Jedovnice 2019

Půl roku plánování, vymejšlení, mejlování, do toho nenadálá výměna chalupy, výběr záloh 500ká a několik negrů může pojezdit traily v Jedovnicích. Negerskej módní dizajnér Tom navrhnul a objednal nový drézy, tak aby do odjezdu byly hotový. Datum konání bylo vědecky stanoveno na 6týho až 9týho června, jenomže do tý doby si několik kaloňů rozmyslelo svojí účast a tak nás zůstalo pouhých 11 a 1/2. Naštěstí mezi odpadlíky byli i boháči, kterým na nějáky tý koruně nezáleží. Vox populí rozhodlo po právu, že záloha propadá ve prospěch účastníků. Díky nenadálýmu daru, si zájezd mohli dovolit i ti méně majetní, například: čtyři Jiří (z toho dva Kubíčci), jeden Jan, Milan, Zdeněk, Tomáš, David, Vlasta a dva Pavlové. Jeden Jiří nepobyl dlouho a v sobotu ho nahradil Jan.
Ve čtvrtek ráno v 8:05 mě před barákem vyzvedává Tomáš. Nakládáme bajk a věci do vozidla, dostávám pytlík s novým dřezem. Tomáš nastavuje navigaci a potom vyrážíme. Obdobně to mají určitě i ostatní účastníci například z DK. V Jaroměři zastavujeme a kontrolujeme Peník zevnitř. Kupujeme několik nezbytností, jako Loveckej salám, buchty a k pití vodovku. Zbytek cesty do Jedovnice probíhal bez problémů. Na místo k chalupě dorážíme první, ani né za chvíli přijíždí další a další kaloni. Klíče od boudy zatím nemáme, ale dojedeme si pro ně do Surfbaru na bajcích. Oblíkáme vyfasovaný dresy, jedeme k Surfbaru ležího na břehu Olšovce. Jejda, je zavříno! Přeci jsme si měli klíče vyzvednout tady?! Tomáš vytáčí čísla. Na třetím čísle se ozývaj majitelé. Prej se vrátěj o trochu dýl, tak se zatím jedeme najíst do restaurace Barachov. Tradiční jídlo kaloňů je smažák a znova se to potvrdilo! Po obědě se jedeme vybalit a ubytovat. Klíče už nám majitelé dovezli na barák. Vybalený se šikujeme k odjezdu, až na ty co přijedou pozdějc. Objíždíme rybník zprava a rovnou na stoupací trail. Po pár desítkách metrů šlápání mimo asfalt stojíme. Nějákej „kůrovec-lesoplundr“, pokácel strom na trail. Sesedáme a vší silou odtahujeme kmínek z cesty. Trocha síly, několik peprnejch slov vypuštěnejch do lesa a zase se klikatíme stoupáním. Žádnej Wiessner to není, tak jsme celkem brzo na rozcestí. Jako první dáváme dvojku. Na webu https://singlekras.cz/jedovnicke-stezky píšou: Okruh 2 – 9,5 km trail, 3km zpevněné cesty. Tak vypadá Okruh 2. Stačí se na rozcestí po zpevněné cestě vydat na úsek Rakovecký, který si užijí milovníci velkých rychlostí, skoků a klopených zatáček. Snadno ho ale zvládnou i začátečníci. Stačí jet pomaleji. Délka trasy: 11,5 km. Trasa: Základna Jedovnice – Stoupací – Jedlovice – Rakovecký – Základna Jedovnice. Náročnost: modrá/červená. Vhodné pro děti: ano. Sláva to dáme. Máme to i písemně. Pohodovej trejlík zakončujeme na trejlový základně. Po občerstvení jedeme na další kolo. Stoupacím na rozcestí a tentokrát dáváme jedničku. Okruh 1 – Užijte si jízdu kompletně po trailových stezkách. Čekají vás klidové úseky vinoucí se mezi stromy i klopené zatáčky. Vaši fyzičku mírně potrápí také trojnásobné stoupání do kopce. Pokročilejší jezdci si určitě užijí tři klesání s množstvím skoků i klopených zatáček. Délka trasy: 10,5 km. Trasa: Základna Jedovnice – Stoupací – Jedlovice – Duchoslav – Tipeček – Základna Jedovnice. Náročnost: modrá/červená. Vhodné pro děti: ano. Zase něco pro Davida a jeho 3/4ční bajk. Dost snění a šups do třetího trailu, rovnou bez zastavení. Okruh 3 – Milovníci adrenalinu, Okruh 3 je přesně pro vás! Vystoupáte do nejvyššího bodu našich stezek a poté vás čekají klopené zatáčky a skoky. Při jízdě v úseku Paseky si budete připadat jako na horské dráze. A pokud se na adrenalinový zážitek necítíte, jednoduše zpomalíte. Délka trasy: 6,5 km. Trasa: Základna Jedovnice – Stoupací – Jedlovice – Paseky – Základna Jedovnice. Náročnost: modrá/červená/černá. Vhodné pro děti: pouze pro zdatnější. Konečně něco pro mě! David mi dává na prdel a je někde vepředu. Mýmu polozávoďáku dochází dech. Víc trailů už není, tak míříme po 32km do Surfbaru na jedno. Než se smrkne, jedeme se osprchnout, převlíknou do gala, aby mohl vypuknout šampionát v Klasku a popíjení plechovek, či flaškovýho. Unaveni sportováním se postupně odebíráme do hajan. Ve dvě v noci uhodila bouřka vší silou. Několikrát majzlo zlověstně blízko. Průtrž mračen, všechno pěkně prolila.
