíme s Pavlem okolo jedenáctý, tedy v čase oběda a proto si dáváme vařenýho kozla, hovězí vývar jako předkrm a Hawai s hranolkama jako hlavní chod. Pak odchod a závěrečná jízda domů. Na Dubovým dvoře se s Pavlem loučíme. Pavel odbočuje do Dvora Kr., já jedu přes Kolkovnu, Pilníkov, Vlčice a Peklo. V garáži ještě vyhřebelcovat koně, políbit ženu a pak rovnou do vany. A dál ……….. mrtvola.

Kaloni na Zvičině 29.11.2019
Se nám to bajkování zase vyvedlo. Tentokrát nás vyvezl Hrnec na mý výslovný přání, až 671metrů vysoko. Cílem byla Zvičina, kde jsem byl naposledy někdy, asi před dvaadvaceti léty. Z DK to vzal přes Čertovy hrady, bahniskem pod Záleským vrcherm, okolo bezejmenýho rybníka nad Zátluky, kde se Hrnec s Palcem málem utopili v tůni. Naštětí se odrazily ode dna a tak přežili, leč s omrzlinama nohou. Ještě jednou nás chtěl Hrnec utopit u bejvalý tvrze Zátluky, nyní rybníček s přístřeškem. Pak už jsme se pouze smýkali bahnem pod Dehtovou horou až k rozcestí pod Pokladem. Sjíždíme do Třemešný, kde chceme Zdenánkovi pomočit a pografititovat barák 🤩. Radši teda jedeme kolem Lázní pod Zvičinou a postupně stoupáme k vrcholu Zvičiny. Celou cestou nám sluneční paprsky lehce kapou do gzichtu, ale u Raisovy chaty se ještě víc rozmlžíly, až nebylo nic vidět. Opačnou stranou po rozmáčený louce se spouštíme zpátky do obce Zvičina. Lesem i loukama se spouštíme do Horní Brusnice a po silnici na Mostka do restaurace Za mostem, kde si dáváme s Palcem meníčko Držťkovou, Srbský riziko, kofeinu, kafe případně čaj. Hrnec se spokojil s několika vařenejma, Abysme vůbec mohli dovnitř, vybavil nás majitel froťákama pod pérdel. I tak po nás zůstaly špinavý louže na podlaze. Najedený pokračujeme lesama do Debrnýho a druhou stranou Labe podél nádrže Les Království na hráz. Dál Brujovou cestou nahoru ke žlutý značce. Tu opouštíme, neb na ní není dostatek bahna. Oznamuju, že už toho mám dost a ještě k tomu mě začíná bolet bolavá pazoura. Leč Hrnec nedbá a přitvrzuje. Protahuje nás houštinama, objíždí bahnem bahnitý pole, až konečně vyjíždíme v Huntířově. Konečně i Hrnce bolí bolavá pazoura a stáčí nás do Dvora. Sjíždíme podél Hartskýho potoka, kolem nemocnice, mezi barákama kolem Vorlechu až k Labi. Přes Palachův most se vracíme do školy Strž, kde mejeme bajky, loučíme se a jedeme domů. Jedinej kdo zůstává je školník Hrnec. Jo a od oběda na Mostkách svítilo opravdový slunce.

Fotky z listopadových bajkovaček ZDE.

Stránky