Ráno se postupně budíme. Provádíme různé očistné rituály. Nepamatuju se přesně, ale pár šílenců chce snad i plavat v Olšovci, nebo nakupovat ve Vietnamshopu . Ať to bylo, jak bylo, po snídani oblíkáme dresy a jedeme omrknout díru v zemi. Po nočním řádění živlů, zbylo lehce mokro na silnici, sem tam se valí voda z okolních strání. Jedeme skrze Jedovnici, asfaltovým stoupáním na Vilémovice. Krátkej sešup Pod Vintoky a serpentýnama nahoru na horní vyhlídku do Macochy. Všichni koukáme do tý díry, až na Jiřího, kterýmu něco kouslo do pneušky. Aby mu nebylo při nasazování gumy smutno, děláme kolem něho kruh a povzbuzujeme ho. Hrnec dělá mexickou vlnu. Vlna se neujala tak si jde koupit pivko, aby si ukráti čekání. Oprava se zdařila, můžeme odjet po žlutý k vyhlídce Koňský spád. K dolnímu můstku vedou schody, který někteří sjížděj, ale většina je schází. Na vyhlídce Koňský spád děláme společný foto a po něm pokračujeme rozmočenou stezkou na Sloup. U závrtu Dolina značka prudce mění směr do leva. Většina z nás to nepostřehla a zastavujeme až u silnice. Ti pomalejší jedou správně. My rychlí určujeme novej směr Sloup a jedem. Znova se sjíždíme u vchodu do Sloupsko-Šošůvské jeskyně, kde ukazuju bajkerům ponor Sloupskýho potoka. Bohužel po předchozích deštích se dá kouknout jenom z dálky. Bohužel voda mizí někde za ohbím u skály, kam se nedá jít. Po mrknutí na ponor, obsazujeme místa u bufáče a svačíme zakoupený langoše, sejrový Burgry, případně jiný jídlítka s pitím. Dostáváme zprávu, že nás nahání dorazivší Ponkič. Už je blízko, tak čekáme. Společně se vydáváme do Holštejna. Ještě ve Sloupu začíná krutopřísný stoupání do Šošůvky. Několik jedinců proklíná plánovače, ale jejich kletí přerušuje elektrobajker, kterýmu vadíme ve výjezdu. Jeho slova zněly:“Chcete, aby Vás srazil v zatáčce kamijón?! Tak se tady motejte!!“ a hnanej elektřinou, zmizel za zatáčkou. V Šošůvce na vršku se šikujeme. Tak ňák si nemůžu vzpomenout kudy, ale Tomáš za pomoci MapyCZ určuje směr Holštejn. Mezi barákama vede čevená a po ní se vezeme mezi loukama svažující se k lesejku nad Holštejnem. Po sjezdu starou štětovanou cestou do údolí, jedem omrknout jeskyni Hladomorna, kterou se vydalo několik odvážlivců prozkoumat. Další směr určuje Tomáš. Vede nás silnicej kolem ponoru Bílýho potoka – Nová Rasovna a Wankelova závrtu k Vápence Velká dohoda. V Lipovci se jedeme občerstvit do místního pohostinství, který několik jedinců odmítlo použít, neboť se jim trochu ekloval. Ono to bylo stejně jedno, páč hostinskej byl mrzut, že mu přišli hosti a chtěli utratit několik mincí. Svojí laxností odradil zbylou polovinu negrů. Nakonec přeci utržil za dvě píva. Z Lipovce šlapeme lesem Kojál rostoucího nedaleko stejnojmenýho vysílače. Do Senetářova sjíždíme asfaltkou, ale hnedka za návsí už zase šlapem do kopce. Na vršku odbočujeme z hlavní, štrejchneme Kotvrdovice a přes les Stádliska se vracíme k Jedovnici. Vyjíždíme u rybníka Budkovan, ale objíždíme ho do trailcentra u Olšovce. Tady si dáváme gulášovku vypadající jako buřtguláš, ke kterýmu je v ceně Radegast 10sítka. Vyjížďku tak ukončujeme po 38km a jedný polívce. Individuálně se jedeme na základnu vyspršit a připravit na večer. Cestou k Surfbaru, pozorujeme na laně vláčenýho wakeboardiera od jednoho břehu rybníka ke druhýmu. Večer trávíme družnou zábavou v Surfbaru u piva a vína. Po zavíračce se odebíráme do společenský místnosti naší ubytovny, kde se dorážíme hrou Klask a Republikou. Někteří v tom bujarém večeru i tančí. Hrome, tancuju šíleně, kousla mě snad tarantule nebo co. Odzemek neumím, ale tanec zvaný „Znak“ ano. V rytmu tance upadám do spánku, takže ani netuším, jak dopadl turnaj v Klasku.
V sobotu ráno se pár odvážlivců, Tomáš, Pavel a Jiří jdou proběhnout okolo rybníku. Pět kiláků a jsou připraveni na dnešní vyjížďku. My tanečníci a ostatní kaloni se rozcvičovat nemusíme. Stačí nám delší spánek, plus vydatná snídaně a jsme rozcvičení. Dneska jedeme na traily do Mariánskýho údolí vedle Brna. Po nezbytných úkonech nasedáme na bajky, přejíždíme hráz rybníku Budkovan. Skrz trailcentrum navádím kaloně na trasu přejezdu směrem k Brnu. Proklestem stoupáme na Blatiny, dvakrát se pro zichr ujišťuju, že jedeme správně k Bukovině. Z Bukoviny po asfaltu sešupem do serpentýny. Jiří senior si nehodlá potřísnit bajk blátem, proto pokračuje po asfaltu. My jedeme do kopce zkratkou skrze les Vojtíšky, proti nám teče voda z nočního dešťování. Na rozcestí u Lhotky, kde se zase shledáváme. Po modrý jedem do Novýho Dvora, tady odbočujeme na fungl novou asfaltku, kterou klesáme dobrý 4kiláky do Hádku. Z Hádku zase šlapem nahoru do serpentýn. Na vrcholu odbočujeme v pravo do lesa. Brutálním vlhkým sešupem sjíždíme na rozcestí Hostěnické propadání a poslední 1,5kilometrový stoupání k Mokerský myslivně. Po dvaceti kilákách stojíme u trailu číslo 2. Respektive v jeho polovině. Tak jedem! Okruh 2 – “Family” trail pro celou rodinu s vlnícím se terénem. Snadným asfaltovým stoupáním vyjedete k Horákovské myslivně, abyste se mohli ponořit do nekončící symfonie trailového „flow“. Jedna zatáčka střídá druhou, terénní vlny, klopené zatáčky a nekonečná zábava. Trail je extrémně dlouhý a po jeho délce postupně narazíte na několik stoupání i kratších sjezdů. Délka trasy: 14km. Trasa: Základna Mariánské údolí – Stoupací cesta – Vápenky – Mezi hájenkami – Březový – U Chlapečka – Palaška – Základna Mariánské údolí Náročnost: modrá/červená Vhodné pro děti: ano. Míjíme brblající „Lesoplundry-kůrovce“ nahlas tvrdící, že by tyhle cyklisty v lese zakázali, ač sami každej jeden přijel autem 4×4 doprostřed lesa. Poslední třetina trailu byla tak zábavná, až se Hrnec nevešel do jednoho oblouku. Jirka Palec přitahovanej magnetismem ho následoval. Zvedající se zadní kolo, užuž hrozilo spustit hromadnej pád. Jen tak tak míjím hrozbu. Někde za mnou Palec předvádí odpoutání od bajku. Nášlapy povolujou a parádním držkotoulem mizí Jiří v listí pod trailem. Díky měkýmu přistání se nikomu nic nestalo a dóle se shledáváme celý. Je čas oběda, takže míříme do Kadlcova mlejna. Copak zavřeno? Himl je tady svatba. No co se dá dělat. Naproti u bobovky, stojí stánek s rychlou klobáskou, plechovkama píva a kofolou, jíme teda tady. Vlasta vylepšuje jídelníček o zmrzku. Po vydatným pojedení a popití odpočíváme před trailem č.1. Okruh 1 – První část vede do kopce a zpestří ji několik dřevěných lávek. Z kopce stezka nabírá skvělou “flow” množstvím klopených zatáček, kompresních přejezdů erozních rýh a menších skoků. Jako vždy na Singlekrasu ale platí, že jízdu si užije každý od juniora po zkušeného bikera. Délka trasy: 6 km Trasa: Základna Mariánské údolí – Lávky – U jezevce – Pod kapličkou – Základna Mariánské údolí Náročnost: červená Vhodné pro děti: ano. Na začátku u stoupacího trailu je cedule, že je od ledna dočasně uzavřen kvůli kácení. Přesto jedeme. Na několika místech, obvykle v klopence, je trať zatarasená pokácenýma stromama. Evidentně je to úmysl. Po sjetí 1níčky, je čas myslet na návrat, proto jedeme 1,5km dlouhou stoupací asfaltkou k začátku trailu č.2. U cedule se dělíme na ty, co můžou a ty co chtějí. Ti co chtějí, jedou na poslední trail. Okruh 3 – Nejdynamičtější a zároveň nejkratší trasa v Mariánském údolí. Stejným stoupákem jako na okruhu č. 2 vyjedete k Horákovské hájence, kde začíná převážně klesající stezka plná skoků a zatáček. Pokud se ale na divokou jízdu necítíte, stačí zpomalit a trasu snadno zdoláte. Délka trasy: 6,5 km Trasa: Základna Mariánské údolí – Stoupací cesta – Kasárna – Nad Rakem Náročnost: červená/černá Vhodné pro děti: pouze pro zdatnější. Hrnec, Palec, Tom a Jirka jedou tu černou štreku. Někde na jedný lavici Jiří skáče a padá. My co můžeme, mezitím míříme po dvojce k Mokerský hájovně. U závory čekáme, až se chlapci vydovádí ve trojce. Společně objíždíme Mokerskou plošinu a klesáním jedeme kolem Hostěnického propadání do Hostěnic. Tady se právě koná nějákej hudební minifesťák. Na vystoupení se připravuje Kalašnikov nebo Ratata, či jak se kapela jmenuje. Dáváme si posilující pivka, limču někdo i gulášek. Kapela začína dělat zvukovou zkoušku, tak se balíme a jedem. Na kopci jedem zkratkou po červený kolem kaple svatý Anny. Za ní to bylo o zlom vaz k serpentýnám. Několik odvážlivců pokračuje po červený další zkratkou do údolí do Hádku. Ostatní jedeme serpentýnou dolů. Z Hádku nás čeká 4kiláky stoupání Novodvorským údolím. Z Novýho Dvora tentokrát po zelený pokračujeme rovně do Březiny. Na Bukovinu nás do kopce žene lehký vánek. Na návsi se dělíme. Několik se nás vrací tudy, kudy jsme jeli tam. Zbytek jede druhou stranou Proklestu a hup rovnou na černej trail. Já se zdržuju v Blatinách pojídáním výživný tyčky, dlouhým odpočinkem, pak teprve najíždím do trailu Duchoslav. Beznadějně poslední přijíždím do trailcentra. Máme za sebou nějákých 60kiláků, před sebou sprchu, pozdějc návštěvu Sufrbaru. Jak řekli, tak udělali. Vyspršený, odcházíme vyplenit bar. Je tady hodně živo, musíme si teda posedat, kam se dá. Objednáváme si, co hrdlo ráčí, pívo, víno, jídlo. Zábava jede na plný pecky, až do zavíračky pozdě večer. Při placení nějákej hladovec okousal kaktus i s trnama, ale jinak se nestalo nic vážnýho. Jako šláftruňk dáváme koksák. Individuelně si dáváme ještě něco. Já si dal Australskej RUM. Ten rum kousal, jako když klokan kopne. Pokousanej a okopanej se něják dostávám na barák. Ve společence zábava pokračuje do omrzení. Upadám do kómatu.
Ráno je poněkud… Jedinci se začínaj balit, nebo se připravujou na poslední vyjížďku. Někteří zase pobíhaj okolo rybníka. Z těžkým srdcem a žaludkem balím, trochu snídám no a pak šup do auta. Honza, kterej přijel jako poslední, si jede užít trailů a s ním jedou ještě další negři. Jízda autem mi něják nedělá dobře. Asi mi nesedla snídaně. Po třech hodinách jsme doma u manželek a oběda.
Byl to zase vydařenej vejlet, retro ubytování bylo trochu víc retro, než by bylo zdrávo, ale na přespání to stačilo. Voda tekla, vařiče a lednička fugovaly co víc si přát. Snad jen delší pobyt. Čus zase příště.

Fotky jsou tady.
( fotky jsou občas moje a zbytek je staženej z WhatsApp od uživatelů, který to tam dali )

Stránky